Jade
"Ty jsi opilá? Víš jaký z toho bude průser, pokud tě někdo takhle vyfotil?" vyjel po mě, hned jak jsem otevřela dveře od pokoje.
"A víš že mi je to jedno? Průser z toho budeš mít ty ne já.." drze jsem odvětila.
"Tak to ne, já za tebe mam zoodpovědnost tak mě budeš poslouchat!" vykřkl.
Protočila jsem očima a bez jakéhokoliv náznaku zvědavosti jsem ho obešla. "Takhle se chovat nebudeš!" chytl mě za zápěstí a strhl mě zpět před sebe.
Začala jsem z něho mít strach, přece jen má větší sílu než já, může mi teď jednu ubalit a já bych se už nezvedla.
"Poslouchej mě Jade, teď se půjdeš prospat a zítra ráno si o tom promluvíme." zašeptal blízko mého obličeje.
Přikývla jsem. Nash odešel z mého pokoje a sesunula se po zdi na zem. Tohle jsem podělala.
(...)
Moje hlava. Sakra. Co se včera večer dělo? Co jsem to zas provedla?
Jsem snad hloupá? Nesnášim kocovinu. Sakra."No konečně ses probudila!" zašeptala... Jesy. Trhla jsem sebou, netušila jsem, že tu se mnou někdo je.
"Co-co tady děláš?" podivila jsem se a posadila se na polštář. Ležela vedle mě, bylo poznat, že asi před chvílí taky spala. To však nevysvětluje, co tu dělá.
"Probudila jsem se v 6 ráno a nemohla jsem už usnout, slyšela sem Nashe jak s někým na chotbě telefonuje a nadává u toho, tak jsem ho chvíli poslouchala a pochopila jsem, že jsi přišla dost opilá." vysvětlila mi. "Myslela jsem, že budeš ráda, když tu s tebou někdo bude."
"Jo, dobře, děkuji. Kolik je hodin?"
"Devět." odkašlala si. "Stalo se mezi vámi vč-"
"Ne." šeptla jsem do neznáma, čímž nestihla ani dopovědět otázku. "Co si o mě k sakru myslíš?"
"Bylas opilá, lidé dělají chyby." nastavila před sebe ruce na svou obranu.
"Ale prosím tě.." vydechla jsem a usmála se. "Teď na kluky fakt nemam chuť."
"Fajn," vysmála se mi. "Nash fakt neskutečně zuří, křičel do telefonu snad přes celý hotel! Nekecám!"
"Vlastně ho chápu." pokrčila jsem rameny "ale jsem mladá chci si užívat, sice si pamatuji za včerejška minimum, ale něco si pamatuji." zvedla jsem pozorně ukazováček.
Nevím, jaký má Nash problém, to je ta jeho náladovost. Jediné co si pořádně uvědomuji je to, že jsem se Nashe fakt bála, bála jsem se toho, že mě zbije.
Takový pocit jsem měla naposled v Londýně, když mě ostatní spolužáci šikanovali neba také pokaždé když... jsem potkala Miu...ach Mia. Málem bych na ní zapomněla.
Je to vlastně už uzavřená kapitola, ke které se nechci dále vracet. Celý ten čas co jsem se přestěhovala do South Shields byl podivný.
Teď jsem ale tady a musím už uvažovat jako dospělí jedinec, není nic co by rozhodovalo mezi mnou a hudbou. Teď mám tolik možností jak se zviditelnit a udělat svět lepším místem.
A právě proto tak moc miluji hudbu, můžete prostřednictvím ní říct svoje pocity a vzkázat lidem cokoliv chcete, až už je to ten fakt, že se nemáte vzdávat nebo to, že jste krásná a nezáleží na názoru jiných.
Tak hezky jsem utekla od tématu 'Mia'.. uff.
"Neboj ono se to nějak vyřeší." mrkla na mě Jesy.
(...)
"Ale Nashi!" vykřikla jsem "Nic špatného jsem v tom baru neudělala! Pouze jsem se trošku víc napila, děláš jakobych otěhotnila s neznámým chlápkem."
"Co když jo! Co když jsi fakt s někým otěhotněla! Vždyť si skoro nic nepamatuješ. Proč nám děláš samé problémi?" obhajoval se.
"Byl tam se mnou Niall! Bylo to v pohodě!" zamračila jsem se a odešla z hotelového pokoje, kam si mě Nash zavolal.
Nehodlám se s ním více hádat, vím, že nikdo z nás nemá pravdu a každý si myslíme své.
"Myslel jsem, že jste se už zabili." Niall vystrčil hlavu ze dveří svého pokoje.
"Pokud to bude tak tragicky řešit, tak pak ano. Zabijeme se." zasmála jsem se a vešla bez pozvání do Niallova pokoje.
"Chci domu tour life mě už nebaví." zavrčel.
"Už jen 4 koncerty v Londýně, Leeds, Yorku a Edinburgu. Za 2 týdny bude konec a budeme zase zpět v Sound Shields." utěšila jsem ho. Musím uznat, že se mi už taky stýská.
"Co vlastně bude až se zase vrátíme?" lehl si na postel a zadíval se na strop.
Sedla jsem si na postel hnedka vedle něj a zamyslela se. Co by se dělo? Vrátíme se do školy a zase budeme stará parta. "Nialle, já myslím-" byla jsem přerušena rozrazením dveří.
"Baf.." vykřikla známá tvář s nakulmovanými vlasy.
"Danielle, El!" vypískla jsem a vrhla se jim rovnou do náruče. Koutkem oka jsem zahlédla i Liama a Louise, který se mezi námi prošmejkli a šli Niallovi.
"Myslela jsem že přijedete až zítra." usmívala jsem se.
"Ano, ale nakonec jsme se rozhodli přijet už dnes." odpověděla mi Eleanor.
"Už o vás ví holky?" položila jsem jim další otázku.
"Viděli jsme pouze Jesy a ta nám řekla, že asi budete tady." zasmála se Danielle. Tak moc mi chyběly..
Cítím ss mnohem lépe, když vím že do konce tour budou se mnou.!!DŮLEŽITÉ!!
Myslím, že radši no comment..
Ovšem vy můžete komentovat a to tím, že mi napíšete jestli má ještě CENU dále POKRAČOVAT... jelikož jsem nepřidala díl víc jak MĚSÍC..KOMENTUJTE, ABYCH VĚDĚLA JESTLI TO JEŠTĚ BUDETE ČÍST!!!
Jinak pro vás teď připravuji 2 další příběhy.. takže až dopíšu WLT a NBTS tak to rozjedeme!! BUTE TO FAKT PECKA 😍!!
Btw. Jste přijatí? Já anoo na OA do Tábora, uvidím se tam s někým? :))
Ellie xoxo

ČTEŠ
We're gonna stick together (SMDFL2) -(CZ)
RomanceJade, Harry a Niall.. Kdo je u navíc? Začarovaný trojúhelník... Všichni si mysleli, že smrtí Mii to končí...Pravdou bohužel je, že ne. Vše pokračuje. Tak jak tohle může skončit?