DARKER THAN BLACK ✔

RIVER

Doteky. Cítila jsem je po celém těle. Na chodidlech, lýtkách, stehnech, břichu, rukou. Jako kdyby mi někdo prsty kroužil na dlaních. Cítila jsem pohlazení na tváři. Cosi mě zatahalo za vlasy. Jenže nejpodivnější na tom bylo, že mě to v první moment absolutně vůbec nevyděsilo. Jako kdyby mi něco říkalo, že se nemusím bát, a tak jsem se místo toho tomu poddala.

Skrz pootevřené rty mu uteklo zasténání.

Pootevřela jsem oči, abych viděla všude kolem sebe černé kouřové ruce. Měla jsem je pod dekou, oblečením, tahaly mě za lemy, aby mě svlékly. Bylo jich možná deset nebo patnáct. Neměli tělo, ale chovali se ke mně tak hezky.

Hladili mě, laskali každý koutek. Dávali si záležet na tom, abych každý jeden dotek procítila a byla si ho naplno vědoma.

Dlouhé prsty se mi obmotaly kolem krku a jemně mě stiskly.

Zaklonila jsem hlavu a roztáhla od sebe kolena. Dala jsem tím tichý souhlas, že můžou úplně kamkoliv a oni s tím okamžitě pracovali.

Prohnula jsem se v zádech a zakousla si do rtu, abych nezasténala nahlas. Nemohla jsem si dovolit, aby mě přes zeď někdo slyšel. Lacroix.

Představila jsem si, že on je tím, kdo se mě dotýká.

Najednou jsem byla zahalená v černé mlze úplně celá. Stimulovala každý kousek mého těla a každou vteřinou všechno to vzrušení bylo intenzivnější a intenzivnější. Svírala jsem v pěstích bílé prostěradlo. Začala jsem se třást. Prsty na nohou se mi zkroutily a tentokrát jsem to nevydržela a vzdychla.

Ještě. Ještě. Ještě. Prosila jsem v duchu kohosi.

Celé tělo se mi začalo zmítat ve vlnách. Cítila jsem, jak se blížím svému vrcholu. V podbřišku se mi začalo soustředit všechno vzrušení a napětí se začalo budovat a budovat, dokud nebylo k snesení. Někdo vykřikl. Možná jsem to byla já. Celé tělo se mi zkroutilo v křeči. Otevřela jsem oči a zjistila, že u mé postele někdo stojí. Nejdřív to byla jenom silueta s žhnoucíma očima, ale potom jsem v jejích rysech poznala Lacroixe. Mlčky se na mě jenom díval.

Potom mi to celé došlo. Lacroix. Uprostřed noci. V mém bytě.

Prudce jsem zalapala po dechu a posadila se. Splašeně jsem se rozhlédla kolem sebe. Byla jsem ve svém pokoji a úplně sama. Skrz roztažené žaluzie do mé ložnice svítila pouliční lampa a dělala mi stíny na zdi. Nebyl tu žádný Lacroix. Žádné podivné ruce nebo černá mlha.

„Do prdele,“ zamumlala jsem. Složila jsem si obličej do dlaní a potom si je okamžitě zase od obličeje odtáhla. Byla jsem úplně zpocená. Tohle byl rozhodně jeden z nejintenzivnějších a nejživějších snů, co jsem kdy měla. Měla jsem propocené i tričko jak na zádech, tak na prsou a břiše.

Znechuceně jsem nad tím ohrnula nos.

Přesunula jsem se k okraji posteli a přehodila si přes něj nohy. V ten moment jsem se ale zarazila a úplně se napnula.

Mezi nohami jsem měla úplně mokro. Panebože. Vlhký sen. Myslím si, že jsem ho nikdy neměla ani když jsem byla ve svých pubertálních letech. Cítila jsem, jak jsem úplně zrudla i přes to, že tu nebyl nikdo, kdo by mě za to mohl soudit. Okamžitě jsem se rozhodla ze sebe tu hanbu smýt.

Skrz tenké zdi šlo slyšet úplně všechno. Z vedlejší koupelny se ozývala tekoucí voda. Lacroix se taky sprchoval. Nebo kdokoliv, kdo u něj byl. Za dva týdny jsem nezpozorovala, že by měl přítelkyni, ale nebylo vyloučeno, že si domů nemohl vzít nějakou dívku. Najednou se mi do té sprchy vůbec nechtělo, ale nehodlala jsem se do postele ani vracet slepená potem.

Zhluboka jsem se nadechla a vysvlékla se z pyžama. Pustila jsem si vlažnou vodu a vlezla pod ni. Ve chvíli, kdy jsem už přestala mít výčitky o tom snu, se z druhé strany ozval zvuk, který upoutal mou pozornost.

Znělo to jako bolestné zaúpění. Upadl ve sprše a ublížil si.

Přiložila jsem ucho ke zdi a soustředěně se snažila poslouchat. Potom mi došlo, že to nebylo bolestné zaúpění, ale vzrušené zasténání. Ruka mi okamžitě vystřelila k otevřeným ústům, ale víc jsem se nepohnula.

Zůstala jsem tam stát a poslouchala jsem, jak Lacroix vzdychá. Přísahala bych, že v životě jsem neslyšela nic lepšího. Mručel a mumlal něco. Jako kdyby se snažil být potichu, ale ty zvuky si stejně našly cestu ven. Představila jsem si ho jak tam stojí s rukou mezi nohami a svírá—

Zpoza zdi se ozval přiškrcený výkřik a mé tělo se sebou trhnulo.

Vypnula jsem vodu, rychle vyšla ze sprchy a obmotala kolem sebe ručník. Nedokázala jsem přestat myslet na to, že o mně přece musel vědět.