Část devátá

691 47 4
                                    

Nechtěla jsem si ho vzít , nechtěla jsem být Mikaelson a nechtěla jsem do New Orleans . Matka mi pomáhala do svatebních šatů .

" Vlasy mi nechte rozpuštěné prosím "
Řekla jsem a služebná kývla hlavou ,nadechla jsem se a koukala jsem se na sebe do zrcadla . Poslední den jako svobodná žena , chtělo se mi brečet .

......Klaus ......

Když jsme dojeli do kostela , začínal jsem být nervózní . Tohle byl jen rodinný obřad až na oslavu mohli přijít ostatní . Kat tady ještě nebyla , věděl jsem že si mě nechce vzít byl jsem hlupák a měl jsem ji nechat jít .
Když přišla do kostela nadechl jsem se a koukal jsem se na ni . Můj bože byla jako anděl , věděl jsem že Rebekah má dobry vkus na šaty a když je měla na sobě Kat bylo všechno naprosto dokonalé .

Došla ke mě a koukala se před sebe , nebyl jsem schopný se na ni podívat ale musel jsem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Došla ke mě a koukala se před sebe , nebyl jsem schopný se na ni podívat ale musel jsem . Sundal jsem její saténovou rukavičku a na prsteníček jsem si navlekl prsten ona se opět otočila na kněze a mlčela . Tohle měl být ten nejhezčí den , místo toho se to změnilo na noční můru .

.........Kat ...............

Když jsme dojeli do našeho domu byla oslava , byli tam snad všechny dámy které moje matka znala . Přišli gratulace a to jak jsem se úžasně provdala , bylo mi špatně tohle nebyl plán jaký jsem chtěla Klaus měl být jen nástroj k tomu abych se dobře v dala a ne abych se provdala za něho . Koukla jsem se na něho a on se podíval ve stejný okamžik na mě , jako by to bylo naplánované . Chtěla jsem jít za nim ale zastavila mě moje matka a vedla mě do obývacího pokoje .

Posadila jsem se na pohovku a matka se posadila vedle mě .
Nadechla se a pak polkla , pozvedla jsem obočí a koukala jsem se na ni .

" Odjedeš , každá když se provdá tak odjede . Budeš mít svatební noc ... Víš ... Ach bože jak mám začít "
Koukala jsem se na ni a ona se podívala na mě .

" Je těžké o tom mluvit , když je těžké o tom mluvit bude to těžké až ..."

" Ne drahoušku ..To ne jen nevím jak začít "
Řekla mi , kývla jsem hlavou a koukala jsem se na ni .

" Víš ... Nevím kam až jste se Sirem Klausem zašli ale .."

" Nikam ! Jen mě políbil "
Řekla jsem rychle .

" Dobře , bude to tvoje noc a já .."
Vyřešilo nás zaklepaní na dveře , vesla dovnitř služebná .

" Slečno Kat kočár čeká "
Koukla jsem se na svojí matku a obě dvě jsme se zvedli . Rychle jsem ji obejmula a ona mě .

" Napiš mi až budeš v New Orleans prosím "

" Budu psát každý den mami"
Řekla jsem a snažila jsem se nebrečet tohle pro mě bylo tak míč těžké .

........Klaus .......

" Přijedeme do města jen co tady všechno vyřešíme ."
Řekl mi Elijah , kývl jsem hlavou .

" New Orleans je prý klidné nemusíš se bát "

" Děkuji bratře "

" Bylo by dobré až přijedeme aby Kat věděla pravdu , kdo jsme kdo jsi ty "
Řekla mi Rebekah , kývl jsem hlavou a Kat a celá její rodina ji doprovázeli ke kočáru . Rozloučila se s nimi a otočila se na mě . Otevřel jsem dveře od kočáru a ona si sedla dovnitř . Rozloučil jsem se též a nasedl do kočáru taky .

Seděl jsem naproti Kat a ona se dívala z okýnka ven .

" Cesta lodí trvá čtrnáct dní "
Řekl jsem a ona se na mě rychle podívala .

" To .. Aha ..."

" Měl jsem ti to říct dříve "

" To nejspíš ano "

" Večer budeme v přístavu pak si odpočineš "
Řekl jsem a ona mlčela , tohle bude nejhorší cesta všech dob jsem si tím jistý .

" Tak že naše první noc bude na lodi "
Řekla mi , koukl jsem se na ni a kývl hlavou .

" To mi ani nedošlo "

" To jsem si jistá že ne "
Odpověděla mi , byla smutná a já jsem se ji nemohl divit bude bez rodiny a daleko .

" V New Orleans budeš mít všechno "

" Moje rodina se těší na vnoučata , ještě než jsme odjeli matka se přiznala "

" To je další věc Kat ... Já nemůžu mít děti , vím jak moc jsi chtěla rodinu a ...A vážně mě to mrzí ... Ale Marcel ... Našli jsme ho spolu a .."

" Nemůžeš mít děti ?"
Zeptala se mě Kat , zavrtěl jsem hlavou a koukl jsem se do země .

" Jsi nemocný ?"
Zeptala se , podíval jsem se na ni .

" Tak nějak "
Posadil jsem se k ní a ona na mě otočila hlavu .

" Já ... Kat .. Vím jak moc jsi chtěla děti , rodinu a vážně mě to mrzí . Slibuji ale že udělám všechno co budeš chtít "
Ona mlčela na tohle nebyla omluva věděl jsem to , Kat se opět koukala z okýnka a dělala jako bych tam nebyl . Mlčel jsem taky a ona brečela potichu abych to neslyšel , vzala si látkový kapesník a utřela si oči . Myslela jsi že to nevidím , že ji neslyším ale slyšel ..

Měsíční tajemství Kde žijí příběhy. Začni objevovat