25. kapitola - znásilnění

27 3 0
                                    

Věděl, že teď není čas na nějaké blbosti ohledně jeho vztahů. Musel konat, konat rychle. Rozběhl se nahoru do citadely. Bylo mu všechno jedno, čekal, že na něj budou lidi pokřikovat za to, co udělal, ale tato věc zůstala naštěstí v tajnosti. Bál se vejít dovnitř, ale prostě musel. Vtrhl do hlavní haly během jídla, kdy všichni seděli u stolu a rýpali se příborem ve svých talířích s depresivními výrazy. Pak všichni pozvedli hlavu, když uslyšeli dveře. Denethor už chtěl začít řvát, kdo je to vyrušuje u jídla, ale pak jakoby se mu slova zasekla v ústech.

Místo toho se slova ujal Aragrorn. ,,NEPŘÍTEL JE TADY! PŘED BRANAMI STOJÍ SAMOTNÝ SAURON!!"

V místnosti zavládla panika. Zbabělec Denethor nevěděl, co teď dělat. Gandalf vstal a vyběhl na nádvoří, bohužel měl Aragorn pravdu. Zavolal si Stínovlase a to už mu byli Aragorn, Boromir i Faramir v patách. Povzbuzovali všechny z města a tak se přidávali bojovníci na své pozice. Aragorn za celou tu dobu nepohlédl nikomu z nich do očí. Pak se stala hrozná věc- Gandalf je poslal. Poslal je pro důležité věci. Poslal Aragorna s Boromirem. Oba se myšlenkami něčemu takovému bránili, ale neodvážili se odporovat Gandalfovi.

Společně došli do oné místnosti, kam dojít měli. Náhle Aragorn obejmul Boromira. Ten ho ale odstrčil a nic k tomu neřekl. Chtěl odejít co nejdříve, přítomnost Aragorna mu vadila. Jenže ten si stoupl ke dveřím a nechtěl odejít.

,,Co po mně sakra chceš?" zeptal se Boromir. Aragorn se pokoušel o omluvu, ale tu Boromir neposlouchal. Nezbývalo mu nic jiného, než pohrozit mečem. To konečně pomohlo a tak mohl odejít. Najednou ho ale Aragorn chytil zezadu a už bylo jasné, že ho chce znásilnit. No Boromir utekl jen tak tak. Pak bojovali v bitvě, kterou vyhráli.

AramirKde žijí příběhy. Začni objevovat