18. část

332 7 2
                                    

Pohled Sid:
Let byl v pohodě, najednou ale letadlo začalo hrozně rychle klesat měli jsme tak do hodiny přistávat ale na to je ještě brzy, najednou začala mluvit letuška k nám cestujícím
,, Zůstaňte v klidu na svých místech připoutaný vše bude v pořádku"
Řekla a lidé začali ještě více panikařit letadlo začalo ještě více klesat a šlo rovnou k zemi....
Pohled Adama:
Ráno jsem vstal a pustil si televizi, často to nedělám ale zkusil jsem to, byly tam mimořádné zprávy...
,,Dnes v brzkých ranních hodinách, se zřítilo letadlo přímo nad Francií, jsou čtyři lidé ve vážném stavu jeden z nich utrpěl  jen lehčí zranění a  měl štěstí protože jako jediná byla na svém místě a byla připoutaná, dva lidé jsou z České republiky, kteří byly přepraveni vrtulníkem do nemocnice u nás v Čechách, další dva lidé byly hospitalizováni v místní nemocnici byly ve vážnějším stavu, o více informacích vás budeme informovat až budeme vědět víc..."
Když to dořekli, zastavilo se mi srdce, moji rodiče zemřeli, když se s nimi zřítilo letadlo, kde jsem po jejich smrti šel do armády od té doby jsem byl takový rezervovaný a uzavřený, zvířata pro mě byly přátelští než lidé. Po nějaké době jsem se vydal do práce kde všichni byly takový zamlklý, neřešil jsem je a šel prostě pracovat...
Pohled Sid:
Probudila jsem se v místnosti kde bylo ostré a nepříjemné světlo přede mnou stál muž v bílém plášti...
,,Slečno můžete nám prosím říct kde jste a jak se jmenujete"
Muž mluvil česky takže jsem v Čechách
,,Jmenuji se Sidonie Anna Novotná a jsem v nemocnici"
Řekla jsem on si začal něco psát na papír a pak řekl
,,Byla jste v letadle které se zřítilo pamatujete si něco z toho?"
Zeptal se opatrně
,, Letěla jsem do Čech z Ameriky, byla jsem už v druhém letadle které se zřítilo ale víc si nepamatuju"
Řekla jsem
,,Tak v klidu spěte kdyby cokoli zavolejte si sestru, necháme si vás tu nějakou chvíli a uvidíme jak se váš stav bude vyvíjet"
Řekl a odešel já jsem usnula...
Pohled Adama:
Když jsem šel na jídlo tak se všichni bavili o tom letadle nechtěl jsem to poslouchat a tak jsem si jídlo vzal s sebou, tam jsem měl klid a když jsem dojedl šel jsem nakrmit želvy a vyčistit skla u ryb, pak ještě vše zkontroloval jestli je hotové a chystal se jít domů
,,Ty už odcházíš?"
Přišel děda
,,Jo jsem unavený"
Odpověděl jsem a bral si tašku
,,Tak jo chlapče jen si odpočiň, pomůže ti to měj se"
Usmál se a já tedy šel, doma jsem si lehl na gauč a pustil si televizi u které usnul...

Protiklady se přitahujíKde žijí příběhy. Začni objevovat