Between us

(8)

Jiminův pohled

Když jsem se pomalu vzpamatovával z toho co se před malou chvílí stalo, podíval jsem se na osobu co mě zachránila. Nemohl jsem věřit svým očím co se to sakra stalo a hlavně jsem nechápal proč mě zrovna Kook zachránil od tohoto incidentu. Chvíli se na něho jen mlčky dívám a on na mě. Neodvážil jsem se promluvit ,jen jsem tak seděl s nohama přitisknutýma k hrudi a hlavou zabořenou mezi nimi.

Chvilku jsem takhle seděl a najednou to prázdné ticho někdo přerušil,, jsi vpohodě, nestalo se ti nic?,, Řekl Kook ,když v tom mi přistála jeho ruka na mém rameni. Pozvedl jsem hlavu od svých nohou a podíval jsem se se slzami v očích na něho a zoufale řekl ,, j j já nevím co se sta.. stalo ,zničeho nic jsem se cítím tak unavený a najednou jsem byl pryč z toho baru a já já já nevím,, vyhrkly mi slzy ještě víc, když jsem tuhle větu ze sebe vydal zhroutil jsem se. Kolem mě panovala tak nepříjemná atmosféra. Seděli jsme tam tak a najednou jsem ucítil jak se někdo ke mě přibližuje. Znervózněl jsem a vnímal kolem sebe to teplo co se kolem mě utvořilo. Ucítil jsem Kookovi ruce kolem mého pasu a hlavu na mém rameni. A v uchu mi zněla jeho krásná sluvka,, to bude dobrý ,jsem tady ,nic se ti už nemůže stát jo , věř mi,, já neodpovídal jen jsem cítil jak moje srdce bije víc než kdy předtím ale ne tím co se stalo před chvílí ale jinak ,tak jak jsem to ještě v životě necítil.

Jen tak jsme tam seděli v obětí a já se mezi tím uklidnil , cítil jsem ten klid ,jak by to bylo něco co moc potřebuju. V tichu jsme pozorovali lesknoucí se moře před námi a tlumenou hudbu ze vzdáleného venkovního klubu. Bylo to tak nádherné že jsem zapoměl že se vůbec před nějakou dobou něco stalo, možná to bylo tím mořem před námi nebo atmosférou kolem nás a nebo že by z toho teplého a hřejivého obětí co se mi dostávalo od Kooka.

,,Hele nechci kazit tuhle chvíli ale ,měli by jsme jít zpátky do stanu, začíná tu být trochu chladno,, řekl a podíval se na mě a já jen přikývl jako poslušný pes a vstal jsem z lavičky , rozešel se směrem ke kempu kde byl náš stan. Šli jsme takovou kamennou cestičkou obklopenou trávou. Pořád jsou se koukal kolem sebe protože mě neopouštěla intuice že někdo jde za námi, už jen z toho důvodu co se stalo. Vnímal jsem před sebou jeho kroky a jeho ruku v mé ruce ,jako kdyby chtěl abych ho už nikdy nepouštěl.

Přišli jsme ke kempu a vydali jsme se hlavním vchodem směrem ke stanům, míjeli jsme mnoho stanů a obytných vozů až jsme konečně dorazili k těm našim. Kook otevřel stan ,vyndal z něho nějaké oblečení a podal mi ho do ruky,, tady máš , kousek od tud je veřejná sprcha , běž se opláchnout a pak přijď jo,, já jsem jen mlčky stal kousek od něho a se zoufalým pohledem se na něho dívám ,jestli to opravdu myslí vážně ,že mám jít sám někde kde se může cokoliv stát.,, N n no j j já no moc se mi nechce jít sám do té tmy ,, namítl jsem a Kook ke mě přistoupil blíž, až nepříjemně blízko jako nikdy předtím. ,, Dobře ,půjdu s tebou,, řekl a pohladil mě ve vlasech, a já zrudnul.

Byly jsme na cestě k veřejným sprcham ,když jsme došli na místo , vešel jsem dovnitř a Kook dohlížel před dveřma a hlídal. Po sprše jsme se vrátili zpátky ke stanu, myslel jsem si že když se vrátíme tak budou kluci už zpátky ale místo toho jen prázdné stany. Stojím před stanem a pozoruju jak Kook něco vyndavá ze svého batohu,vypadá to jako termoska a dva hrnky, přiblíží se ke mě a jeden z hrnku mi přistane v ruce,, na tu máš hrnek a tu ti naliju teplý čaj,, já jsem jen přikývl a nechal si nalít teplý ovocný čaj z termosky. sedli jsme si do stanu vedle sebe a chvíli jsme si povídali a popíjeli náš teplý čaj.

Byl jsem unavený z toho všeho a nevědomky jsem spadl na Kookovo rameno, věděl jsem o tom ,ale byl jsem tak unavený že jsem to ani neřešil. Kookovi to očividně taky nevadilo protože si mě přitáhl blíž a oba nás přikryl jeho teplou vlněnou dekou. Nechápal jsem co se to děje ,proč je tak hodný , možná mu je mně líto nebo to dělá jen proto aby mi nějak zase ublížil. Každopádně jsem to nechal plavat a užíval si teplo toho druhého kolem mě pod dekou. Po pár minutách jsme si lehli na karimatky. Ležel jsem s rukou pod hlavou schoulený v klubíčku a vnímal co se to stalo ,když jsem si na to vzpomenu na Nika co se asi snažil udělat ,tak se mi do očí vyronily slzičky a s tichými vzlyky jsem se snažil usnout.

,,Copak se děje Jiminie?,, Řekl Kook a já jen ucítil kolem svého útlého pasu jeho ruku jak si mě přitahuje blíž k sobě. Byl na mě natlačeny ze zadu až jsem cítil jeho dech na mém krku ,cítil jsem jeho zvedající se hrudník na mých zádech a jeho ruce svírající můj pas, cítil jsem se v bezpečí jak nikdy předtím. Srdce mi bušilo tak rychle a cítil jsem takový zvláštní pocit v břiše , který jsem nikdy předtím nezažil. Nechtěl jsem mu odpovídat a on to pochopil, za nedlouho jsme oba usly v teplém obětí toho druhého.

----------------------------------------------------------------------------------

💜Taakze je tu další kapitola myslím že je zajímavější než ty předtím, já vím trochu pozdně ale nevadí , měla jsem moc práce v posledních pár dní ,ale doufám že se vám bude tahle kapitola líbit .💜