Between us

(5)

Když se min a kook dobelhaly k minovemu domu ,Jimin ho pozval dál ,řekl mu ,, tu se posaď na gauč a já dojdu pro lékárničku,, kook přikývl a vydal se směr gauč, mezitím co min odešel pro lékárničku,kook očima pátral místnosti a všimnul si fotky na poličce, zvednul se a vzal fotku do ruky a zaujatým pohledem na něj koukal, na fotce byl min s jeho partou. když min scházel schody dolů do obýváku všimnul si že kook není na onom gauči,místo toho ho přistihl u Poličky s fotkou v ruce.

Min se na něho podíval a řekl,, co děláš?,, Kook se vyděsil a odvrátil pohled z fotky na mina stojícího na schodišti jak na něho kouka, kook nemohl najít správná slova jak tuhle situaci vysvětlit tak se jen pousmál a spustil,, vidím že si populární a máš mnoho přátel,, min se pousmál a odpověděl mu,, pravdou je že to jsou mi jediní přátelé co mám,,kookovi zmizel úsměv na tváři a zaraženě koukal na mina,,alespoň že někoho máš,, usmál se takovým smutným úsměvem. Jimin ho pozoroval a nedalo mu to se ho nezeptat,, a co ty a tvý přátelé?,, Nevěřil by že tuhle otázku vůbec vypudil z jeho úst.

Kook se na něho znova podíval a nevěděl jak na tohle má odpovědět,,no já jich moc nemám,, v tu chvíli min přišel k němu blíž a ukázal na gauč aby naznačil že se má posadit, kook jeho gestu porozuměl a položil fotku zpátky na poličku a sednul si na gauč,v hloubi duše mu záviděl ,že má kamarády kteří ho neopustí ale to on o těch svých říct nemohl.

Min si sednul s lékárnickou vedle něho, otevřel lékárničku a všechno si předchystal, aby odbyl to ticho mezi nimi tak  spustil,, no a jak to že nemáš moc přátel, nevypadáš na to že nikoho nemáš,,kook se k němu otočil a řekne,,no není to tak lehké když si ztratil nejlepší přátelé a když ses odstěhoval tak x kilometrů daleko od nich no,, min se zašklebil a odpověděl,, mrzí mě to,, Jimin nemá rád když je někdo smutný a rozhodně ne když to má v životě těžké.

Když už si nachystal všechno potřebné k ošetření kookoveho zranění ,vzal do jedné ruky vatovou tyčinku s desinfekcí a druhou rukou si přichytil kookovu hlavu ,ruku mu dal pod bradu a nastavil si jeho obličej přesně tak aby viděl líp na to zranění ,byl příliš blízko že to kooka znejistilo. min se snažil opatrně ošetřit to zranění aby ho to moc nebolelo . Kook jenom naznačoval malimi gesty v obličeji že to je nepříjemné. Min se usmál a řekl,, vypadá to hrozně ,můžeš mi vysvětlit co se tam jako stalo,, kook se na něho podíval a řekl,,nic jen mi vyhrožovaly že mě zbijou když jim nedám peníze,, min se zarazil a omilem mu více zatlačil tyčinkou na ránu, kook se zleknul a ucuknul ,,au,,

Min se omluvil a pokračoval dál, koukal se na něho ,na jeho tvářičku a ztuhnul v tom okamžiku když se jejich oči setkali min si zkousnul spodní ret . Kook se zpamatoval z toho očního kontaktu a znervózněl ,v hlavě sezbírával slova aby se mohl nějak vymluvit z této situace a hned odejít pryč a tak odstrčil jimina a řekl,, myslím že už to stačí, už půjdu domů,, min se zarazil a jen viděl jak se vzdaluje směrem ke vstupním dveřím, než sebral nějakou odvahu a vzpamatoval se z toho co se stalo ,kook už byl pryč.

Seděl na gauči a nechápal proč tak najednou odešel ,nechápal co provedl nebo co se stalo,koukal němym pohledem na dveře kterýma před chvílí odešel kook. Všechno uklidil zpátky do lékárničky a schoval ji na místo odkud jí vzal. Šel si lehnout do svého pokoje, jak tak ležel zavřel oči ale nemohl usnout ,nemohl protože pořád myslel na tu chvíli kdy se očima setkali ,ten pohled  ,ty hnědé kulaté oči byly pro něho něco neuvěřitelného , pocítil v té chvíli nějaký divný pocit v břiše,nechápal co to ,tohle nikdy nezažil. Po asi 2 hodinách přemýšlením nad tím vším usnul.