Měsíční tajemství

Část dvacata druhá

Uběhlo několik týdnu a jediné kde jsem byla bylo můj a Klause pokoj , nechtěla jsem jist , nemohla jsem spát . Všechno co jsem kdy chtěl bylo pryč a já byla ztracena v sama v sobě .
Vadil mi hluk , měla jsem pořad hlad a chtěla jsem krev , Elijah pokaždé přišel na par hodin a učil mě se ovládat , Klaus si tohle všechno dával za vinu i když jeho vina to nebyla .

Ležela jsem v posteli a poslouchala jsem hluk kolem , venku už byla tma a já pořad slyšela hlasy , křik ve městě a ten šílený hlad .

" Přinesl jsem ti krev "
Řekl mi Klaus který přišel do pokoje , posadila jsem se na posteli a on mi podal skleničku krve , vzala jsem si ji a hned vypila .

" To je málo "
Řekla jsem mu .

" Musíš ten hlad přemoci "

" Jak ?"
Byla jsem zoufalá .

" Naučíš se to ovládat lásko "
Posadil se vedle mě a já jsem ho hned obejmula .

" Tak moc mě to všechno mrzí , najdu způsob jak tohle všechno napravím . Říká se že existuje lék , něco nadpřirozeného co ti vrátí lidsky život . Budeme mít všechno co jsme tak moc chtěli , děti , rodinu "
Koukala jsem se na Klause a jemu tekli slzy , zavrtěla jsem hlavou a rychle jsem mu utírala oči .

" Miluju tě "
Řekla jsem mu a on se nadechl a opět mě obejmul .

" Najdu Katherine a bude trpět za to co ti udělala "
Pošeptal mi a dál mě držel u sebe , opřela jsem si čelo o jeho hrudník a snažila jsem se neposlouchal ten hluk kolem , zavřela jsem oči a jak mě Klaus u sebe držel tak já usnula konečně po dlouhých týdnech přemáhání jsem usnula .

Když jsem se ráno probudila ten hluk byl pryč , posadila jsem se na té posteli a Klaus ještě spal . Potichu jsem se zvedla a šla jsem do své šatny , koukala jsem se na sebe do zrcadla a pak do země .

Oblékala jsem si korzet který mi nešel uvázat , přišel za mnou Klaus a pomáhal mi do něho . Chytla jsem se židle a on ho začal utahovat .
Políbil mě na rameno a já jsem vydechla , oblékla jsem si šaty a otočila jsem se na něho .

" Jsi přípravná na nový začátek ?"
Zeptal se mě , koukala jsem se na něho a kývla hlavou .

" Jsem připravena "

" Celý svět máš před sebou Kat "

" Máme "
Opravila jsem ho , on se usmál a já jsem ho obejmula.
Celý svět jsme před sebou možná měli , ale nikdy nebude mít co to tolik chci a ti je rodina .
Musela jsem na tohle všechno zapomenout , musela jsem začít žít tak jak jsem teď musela , zapomenout na to všechno co jsem já chtěla a doufat že Klaus najde způsob jak všechno vrátí do normálu .

......Klaus .......

Přišli jsme do jídelny , kde seděl Marcel , Rebekah , Elijah , Fin a Kol . Držel jsem Kat za ruku a Elijah , Fin a Kol se postavili .

" Dobře ráno "
Řekla Kat a koukla se na Elijaha .

" Dobré ráno , jak se cítíš ?"
Zeptala se Rebekah .

" Lépe děkuji "
Odpověděla ji Kat , posadila se ke stolu . Sedl jsem si vedle ní a ona se dívala na Marcela a on se díval na ni .

" Dneska bychom mohli jít do cukrárny "
Řekla u Kat , nadechl jsem se a chytl jsem Kat za ruku .

" Můžete jít až budeš mít sluneční prsten "

" Prsten ?"
Koukala se na mě Kat .

" Ano chrání nás před sluncem aby jsme neuhořeli , nám jako prvotním by se nic nestalo ale ty by jsi mohla umřít "
Řekl Elijah , Kat se opět dívala před sebe a mlčela , bylo mi ji tak líto .

" Ještě je tady železník , ta květina co máš tak ráda "
Řekl jsem Kat se na mě podívala .

" Přináší nám bolest "
Řekl Kol , Kat se zvedla od stolu .

" Omluvte mě prosím "
Řekla nám a odešla nahoru do pokoje , zavřel jsem oči a vydechl jsem . Rebekah mě chytla za ruku a já jsem se pousmál .

" Bude to dobře bratře "

" Snad ano "
Odpověděl jsem , trpěl jsem s Kat . Cítil jsem její bolest . Ona chtěla žít a Katherine ji tohle nedovolila vzala ji všechno a mě také ..