"Když se potkají dvě duše které jsi jsou souzené stačí pohled "
Píše se rok 1813 stará Anglie , každá dívka chce být milovaná, každá žena chce svého muže .
Když se ale do staré Anglie přistehuje rodina Mikaelson obrátí město na ruby .
Rodina Mika...
Nechtěla jsem si ho vzít , nechtěla jsem být Mikaelson a nechtěla jsem do New Orleans . Matka mi pomáhala do svatebních šatů .
" Vlasy mi nechte rozpuštěné prosím " Řekla jsem a služebná kývla hlavou ,nadechla jsem se a koukala jsem se na sebe do zrcadla . Poslední den jako svobodná žena , chtělo se mi brečet .
......Klaus ......
Když jsme dojeli do kostela , začínal jsem být nervózní . Tohle byl jen rodinný obřad až na oslavu mohli přijít ostatní . Kat tady ještě nebyla , věděl jsem že si mě nechce vzít byl jsem hlupák a měl jsem ji nechat jít . Když přišla do kostela nadechl jsem se a koukal jsem se na ni . Můj bože byla jako anděl , věděl jsem že Rebekah má dobry vkus na šaty a když je měla na sobě Kat bylo všechno naprosto dokonalé .
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Došla ke mě a koukala se před sebe , nebyl jsem schopný se na ni podívat ale musel jsem . Sundal jsem její saténovou rukavičku a na prsteníček jsem si navlekl prsten ona se opět otočila na kněze a mlčela . Tohle měl být ten nejhezčí den , místo toho se to změnilo na noční můru .
.........Kat ...............
Když jsme dojeli do našeho domu byla oslava , byli tam snad všechny dámy které moje matka znala . Přišli gratulace a to jak jsem se úžasně provdala , bylo mi špatně tohle nebyl plán jaký jsem chtěla Klaus měl být jen nástroj k tomu abych se dobře v dala a ne abych se provdala za něho . Koukla jsem se na něho a on se podíval ve stejný okamžik na mě , jako by to bylo naplánované . Chtěla jsem jít za nim ale zastavila mě moje matka a vedla mě do obývacího pokoje .
Posadila jsem se na pohovku a matka se posadila vedle mě . Nadechla se a pak polkla , pozvedla jsem obočí a koukala jsem se na ni .
" Odjedeš , každá když se provdá tak odjede . Budeš mít svatební noc ... Víš ... Ach bože jak mám začít " Koukala jsem se na ni a ona se podívala na mě .
" Je těžké o tom mluvit , když je těžké o tom mluvit bude to těžké až ..."
" Ne drahoušku ..To ne jen nevím jak začít " Řekla mi , kývla jsem hlavou a koukala jsem se na ni .
" Víš ... Nevím kam až jste se Sirem Klausem zašli ale .."
" Nikam ! Jen mě políbil " Řekla jsem rychle .
" Dobře , bude to tvoje noc a já .." Vyřešilo nás zaklepaní na dveře , vesla dovnitř služebná .
" Slečno Kat kočár čeká " Koukla jsem se na svojí matku a obě dvě jsme se zvedli . Rychle jsem ji obejmula a ona mě .
" Napiš mi až budeš v New Orleans prosím "
" Budu psát každý den mami" Řekla jsem a snažila jsem se nebrečet tohle pro mě bylo tak míč těžké .
........Klaus .......
" Přijedeme do města jen co tady všechno vyřešíme ." Řekl mi Elijah , kývl jsem hlavou .
" New Orleans je prý klidné nemusíš se bát "
" Děkuji bratře "
" Bylo by dobré až přijedeme aby Kat věděla pravdu , kdo jsme kdo jsi ty " Řekla mi Rebekah , kývl jsem hlavou a Kat a celá její rodina ji doprovázeli ke kočáru . Rozloučila se s nimi a otočila se na mě . Otevřel jsem dveře od kočáru a ona si sedla dovnitř . Rozloučil jsem se též a nasedl do kočáru taky .
Seděl jsem naproti Kat a ona se dívala z okýnka ven .
" Cesta lodí trvá čtrnáct dní " Řekl jsem a ona se na mě rychle podívala .
" To .. Aha ..."
" Měl jsem ti to říct dříve "
" To nejspíš ano "
" Večer budeme v přístavu pak si odpočineš " Řekl jsem a ona mlčela , tohle bude nejhorší cesta všech dob jsem si tím jistý .
" Tak že naše první noc bude na lodi " Řekla mi , koukl jsem se na ni a kývl hlavou .
" To mi ani nedošlo "
" To jsem si jistá že ne " Odpověděla mi , byla smutná a já jsem se ji nemohl divit bude bez rodiny a daleko .
" V New Orleans budeš mít všechno "
" Moje rodina se těší na vnoučata , ještě než jsme odjeli matka se přiznala "
" To je další věc Kat ... Já nemůžu mít děti , vím jak moc jsi chtěla rodinu a ...A vážně mě to mrzí ... Ale Marcel ... Našli jsme ho spolu a .."
" Nemůžeš mít děti ?" Zeptala se mě Kat , zavrtěl jsem hlavou a koukl jsem se do země .
" Jsi nemocný ?" Zeptala se , podíval jsem se na ni .
" Tak nějak " Posadil jsem se k ní a ona na mě otočila hlavu .
" Já ... Kat .. Vím jak moc jsi chtěla děti , rodinu a vážně mě to mrzí . Slibuji ale že udělám všechno co budeš chtít " Ona mlčela na tohle nebyla omluva věděl jsem to , Kat se opět koukala z okýnka a dělala jako bych tam nebyl . Mlčel jsem taky a ona brečela potichu abych to neslyšel , vzala si látkový kapesník a utřela si oči . Myslela jsi že to nevidím , že ji neslyším ale slyšel ..