Final episode (20)

107 3 4
                                    

Pohled Jungkooka

Probudil jsem se nečekaně ve svém pokoji pohlcený myšlenkami co se včera dělo, ale moje myšlenky nikam nevedly měl jsem tolik otázek ale žádné odpovědi. Snažil jsem se nějak vzpamatovat a vstát z postele ,jakmile jsem se pohnul všimnul jsem si že nemůžu pohnout rukou , kouknul jsem se vedle a uvědomil si že tady nejsem sám , je tu on je tady vedle mě můj úžasný Jimin , co tady dělá říkal jsem si pro sebe , co se včera stalo , doufám že jsem to nepodělal nebo , pamatuju si jen že jsem seděl na zemi a slyšel klepáni na dveře víc nic si nepamatuju.

Po chvíli uvažování se osůbka vedle mě začala pomalu probouzet , koukal jsem se na něho a do očí mi vyhrkly slzy ,neudržel jsem se a hned jsem ho hravě obejmul tak pevně jako by na tom záležel celý svět .Jen jsem uslyšel jemné syknutí ale nevšímal jsem si toho. Chtěl si mě od sebe odtáhnout ale ja se nenechal koneckonců mám větší sílu než on takže nemá šanci, po chvíli se ozvalo ,,můžeš mi sakra vysvětlit co se to s tebou stalo , co to mělo znamenat včera , víš jak jsem se bál kurva Kooku tohle mi nedělej , proč to děláš , proč si pil ? ,, já jen mlčel a držel ho ve svém obětí.

Odhodlal jsem se odpovědět , pomalu jsem si ho odtáhnul od sebe a zadíval jsem se mu do jeho krásných očích plné slz , otřel jsem mu je a chytl jsem jeho tvář do mých dlaní. Ještě chvíli jsem vzlykal ale pak už jsem se rozhodl odpovědět ,, moc se ti omlouvám, bál jsem se , neodpovídal si mi , byl jsem úplně v prdeli , bez tebe to nezvládnu , jak jsem tě asi ten týden neviděl a nemohl jsem se tě ani dotknout a ta samota co mě obklopovala bez tebe ,uvědomil jsem si že jsem se fakt zamiloval , bez tebe bych tu už nebyl , ani nevíš jak moc tě miluju ty blbečku můj , proč si mi neodepisoval a nebral telefón?,, měl jsem v hlavě ještě tolik vět co bych mu chtěl říct jako kdyby měl odejít a vyděl bych ho naposledy.

Jen se na mě koukal beze slov a ja se zmohl jen na další pláč. Proč mi sakra neodpovídá? Říkal jsem si pro sebe , v tu chvíly se na mě podíval ,, ani nevíš jak já miluju tebe ale ,, do prdele proč říká ale už jsem si v hlavě vytvářel ty nejhorší možné scénáře ale mé přemýšlení prerušil ,, ale bojím se , nevím co na to řeknou ostatní , prostě dnešní doba je úplně v prdeli tady nemáš pomalu ani šanci přežít natož ukázat lidem že si jiný, mám strach kookie , chci strašně moc být s tebou ,, koukal jsem se beze slov na něj ,, no tak PŘEŽIJEME spolu,mám strach taky ale musíme to překonat , nevšímej si ostatních lidí kolem sebe , všímej si sám sebe a hlavně následuj své srdce , to co chceš ty a né co oni chápeš mě? Mine,, snažil jsem se ho podpořit co nejvíce aby si nepřipadal tak zničeně protože mi za to stojí , udělal bych cokoliv aby byl šťastný.

Min se na mě podíval nepatrně se na mě usmál ,,co bych bez tebe dělal Kooku  bez tebe bych nebyl nikdo , s tebou se cítím více na živu a těším se na další den , můžeme to zkusit ale musíš na mě pomalu ano?,, moje oči se rozzářili jako hvězdičky v celém vesmíru , byl jsem tak šťastný  ,, ano, tisíckrát ano , a můžeme hned začít,, chytl jsem ho opatrně za ruku s propletenými prsty a já vytáhl ze šuplíku mobil. ,, co to děláš,, prohlásila osůbka sedící vedle mě ,, uvidíš,, . Vzal jsem mobil najel jsem na instagram a zmáčkl na vytvořit příběh.,, zvedneme ruce do vzduchu jo,, nechápavě na mě koukal ale nakonec spolupracoval. Ja zanedlouho pořídil fotku naších rukou, označil jsem ho tam a přidal jen popisek ~my boy~. Jimin to celé sledoval jak dokumentární film.

,, nevadí to ? kdyby jo já to smažu , jen aby všichni viděli že si můj a nikoho jiného jasný,, dodal jsem s úsměvem na rtech. ,, nevadí mi to kookie,, zaculil se na mě a vlepil mi pusu na líčko, zastavil se těsně kousek ode mě a já to nevydržel a svalil ho pod sebe na postel, chvíli jsem se na něho koukal a snažil se zapamatovat každičký detaily jeho tváře , protože jsem věděl že už mě nikdy neomrzí. ,, co to děláš,, vyhrknul na mě ,, vytvářím náš šťastný konec příběhu zlato,, odpověděl jsem. On jen zrudnul a čekal co se bude dít dál. Pomalu jsem se přibližoval k jeho uchu a zašeptal jsem ,, miluju tě Park Jimine,, a líbnul jsem ho na ouško. Slyšel jsem jen jemné zasténání které říkalo,, miluju tě Jeon Jungkooku,, až jsem se zachvěl nad jeho jemňoučkým hlasem. Už jsem ho chtěl políbit ale marně , převalil si mě pod sebe tentokrát on , na to že je maličký tak má pořádnou sílu ale ne tak jako já , no nechal jsem ho vyhrát, tentokrát . ,, no hele k tomu co se stalo včera....,, nenechal jsem ho domluvit ,, moc se omlouvám byl jsem zoufalý , nikdy to už neudělám slibuju,, obejmul jsem ho pevně . ,, dobře už to necháme  být , jsem rád že to dopadlo dobře,, ja jen kývl a v objímaní pokračoval dál.

Odstrčil mě od sebe na postel pod něj ,, tákže za to že si byl zlý kluk tak tě potrestám,, hmm tahle hra se mi začíná líbit řekl jsme si v duchu a pousmál se ,, ale nee zachraňte mě někdo,, po pokoji se linul náš smích. Pomalu se ke mě  nahnul a začal mě líbat ja se jen přidal , tohle mi tak chybělo , ten pocit že už nejsem sám že jsem šťastný a že se ho můžu dotknout. Naše vášnivé líbaní se proměnilo v dravější , jeho jazyk prozkoumával každý kousek mé pusy , pomalu se přemisťoval ke kůžičce na mém krku jemně mi ji zkousával a zanechával po tom malé nepatrné flíčky no a co se dělo pak , to už si můžete domyslet sami. ✨

————————————————————————

Každý příběh má svůj konec a to i tenhle, jsem ráda za ty kteří tenhle příběh četly až do konce a dostaly se až sem , vím nejsem spisovatel ale vždycky jsem chtěla napsat příběh ,jeden z mých snu se momentálně vyplnil . Dokázala jsme sama sobě dokázat že to zvládnu , sice to trvalo ale takhle to prostě je , sice s hodně chybami ale člověk nějak začít musí no ne. Uvidíme se snad u dalšího příběhu.❤️

Between us Kde žijí příběhy. Začni objevovat