(4)

114 4 0
                                    

Pohled Jimina

Nechápal jsem co to do něj vjelo ,proč mě zhodil na zem ,koukal jsem se na něho naštvaný pohledem ale on se jen smál, pak jsem řekl,, ty mě sleduješ nebo co,,kook se ne mě podíval nechapajicim obličejem a řekl,, ne, proč bych měl?,,  nechápal jsem jeho odpověď,, nevím co po mě chceš a co tu děláš ale nech mě být,, kook se zasmál a spustil,, to že jsem tady není můj záměr,jdu domů , bydlím kousek odtud,,

Kouknul jsem se na něho a otočil se a šel pryč ale kook šel se mnou ,nechtěl jsem ať jde ,ale bylo by blbe aby šel každý na jedné straně chodníku ne.
Přišli jsme k mému domu a řekl jsem kookovi ahoj a on šel dál. Vešel jsem domů a přemýšlel nad tím jaká je pravděpodobnost že se potkáme,no nic už se nebudu ptát sám sebe na otázky na které nevím odpověď a tak jsem šel do svého pokoje lehl si do postele a za nedlouho usnul.byl jsem unavený a taky jsem měl něco málo upito takže usnout mi nedělalo tak moc velký problém.

Bylo ráno a z mého spánku mě opět probudil tak desátý budík , vzbudil jsem se ,umyl se a oblékl abych mohl vyjít směr škola,vůbec se mi nechtělo ale když musím tak musím. Opět jsem stál před Taeovym domem a čekal kdy se z něho objeví tae. Když se tak stalo šli jsme spolu do školy,už na nás čekali ostatní , všichni jsme vešli do třídy a sedli si na svá místa.

Já jsem jen tupě zíral na tabuli a poslouchal co ta učitelka mele, koukal jsem se po třídě a když jsem narazil na  místo na levo ,kde seděl kook zase s kapucí na hlavě,koukal jsem se na něho ,něco v hlavě mi říkalo že bych to neměl dělat ale ten člověk  byl pro mě až moc zajímavý, koukám tak na něho na jeho obličej jeho krásné hnědé oči jeho nasšpulena pusa jak v ni skousáva tužku a snaží se přemýšlet nad matematickým příkladem,vypadá tak dobře jenže z mého pohledu na něj mě někdo vyruší.

Hobi na mě zaklepal a řekl,, proč na něho tak čumíš,,koukal jsem se na hobiho a přitočil oči a řekl,,nečumím,,a hobi se usmál a už se radši dál neptal. Po škole jsme se zastavili na dvoře a rozloučili se. Dneska jsem s Taem nešel protože musel hned domů. Byl jsem sotva kousek od školy směr domů ale z mé cesty mě svedl křik kluků,  jak vyhrožují někomu,byl jsem zvědavý a šel se podívat blíže když jsem uviděl kooka jak po něm křičí. Po nějaké chvilce poslouchání o tom co mu říkají ho jeden z nich praštil.

Nedalo mi to a musel jsem zasáhnout,,co to děláte?,nechte ho být,, přesvědčení o tom že ho nechají být mě opustilo když se všichni na mě podívali. Kook se na mě díval a nechápal co tam dělám, když už po mě chtěl jeden z kluků naprahnout ruku kook ho zastavil a praštil ho, vzal mě za ruku a táhl mě za sebou. Utíkali jsme až jsme je setřásli. Zastavili jsme se a kook na mě,, co to do prdele děláš,nemusíš se mě zastávat, zvládl bych to sám,, koukal jsem se na něho a uchechtl jsem se ,, a jako měl jsem tě tam nechat, aby tě zmlátili nebo jako co?,, Kook mu odpověděl,,neprosil jsem se tě,ale díky,, koukal jsem se na něho a skenoval jeho modřínu na lícní kosti ,z rány mu tekla krev, neměl bych ho tu nechávat pomyslel jsem si.

,,Hej ,vypadáš strašně ,pojď se mnou ,ošetřim ti to,, kook se na mě podíval a s odporem nakonec souhlasil.sli jsme po ulici a já měl tolik otázek co tam sakra dělal a co se tam stalo, ale na to odpověď nedostanu dokud se nezeptám osoby která byla toho všeho součástí. No nic zeptám se ho až dorazíme ke mě domů a tak jsme šli, bylo to divný vedle něho jít a vnímat to trapné ticho které nás obklopovalo po celou cestu až ke mě domů.

Between us Kde žijí příběhy. Začni objevovat