We're gonna stick together (SMDFL2) -(CZ)

6. Chapter (You will not lose me)

Pevně jsem svírala svou kabelku v ruce a pomalu jsem šla směrem domu, po 2 hodinách, strávené s holkami jsem se rozhodla jít domů. Myslím, že na to byl ten správný čas. On je zpátky. Vrátil se. Tak proto, proto Harry byl divný? Věděl to? Proč mi to neřekl? Zase, jakoby se vraceli ty staré chvíle a s nimi stará Jade.

Ale já to už nesmím dovolit. Rozrazila jsem domovní dveře, od našeho domu. "Mami?" křikla jsem. Nic se neozvalo, asi mě neslyšela."Mamí?" vykřikla jsem podruhé. 

"Co tady tak hulákáš?Táta spí a je na tebe naštvaný, měla jsi přijít na oběd, víš jak má dneska špatnou náladu." hlasitě zašeptala. Vůbec jsem nereagovala na to co řekla.

"Ty jsi věděla, že je Niall zpátky? Že se vrátil?" do očí se mi nahrnuli slzy, ale snažila jsem se držet. "Nevěděla, Jade pojď ke mě." vtáhla si mě do náruče. Setřela mi slzy, které mi vypadli, nebylo jich moc, ale nějaké tam byli. 

I když jsem měla Harryho, pořád jsem na Nialla myslela, přece jen jsem ho milovala, no možná ho miluji i teď. Co když jo? Ale co když přijel jen za rodinou a pak se zas vrátí odkud přijel. Snažila jsem se uklidňovat. Můj mozek tomu nechtěl věřit, ale moje srdce jako by se rozbušilo.

Pokud nebudu chtít, nepotkám se s ním, ale náhoda, je náhoda. Pokud to osud bude chtít já s tím nic neudělám. "Potřebuji okamžitě mluvit s Harrym!" oznámila jsem jí a užuž vytahovala telefon, "Jade, pojď se napřed najíst." pohladila mě mamka po vlasech. Jídlo neodmítám tedy pokud nemam něco naléhavého. 

Tohle neberu jako naléhavou věc. "Fajn, ale pak hned volám Harrymu!" pozvedla jsem ukazováček a šla za mamkou do kuchyně. "No to víš, že jo." usmála se na mě.

"Co jsi vlastně vařila?" zeptala jsem se a posadila se na židli ke stolu. "Pečené brambory a steak se zeleninou." odpověděla.

"Wow, mňam, tak mi to rychle nandej." popohnala jsem jí. Chtěla jsem to mít co nejrychleji snědený, proč taky.. že?

... "Děkuju, bylo to dobrý." pochválila jsem to mamce. "Nemáš za co, já ti ráda vařím a jsem ještě víc radši, když ti to chutná." dala mi pusu do vlasů. Musím si tyhle chvíle užívat, vím že nebudou navždy. Už je mi osmnáct, jednou se odstěhuji, budu bydlet někde jinde a na rodiče nebudu mít čas.

"Mami," zasmála jsem se, "jdu zavolat Harrymu." zamávala jsem jí a šla do svého pokoje.

Zavřela jsem za sebou a s telefonem u ucha jsem došla k oknu. "Harry!" řekla jsem, když jsem místo vytáčení uslyšela jeho dýchání.

"Co potřebuješ?" zeptal se. Nezněl moc klidně, ale ani ne neklidně, byl rozrušený a nepříjemný. Nemám ráda, když je na mě Harry nepříjemný, nejraději bych ho něčím přetáhla.

"Mluvit, potřebuji s tebou mluvit!" řekla jsem na rovinu. "Fajn, vyzvednu tě, za deset minut jsem u tebe. Jsi doma že ano?" domluvil to. 

"Ano, pa." usmála jsem se, i když bylo jasný, že to nemůže vidět.

(...) Vyjeli jsme z města, nevěděla jsem kam jedeme. S Harrym jsem si řekla jen; ahoj a to bylo vše. Myslela jsem, že spolu budeme mluvit. Místo toho se Harry dívá na cestu a mlčí. Nudila jsem se, takže jsem začala prohledávat auto.

Sáhla jsem do přihrádky a vytáhla první věc co jsem našla. Kondomy. Divně jsem se na Harryho podívala. "Eh.." začala jsem se smát. "Aha, vždy připravený." vydechla jsem a chytla se za břicho.

"Byl bych ti vděčný kdyby ses mi neprohrabávala ve věcech." vydechl s kamennou tváří.

"Chodíme spolu, co je moje to je tvoje a co je tvoje to je moje." odpověděla jsem a vrátila jsem kondomy zpátky do přihrádky.

"To říkáš teď, nevíš co bude za týden, měsíc, rok." povzdechl si.

"Stalo se něco? Tedy lepší otázka by byla, co je to s tebou? Něco tě trápí." položila jsem svou ruku na jeho rameno.

"Miluju tě Jadey a to si pamatuj. Ať už budeš kdekoliv a budeš dělat cokoliv. Vždy tě budu milovat a budu na tebe myslet. Jsi úžasná přítelkyně a milý, drzý, nevychovaný ale i přes to roztomilý člověk." usmál se na mě a dál sledoval cestu.

"Víš, že přijel Niall že?" rozhodla jsem se říct to co jsem si myslela. 

"Ano, řekla mi to Gemma. Slib mi, že. Že s ním nebudeš navazovat kontakt." do očí se mu nahrnuli slzy, snažil se je zakrýt, ale bylo pozdě. 

"Stylesi nebreč! Víš, že tě miluju nejvíc na světě." natáhla jsem se k němu a políbila ho. Setřela jsem mu slzy. 

"Bojím se toho, že tě ztratím." vydechl. 

"Neztratíš, moc dobře víš co k tobě cítím!" snažila jsem se ho uklidnit, Harry za náš vztah ještě nebrečel. Nevěděla jsem co mám dělat. Niall se vrátil a s ním se vrátila i láska. Pořád si říkám, že to bude v pohodě, že zase odjede, moje srdce, ale křičí NE."Kam to vlastně jedeme" snažila jsem se odvést téma a tím i Harryho slzy.

"Z-zajedeme někam do hotelu a tam přespíme dobře? Chci tě dneska mít pro sebe." popotáhl a snažil se o malý opravdu malinkatý úsměv. Pohladila jsem ho po tváři. "Okay, ale zítra se musíme vrátit brzo, abych se stihla rozloučit s Leigh- Anne a Jesy." poznamenala jsem.

"Jak chceš, přece jen nevíme kolik máme času, jak dlouho ještě budeme spolu." chytl mě za stehno, takže řídil jen jednou rukou.

"Přestaň! Tohle není pravda a pokud vyřkneš ještě nějakou pitomou poznámku, zmlátím tě." pohrozila jsem mu pěstí, což bylo myšleno ze srandy, Hazze bych nikdy nezmlátila, protože by se bránil.

"To chci vidět, ty která má problém přeprat Louise, chce přeprat mě." vysmál se mi do očí.

"Louise jsem nechala vyhrát, protože jsem ho nechtěla ponížit. Co ty víš třeba bych dokázala přeprat i Liama. Každopádně nějakou pitomou kravku, abych klidně přeprala i jednou rukou." vymýšlela jsem si.

"Prosím tě, Liam holky nemlátí, takže by se nechal zmlátit a až se budeš prát s nějakou tou kravkou tam mi dej vědět, celkem rád bych to viděl." neodpustil si úchylnou poznámku. Tedy nebyla úchylná, ale vyznělo to tak.

"Bože můj s kým to chodím? Vzrušuje ho, když se dvě holky perou." protočila jsem nad tím očima. "Nechtěl by jsi s tou courou zkusit trojku?" zeptala jsem se ho.

"Mluvíš o někom konkrétním?" odpověděl otázkou. "Ne" rychle jsem odpověděla, bylo to až moc rychle. Harry se začal vyptávat.

" Nekecej kdo to je? Chodí do South Shilds do školy?"

"Chceš facku Stylesi?"zvedla jsem ruku. "Ne, ne, ne"

"Nezdá se ti, že jsi nějak moc odpověděl? Kdo to je chodí s námi do školy?" udělala jsem přesně to co on mě. Protočil očima. "Miluju tě." vydechl.

"Já tebe." natáhla jsem se k němu, abych ho políbila.