Část čtyřicátá první

409 32 4
                                    

Dny ubíhali a já se starala o Hayley , věděla jsem že když se o Hayley nepostarám já tak nikdo . Rebekah už byla ve městě a pomáhali mi , seděli jsme na zahradě a Klaus přišel za námi . Rebekah koukla na Hayley a šli spolu do domu , vzdychla jsem a koukala jsem se na Klause .

" Kde jsi byl poslední tři dni ?"
Zeptala jsem se ho .

" Jako by na tom záleželo "
Pousmál se a šel ke stolku s čajem , nalil čaj do hrníčku a já zavrtěla hlavou . Koukla jsem se kolem a pak na něho . On se ke mě posadil a podal mi ten hrníček s tím čajem .

" Jahoda a smetana , pamatuji si to pořad dobře ?"
Zeptal se mě , koukala jsem se na něho a kývla jsem hlavou . Vzala jsem si od něho ten hrníček a on se na mě díval , napila jsem se a on se usmál .

" Do dna , sama si říkala že čaj nesmí nikdy vychladnout , už teď je vlažný"
Nadechla jsem se a Klaus pokynul hlavou , koukla jsem se do toho hrníčku a vypila jsem ten čaj , on mi vzal ten hrníček a položil ho na stolek . Odkašlala jsem si a polkla , nadechla jsem se a začala se mi motat hlava .

" To bude dobré "
Řekl mi Klaus , polkla jsem a celé tělo mě začalo brnět . Před očima se mi udělala tma .

......Klaus ....

Chytl jsem Kat a položil jsem ji na zem , přiběhla Rebekah a Hayley .

" Co se stalo ?!"
Rebekah si rychle klekla ke Kat .

" Bude v pořádku "
Řekl jsem a koukal jsem se na Kat , vzal jsem ji do náruče a nesl nahoru do pokoje .

" Co jsi udělal !!"
Křikla na mě Rebekah .

" Pomohl jsem nám , mě a Kat "
Odpověděl jsem, když jsem došel do pokoje položil jsem ji na postel a koukal jsem se na ni .
Pohladil jsem ji po vlasech a odešel jsem pryč .

......Kat ......

Když jsem s probrala , rychle jsem se posadila . Byla jsem  v ložnici a nikde nikdo . Vstala jsem a koukla jsem si na svoje ruce a sáhla jsem si na obličej a hlavou se mi prohnala vzpomínka na moje a Klause první seznámeni . Chytla jsem se za hlavu a nevěděla jsem co se to děje .
Udělala jsem krok do předu a byla tady další vzpomínka , byli jsme na lodi a mě bylo špatně , staral se tam o mě .

" Můj bože "
Šla jsem rychle ke svému stolku kde jsem měla svoje věci a jehlou jsem se píchla do prstu . Ale rána se nezahojila .

" Můj bože "
Rychle jsem se koukla kolem a pak ke dveřím , ty se otevřeli ale nepřišel Klaus ani Rebekah a nebo Hayley . Byl to Marcel , narovnala jsem se v zádech a on zavřel dveře .

" Měli bychom si promluvit Kat "

" Jak jsi se sem dostal ?!"

" Rebekah a Hayley jsou na zahradě a v domě nikdo není ."
Koukala jsem se na něho a rychle jsem ho obejmula , bylo vidět že nechápe moje chování , koukl se na můj prst a nadechl se .

" Ne .."
Řekl mi , kývla jsem hlavou .

" Ano "
Odpověděla jsem mu a znovu jsem ho obejmula , začala jsem brečet . Vždy jsem si přála být opět člověk ale po čase jsem na tuhle možnost nějak zapomněla .

.......Klaus ......

Když jsem se večer vrátil domů , Rebekah a Hayley na mě čekali na chodbě . Zastavil jsem se když jsem ty dvě viděl .

" Kat už se probudila ?!"

"Kat tady není "
Podala mi dopis , otevřel jsem ho  a četli . Byl od Marcela že má Kat u sebe , posadil jsem se na schody a Rebekah se posadila ke mě .

" Nic ji neudělá , má ji jako matku "

" To je možná pravda ale Kat ..Našel jsem další lék , dal jsem nám možnost začít jako před tím ale to Marcel neví "
Rebekah se na mě dívala .

" Co ?"

" Když omdlela bylo to kvůli tomu léku "

" Co jsi to udělal ?!"

" Udělala jsem to kvůli mě a Kat "

" Ty jsi ji dobrovolně obětoval "
Jak mi tohle řekla nadechl jsem se a rychle jsem vstal . Chtěl jsem jen aby měla to po čem tolik toužila , to co jsme chtěli my dva vždycky ..

Měsíční tajemství Kde žijí příběhy. Začni objevovat