DARKER THAN BLACK ✔

LACROIX

Pokaždé, co jsem vyšel ze dveří, jsem na ni zákonitě musel narazit. Po pár dnech mi to začalo připadat naprosto absurdní. Dokonce jsem začal přemýšlet nad tím, jestli to není nějaké znamení. Nitky osudu. Zamračil jsem se. Doopravdy mě ta holka rozpalovala natolik, že jsem začal přemýšlet o osudu? Sevřel se mi z toho žaludek a v duchu jsem si zanadával.

Proud myšlenek přerušilo klepání na dveře.

Obočí jsem stáhl k sobě. Nepamatoval jsem si, kdy naposledy po mně někdo něco chtěl tak naléhavého, že by přišel až k mému prahu.

Vstal jsem z pohovky a podíval se na televizi, kde jsem si vlastně pustil film. Ku mému zděšení jsem zjistil, že už byl za půlkou, ale já jsem si pamatoval jen to, co se stalo v prvních deseti minutách, protože zbytek jsem byl mimo. Zahloubal jsem se do svých myšlenek natolik, že jsem všechno propásl.

Došel jsem ke dveřím a otevřel dveře.

Přede mnou stála River se zdviženou rukou, protože se nejspíš chystala zaklepat znovu. Na sobě měla legíny a mikinu, co jí byla možná až moc velká, ale bylo to tak zatraceně roztomilý, že jsem se musel kousnout do jazyka, abych to neřekl nahlas. Vlasy měla svázané do drdolu vzadu na hlavě, ale i přes to se jí pár divokých prstenců kroutilo podél tváře. Měla oči nevinné bezbranné srny. Možná proto mě tak přitahovaly a nemohl jsem se do nich vynadívat.

Vypadala trochu překvapeně na to, že ťukala na mé dveře.

Rychle stáhla ruku dolů a chytila se zápěstí druhou rukou.

„Ahoj, přišla jsem se zeptat, jestli bys mi náhodou nemohl pomoct přitlouct poličky a obrazy. Vůbec nevím, jak na to. Ale jestli nemáš čas nebo se ti prostě nechce, tak to naprosto chápu. Jenom nemám nikoho jiného, koho bych mohla požádat a už mě trochu začíná štvát, jak je to jenom odložený v rohu. Zabírá to hrozně místa a vůbec tak nějak to nevypadá hezky. Chtěla bych ten byt mít, co už nejdřív zařízený a tohle patří k němu. Přivezou mi ještě nějaký nábytek a mohlo by to tam překážet, tak mě napadlo, jestli bys to nemohl udělat nebo mi aspoň poradit. Ale znovu říkám, že jestli—“

„Pomůžu rád,“ přerušil jsem ji. Dost očividně byla nervózní a začala kvůli tomu plácat páté přes deváté. Věděl jsem, že na YouTube existovalo už milióny videí s přesnými tutoriály, jak tohle udělat, a proto jsem rád věřil, že přišla za mnou, protože mě třeba chtěla jen vidět a být mi na blízku.

„Vážně?“ zeptala se překvapeně.

„Jasně, proč ne.“ Ledabyle jsem pokrčil rameny. „Jenom si vezmu klíče.“

„Jako teď hned?“ vyhrkla.

„Nebudeš teď doma?“ zeptal jsem se zmateně.

„Budu, jenom jsem nečekala, že budeš mít čas tak brzy,“ přiznala zdráhavě. Na lících se jí zase udělaly rudé fleky.

Na tebe si udělám čas kdykoliv. „V pohodě. Chodím do práce až večer a nemám žádný zájmy, takže celý dny jenom ležím a nic nedělám.“

River přikývla. Počkala na mě až si vezmu klíče z botníku a potom mě zavedla do svého bytu. Zavřel jsem za námi dveře a fakt, že jsme tu jenom sami dva mě začal hlodat a pomalu a jistě přivádět k šílenství. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Celý byt měla laděný do šedé a pastelově růžové. Nikdy by mě asi taková kombinace nenapadla, ale byla příjemná na pohled a fungovala.

„Jsou to čtyři obrazy a dvě poličky. Chtěla bych, aby jedna z nich přišla sem nad pohovku a ta druhá naproti vedle dveří.“

S povídáním o bytovém interiéru rychle zpět nabyla jistotu v hlase i držení těla. Za minutu jsem se úplně ztratil v tom, co říkala. Jenom jsem tam stál a díval se na ni. Oči mi samovolně sklouzly níž na její hruď.

Přemýšlel jsem nad tím, jak jsem ji potkal v noci, když šla venčit Mila a neměla na sobě podprsenku. Přes tričko jsem mohl vidět, jak ji stojí bradavky. Proč teď na sobě měla tu zatracenou mikinu?

„Asi to je těžký si to představit, když o tom vyprávím, ale budu ti u toho asistovat,“ dokončila. Překvapeně jsem rychle očima vylétl nahoru, ale jen horko těžko si mohla nevšimnout toho, že jí hypnotizuju prsa.

„Ne, v pohodě,“ zamumlal jsem. Nevěděl jsem vůbec nic.