We're gonna stick together (SMDFL2) -(CZ)

4. Chapter (At home)

Z pohledu Jade

„Já jsem myslela, že zůstaneš na oběd." Řekla překvapeně Gemma, když uviděla že jdu s Harrym k hlavním dveřím a v ruce nesu kabelku s věcmi.

„Máte s Harrym stejný myšlení." Uchechtla jsem se. Přesně tohle mi říkal snad před pěti minutami. „Aspoň se jí co nejdřív zbavíme." Zašeptal Harry ke své sestře.

„Já to slyšela." Bouchla jsem ho přes rameno. „No my radši jdeme, " oznámila jsem „Zatím," objala jsem Gammu a vyšla z domu.

Nesedla jsem do Harryho auta, hlavu jsem si opřela o okénko a čekala na Hazze, který stále nešel. Vždyť se s Gemmou zase za chvíli uvidí, jen mě odveze domu, nemusí se s ní půl hodiny vykecávat.

Harry se konečně uráčil přijít. Nasedl si, nastartoval a vyjel. Celou cestu nikdo neřekl ani slovo, pouze rádio slabě hrálo. Už od té doby co Harry nasedl se mi nezdá ve své kůži, jakoby ho něco trápilo. Výraz v jeho tváři, ale vypadal jakoby byl naštvaný. Silně stiskl v ruce volant a prudce vyjel zatáčku. Nečekala jsem to, proto jsem celým svým tělem narazila na jeho a zase se vrátila do původní polohy (hah :D).

„Idiote." Zavrčela jsem skoro neslyšitelně. Dorazili jsme k domu mích rodičů. Perrie jednou napadlo, že bychom mohli bydlet spolu a tím se osamostatnit, ale já se nevyjádřila. Zatím to nechám tak jak to je.

„Půjdeš se mnou?" zeptala jsem se Harryho.

„Ne, musím si ještě něco zařídit." Nechápavě jsem se na něj podívala. „To neřeš." Odsekl. Dala jsem mu pusu a vystoupila, Harry se zas rozjel a já mu naposled zamávala. Rozešla jsem se domu, ale zastavil mě v tom telefon, který vydal zvuk, který oznamoval zprávu. Vytáhla jsem telefon z kabelky a podívala se kdo mi píše. ‚Včerejšek byl úžasnej! :D Nechceš se u nás stavit? Je tu i Jess s Lee a celkem se nudíme zlato.. Pezz xx' Po přečtení této zprávy jsem se culila jak blbá. Rozhodla jsem se okouknout situaci doma a až pak odepsat. Otevřela jsem dveře, z obýváku se ozývala televize, takže někdo bude u televize. Jak chytré Jade..Pomyslela jsem si.

Táta seděl na gauči. "Ahoj Jade." pousmál se, ale od televize oči neodtrhl.

"A-ahoj," řekla jsem zaraženě, něco mi tu nesedí, vždy když přijdu z vystoupení, oba rodiče jsou hned u mě a prosí, abych vyprávěla co se dělo. Ale teď? Teď je tu jen jeden a ten si mě vůbec nevšímá. "Kde je mamka?" zeptala jsem se.

"V kuchyni, připravuje oběd." odpověděl, stále se díval na televizi. "Tati? Provedla jsem něco?" popošla jsem k němu. Jen pokroutil hlavou. Co se všemi je? Harry nebyl ve své kůži, táta je jiný... Musím za mamkou. Přiběhla jsem do kuchyně, mamka stála u linky a něco krájela.

"Nazdárek maminko moje nejmilejší." objala jsem jí, tak jak to dělám vždy. "Jade!" vyjekla polekaně. "Myslela jsem, že zůstaneš do večera u Stylesů." zasmála se. Aspoň někdo tu není divný.

"Mami? Co je to s tátou? Vlastně co je to se všemi chlapy i Hazz byl nějaký divný, tedy ráno byl v pohodě, ale pak jsem šla čekat do auta, on si povídal z Gemmou a pak přišel celý divný ani se mnou nemluvil." řekla jsem ublíženě.

"Náladovost?" nadzvedla obočí "Tohle slovo jsi ještě nikdy neslyšela nebo co?" zaťukala si na čelo.

"Táta i Harry najednou?" zeptala jsem se nechápavě a sedla si na linku, aby se mamka mohla zas věnovat své práci, ale zároveň se se mnou bavit. "No proč by ne?" plácla mě přes stehno. Vyjekla jsem a dělala jako že mě to hroozně bolí. "Pokud ti to tak vadilo, tak ses ho měla zeptat co se stalo."

"No ještě abych ho provokovala." zvedla jsem palec nahoru. "Zeptala jsem se ho jestli sem půjde, myslela jsem, že by vás mohl aspoň pozdravit, ale on mi řekl, že si ještě musí něco zařídit." pokrčila jsem rameny.

"Tak asi měl něco důležitého, nestrachuj se." uklidnila mě. Vzala jsem si z prkýnka kus papriky a seskočila jsem z linky. Políbila jsem mamku na tvář a dala si papriku do pusy.

"Fajn, bude to v pohodě." chystala jsem se odejít, "Jo a abych nezapomněla, psala mi Perrie jestli se u ní stavím, tak já za ní skočím a do oběda jsem zpátky okay?" vyšla jsem z kuchyně, abych neslyšela mamky protestování. "Ale já myslela, že mi budeš vyprávět jak ses měla.." křikla.

"Až se vrátím, zatím.." křikla jsem na zpět a zmizela za domovními dveřmi. Venku jsem vytáhla telefon z kabelky a konečně odepsala Perrie. 'Za 5 minut jsem u vás ;) A moc dobře vím, že teď jíte pizzu tak mi taky nechte :D Jade xx'

Nebyla jsem ani 200 metrů od našeho domu a už mi přišla odpověď od Pezz.

'WTF? Jak to k sakru můžeš vědět? :D Jsi vševědoucí? Naháníš mi strach Pezz xx'

Zasmála jsem se nad její odpovědí 'Vždy si jí dáváte když s vámi nejsem -,- Jadey xx'

'Agh..Já zapomněla. Musíme nějak oslavit, že tu s námi nejsi. Ta volnost.. :D Pezz xx'

Protočila jsem oči,což bylo dost divné, pokud mě někdo pozoruje musí si o mě myslet, že jsem šílenec, napřed se směji a pak mam vážný výraz. Ahh Jade ty to nemáš v hlavě v pořádku. Pomyslela jsem si. Hodila jsem telefon do kabelky a zrychlila krok.

Za několik minut jsem dorazila k domu Perriiných rodičů. Jak už to bývá zvykem a slušností zazvonila jsem a čekala než mi někdo otevře. Přivítala mě Pezzinina mamka. "Jé dobrý den." věnovala jsem jí krásný úsměv.

"Jade, kolikrát jsem ti říkala, že mi máš říkat; Ahoj a, že nemáš zvonit, ale normálně vejít, jsi část naší rodiny. " připomněla mi. Plácla jsem se do hlavy. "Omlouvám se zapomněla jsem, jak jinak že?" zasmála jsem se. Jade klidni se, opravdu se chováš jako šílenec. Křičel mí vnitřní hlas. "Ehh, mohla bych už za holkami?" zeptala jsem se.

"Jadey.. já být tvoje matka.." pokroutila nad mnou hlavou a pustila mě dovnitř. Výborně.

Lidi? Tuhle story už moc lidí nečte :O Nechci jí mazat, ale byla bych moc ráda kdyby jste jí doporučili svým přátelům. :)) <3 Věřím, že We're gonna stick together bude mít stejný ohlas jako Somebody must die for love :*)) BTW. Tenhle díl chci věnovat @nelasvagrova...jelikož měla narozeniny :)) Vím, že to bylo včera...ale přece jen :D Ellie x.x