"Když se potkají dvě duše které jsi jsou souzené stačí pohled "
Píše se rok 1813 stará Anglie , každá dívka chce být milovaná, každá žena chce svého muže .
Když se ale do staré Anglie přistehuje rodina Mikaelson obrátí město na ruby .
Rodina Mika...
Došla jsem domů a šla jsem do pokoje a Anthony šel za mnou .
" Kat , no tak "
" Jdi pryč !" Zavřela jsem mu dveře před nosem a posadila jsem se na postel , koukla jsem se na svoje šaty byli zničené od té mrchy . Sundala jsem si je a šla jsem do sprchy . Nebyla jsem přece sobecká , to on byl sobec ne já .
.....Klaus ......
Uběhlo několik dni a já se připravoval na úplněk , Katherine jsem měl pod zámkem tohle byli její poslední dny. Měl jsem čarodějku , vlka i upíra měl jsem všechno na tohle velké číslo . Jediný kdo nebude po mém boku bude Kat , od té školy jsem o ni neslyšel . Asi jsem se přece jen zachoval možná trochu špatně ale naštvala mě .
Koupil jsem ve městě tulipány a šel jsem za ní , zaklepal jsem na dveře ale otevřel mi Anthony .
" Je doma Kat ?"
" Kat ? Ne odjela myslel jsem si že to víš Klausi " Koukal jsem se na něho a pozvedl jsem obočí .
" Kam jela ?"
" Říkala něco o New Orleans a o nějakém Marcelovi "
" Jela domů " Řekl jsem a usmál jsem se , Anthony kývl hlavou . Jela domu jistě že ano , věděl jsem že by to jen tak sama se sebou neskončila . Kam jinam by mohla jed než domu .
.....Kat ....
New Orleans , vrátit se domů bylo fajn . Město se změnilo a to vážně hodně . Procházela jsem se po městě a pak jsem zamířila rovnou domů , prošla jsem hlavní branou a zastavila jsem se na nádvoří . Kde jsou obrazy , náš stůl pomyslela jsem si všechno bylo pryč . Stála jsem na tom nádvoří a kolem mě najednou bylo plno upírů .
" Marceli !!" Zvýšila jsem hlas a každý se na mě díval , koukla jsem se nahoru na balkon a tam stál Marcel .
" Kdo si žádá krále New Orleans ?" Řekl jeden z upírů , koukla jsem se na něho a zasmála jsem se pobaveně.
" Krále ? Jako vážně ! " Koukala jsem se na toho upíra a on udělal krok ke mě .
" Kdo jsi ?!" Zeptal se mě ten upír , koukla jsem se kolem a pak na Marcela který stál dál na balkoně .
" Kat , Kat Mikaelson " Co se to tady sakra děje , jaký král ? Nechápala jsem tuhle situaci vrátila jsem se jen domů .
" Chci vysvětlení Marceli !" Koukala jsem se na něho a on pozvedl obočí a pousmál se .
" Dlouho jsi tady nebyla Kat "
" Taky tě ráda vidím " Řekla jsem a Marcel se zasmál , stál ve mžiku u mě a obejmul mě . Taky jsem ho obejmula a pak pustila .
" Pojď " Řekl mi a vedl mě pryč z domu , nechápala jsem to vážně , každý mu uhnul a on mě vedl do baru . Musela jsem tohle napsat Klausovi i když jsem sním mluvit nechtěla ale myslím že neměl ani ponětí co se tady děje .
Seděla jsem s Marcelem v baru a on nám nalil Whisky .
" Kde je Klaus ?"
" V Mystic Falls má tam nějaké věci , jeho věci "
" Tenkrát si odjela a .."
" Mrzí mě to ... Ale byl jsi také pryč , psala jsem ti "
" Já vím všechny tvé dopisy mám schované " Řekl mi Marcel , usmála jsem se a on se napil Whisky .
" Kat chovej se tady jako doma " Když mi tohle řekl zarazila jsem se , tohle byl můj domov tak nevím co to povídá .
" Tohle je můj domov , můj a Klause Marceli !"
" Byl dráha Kat , teď je tady král někdo jiný . Dodržuj pravidla a všechno bude v pořádku "
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Koukala jsem se na něho a pousmála se , on se musel zbláznit . Věděla jsem že v domě ve městě nemůžu být , i když to byl můj a Klause dům . Když jsem odešla z toho baru , šla jsem do auta rozjela jsem se a koukla jsem se na telefon a vytočila číslo Klause , podle všeho on už musel mít svůj rituál taky hotový bylo po úplňku . Zvedl mi to po nějaké chvíli a já mu všechno řekla , zastavila jsem auto v zátoce .
" Mám dům za městem , buď tam " Řekl mi Klaus .
" On se musel zbláznit " Řekla jsem mu , zavrtěla jsem hlavou .
" Jeď do toho domu a zůstaň tam , my všichni odjedeme ještě v noci "
" Nejsou tady vlci ani čarodějky jen upíři "
" Dobře ! Ale teď udělej co jsem řekl , hlavně ať tě nikdo nesleduje "
" Dobře "
" Kat buď opatrná , zavři se v tom domě a zůstaň tam dokud nepřijedeme "
" Ano rozumím ti "
" Dobře "
" Klausi ?"
" Ano ?"
" Máš co jsi chtěl ?" Slyšela jsem jak se nadechl .
" Ne tak úplně , ale až se vrátím do New Orleans budu mít všechno " Mlčela jsem a koukla jsem se do země .
" Teď už jeď a udělej co jsem řekl " Zavěsila jsem telefon a opět jsem autem vyjela na příjezdovou cestu a jela do domu o kterém mluvil Klaus . Marcela jsem nepoznávala změnil se ale to my všichni .