Two Stepbrothers and Me

16. kapitola

Trhnutím se probudím a uvidím jak se nade mnou sklání cizí lidé, automaticky se začnu bránit, strašně křičím nebo spíše sypu.

„Hej nechte ho" slyším Raie a najednou mi Rai chytá ruce „Mareo! Mareo! Uklidní se!" zařve po mě.

Po chvíli se uklidním, Rai který se na mě mračil mě vyváděl z paniky z cizích lidí ale zároveň mě dostával do strachu.

„Done! Kurva co jsem ti říkal že to máš nechat na mě ne!" zařve a do obýváku vletí Don.

„Co se stalo?" zeptá se „vaše štěně je nějaké vylekané" řekne pro mě známí hlas Oliver, pomyslim si že to byli asi "páníčkové" nebo jak si to říkají.

Rai mi pustí ruce „přestaň se bránit" zavrčí skoro neslyšně a odhrnuje mi mikinu z břicha na což mu chytím ruce.

Raiove tváře začali nabírat červenou barvu „Rai ukaž já to udělám" nabídne mu Jeremy který se kdo ví odkud objevil.

„Chyť mu ruce udělám to sám, Done běž do kuchyně" zavrčí, Jeremy který se mi snaží chytit ruce i přes moje mlácení se mu to povede a chce mi je dát nad hlavu.

„Jeremy drž mu je takhle nemůže dát ruce na horu potom ho to bolí " řekne Rai, vyhrne mi mikinu ale já kopu nohama, takže si sedne na moje nohy.

Bál jsem se že mi chce přetrhat stehy „R-r-rai" zakňučím „uklidni se Mareo to nic není" mluví Jeremy ale já se koukám na Raie který si v klidu prohlíží mou již odkrytou jizvu.

Něco bere je to.... je to... mast?

Rai ji otevře a nanese mi mast na mojí kůži krásně to chladí, můj odpor je u konce „můžu tě pustit?" zeptá se mě Jeremy jenom na něj kývnu.

Svoje ruce si položím podél těla Rai se na mě koukne a spokojeně se usměje, něco bere a já ho pozoruji ránu mi přelepí.

Nakloní se nade mě „co Oreo dobrý?" jenom na něj kývnu, vstane a jde do kuchyně a já se automaticky přikrývám.

„Mareo proč si tak šílel?" zeptá se mě Jeremy, proč asi probudím se a nikdo mi nic neřekne co se děje nebo co chtějí.

Rai i s Donem přijdou do obýváku Rai si sedl ke mě z jedné a Don s druhé „půjč mi taky deku" řekne Don a i s Raiem mi vlezou pod deku.

Jejich teplo které se na mě přitisklo díky jejich blízkosti bylo příjemné, Don mi něco dává k raně na což na něj vrhnu svůj hnusný pohled.

Začne se smát, Rai se na mě podívá a taky se začne smát „hej štěně já ti nic nedělám, to máš na chlazení" řekne Don který se pořád směje.

„Neříkej mi štěně" zamumlám si skoro neslyšně pod nosem, ale vypadá to že mě Rai slyšel protože mě štípne do stehna ale nijak to nekomentuje.

Po chvíli se všichni zaměří na televizi kde je puštěný nějaký horor, kdybych nebyl v této pozici tzv. štěněte tak bych si to i užíval, je to přeci jenom chvíle kdy jsou všichni tito kamarádi po spolu.

Až teď mi to začne pomalu docházet... Toto je Oliver naše starší štěně promítám si slova od Dona, takže všichni tito lidé si prožili to co já a normálně se spolu baví.

Zatřesu hlavou aby se mi tyto myšlenky rozplynuly ale pořad mi zůstávají v hlav, z televize mě vyruší výkřik ženy.

„Oreo jsi v pořádku?" zeptá se mě Don který si všiml že jsem duchem nepřítomný, jenom se na něj podívám kývnu a sednu si „budeš zvracet?" zeptá se Rai který mě chytá za ruku.

„Ne" zavrčím a chci vstát z gauče, ale Rai mě stáhne zpátky na což zasyčím bolestí a hnusně se na něj kouknu.

Rai mi pohled okamžitě oplácí „ch-chtěli j-j-jste ab-bych b-byl v po-koji" řeknu a chytím ho za jeho ruku kterou okamžitě nepříjemně stiskne.

„Není již důvod, lehni si a buď hodnej“ řekne a přitom mě propaluje pohledem.

„Ch-ci si od-skoč-čit“ řekl jsem a pohled jsem mu oplácel, pustil mi ruku a já konečně byl na chvíli volný.

Šel jsem do koupelny kde jako jediný byl nechán klíč, takže jsem se zamkl, seděl jsem tam a přemýšlel.

Asi jsem zde byl moc dlouho protože na mě někdo zaklepal „Oreo? Jsi v pořádku?“ hlas od Dona.

„Jo js-sem“ řekl jsem, zkusil kliku „mužeš odemknout?“ zeptá se a já jdu odemknout, jenom jak uslyší že jsem odemčel vtrhne do vnitř.

Prohlíží mě a já se na něj koukám s tázavým pohledem „pojď Rai už nadává “ řekne a já jdu.

Chtěl jsem si lehnout na kraj abych nebyl mezi těmi dvěmi, ale to mi nebylo dovoleno, takže jsem ležel mezi nimi.

Usnutí mi netrvalo dlouho...

Probudil mě výkřik otevřel jsem očí a chtěl jsem se otočit abych se koukal co se děje, moji hlavu mi chytá Rai na kterém jsem měl položenou hlavu.

Skloní se ke mě „neotačej tu hlavu toto by se ti nelíbilo“ řekne a kouká se tím směrem, je klidný a to mě více zaráží.

„Libi se ti to“ zavrčí a já znovu uslyším směsici vzlyku a vzdychání, chci se pohnout abych byl co nejdál od tohoto místa.

Rai který mi pořád drží hlavu u sebe na mě zavrčí, kouknu se na něj, jeho oči jsou upřené na mě.

„Jestli se k nim nechceš přidat tak tu budeš ležet a ani se nehneš“ zavrčí a já to furt slyším a je mi z toho mdlo.

Snad tu všichni spolu všichni spolu šukají, jsou hlasití a trvá to dlouho.

„Rai nechceš se přidat?“ moje přemýšlení o tom co se všechno může dít přeruší hlas „ne“ řekne „a co Oreo? “ řekne a ucítím ruku na svém boku, zavřu oči a začnu se třepat jako ratlík.

„Ne nepřidá v úvahu, maximálně by se mohl podívat ale rozhodně na něj vy sahat nebudete“ řekne a zmrazí ho pohledem.

Vidím jak se k němu naklání nahý Don a já zabořuju hlavu víc do Raiova tvrdého břicha abych nic neviděl.

Cítím jak se Rai napřímil, šeptají aby je nikdo neslyšel a nakonec se Don od Raie odtáhne.

Cítím Raiovy ruce jak mě chytá pod rameny a vytáhne mě, tak aby jsem seděl před ním, a tím mi posknitne hrůznou podívanou.

Automatický otáčím hlavu na stranu a zavírám oči „Mareo otevři oči“ šeptá mi Rai který mi drží ruce aby se nemohl nijak bránit a svými nohy má na mých abych se nemohl pohnout.

„Pr-os-ssím“ zaknučím a zkouším jestli mě pustí abych se nemusel na toto koukat.

„Mareo podívej se jak si to užívají“ říká mi to chraplavým hlase „Ty moje Orejko“ slyším Donuv hlas a Rai mi skouskne ucho.

Pokračování příště...