Fénixův Měsíc: Život

15+

Mysleli jste si, že je konec?

Ještě není 😊

Sedím v obýváku na gauči a Maxův popel na svém klíně a brečím. Mé slzy padají do jeho popela. Uvědomil jsem si to a ihned popel položil na stůl. Opřel jsem se a zahleděl do stropu. Po chvíli jsem uslyšel jemné syčení. Kouknu po místnosti a zastavím se u nádoby s popelem, ze které vychází bílé světlo. Světlo po chvíli začalo sílit a já si musel zakrýt oči. Něco bouchlo a já se lekl. Otevřel jsem oči a uviděl nahého Maxe, jak leží na stole se svými krásnými bílými křídly, jako čerstvě napadaný sníh. Začal se pomalu probouzet.

„M...M...Maxi...?" vydal jsem ze sebe, sotva to bylo slyšet. Vzhlédnul na mě svůj pohled. Vypadal zmateně. Spíš jsem to byl já, kdo byl zmatený. „Poznáváš mě?" položil jsem otázku a doufal, že mi na ni odpoví kladně. „Co se stalo? Proč jsem tu? A... Proč jsem sakra nahý?!" poslední otázku vykřikl a snažil se zakrýt křídly. Mě se do očí nahrnula spousta slz, které nešli zastavit. Zakryl jsem si rukou svoji pusu, tak moc se mi chtělo křičet. „Sebe? Co je ti?" pomalu vstal a přišel blíže.

Sledoval jsem každou slzu, která padala Sebastianovi po tváři. Vstal jsem a došel k němu. Nepřestával brečet, chytl jsem ruku, kterou měl přes pusu a položil si ji na můj bok. Bylo mi docela jedno, že jsem zrovna teď před ním celý nahý, jen nechci, aby plakal. Proto jsem si ho stáhl do obětí a obmotal svými velkými křídly, které se teď zdají být dvakrát větší. Objal mě na zpět, zrovna už se uklidňoval. Ve chvíli, kdy už neplakal a já se chtěl odtrhnout, jsem zjistil, že mám menší, nebo spíše větší problém tam dole. Proto jsem tedy rychle pustil a snažil se rukama i křídly zakrýt své nahé a trochu nadržené tělo.

To jeho objetí mi velmi chybělo. Bylo to jen pár dní, přesto mi to přišlo jako roky. Ucítil jsem nějaký pohled tam dole, pozornost jsem tomu nevěnoval. Jenže ve chvíli, kdy se snažil odtáhnout a skrýt své nahé tělo jsem si všiml, že se mu postavil. „Maxi?" přišel jsem blíže k němu a lehce mu zvedl bradu a usmál se na něj. Koukal na mě těma svýma krásnýma bílýma očima. Stále hleděl do mých očí a já nemohl uhnout, natož se hnout. Můj úsměv opadl ihned, jakmile mě políbil. Já stál jako opařený, než jsem si uvědomil, co vlastně dělá. Chtěl se odtáhnout, ale já ho chytil oběma rukama kolem jeho pasu, tedy doufal jsem, že je tam pas, stále byl obmotaný křídly a do polibku se zapojil. Z původního polibku se stala válka jazyků a vítězství bylo téměř na dosah. Konečně křídla povolil a já ihned využil situace jeho křídla dal od sebe a pořádně si ho natiskl na sebe. už i já měl v kalhotách problém. Museli jsme se lehce odtáhnout, abychom se oba nadechli. „Maxi, nebudu nic dělat, pokud nechceš." „Ale já chci" řekl to skoro jako rozkaz. Nečekal jsem ani minutu, vzal si ho do náručí, roztáhl svoje černá křídla a vyletěl do mé ložnice. Vybral jsem si naštěstí barák, kde můžu lítat po době, dobré pro mě.

Dolétl jsem do ložnice a Maxe položil na postel, kde už tolikrát spal. Ležel pode mnou a já na něj kývl, jestli to opravdu chce. Nečekal a začal mě dravě líbat. Já neotálel a snažil se ho dohnat. Upřímně? Byla to fuška ho dohnat. Začal ze mě sundávat všechno oblečení a pak se zastavil u mé chlouby. Kouknul na mě zvláštním pohledem, který ještě nikdy neměl. Měl jsem v úmyslu se zeptat, co plánuje, ale nějak se to nestihlo. Ve chvíli, co jsem chtěl položit otázku si vzal mou chloubu do ruky a začal s ním jezdit na horu a dolů. Pak si ho vzal do pusy a ze všech stran lízal. Zastavil se u žaludu, který začal lízat jako lízátko a já se neubránil vzdechu. Dal si ho do pusy, začal si určovat tempo. Nemohl jsem odolat a zajel jsem mu rukou do vlasů, což mě přimělo, ho donutit si vzít celou chloubu do pusy, až do krku. „oh...Maxi..." vzdychal jsem. Nebyl to můj první sex, ale byla to zatím má nejlepší kuřba, jakou jsem kdy měl. Po chvíli jsem ho povalil pod sebe a začal dravě líbat. Bylo vidět, že nechce být pozadu, a proto líbal dál a dál, což mě hrálo do karet. Ani si nevšiml, že jsem mu roztáhl nohy od sebe. lehce jsem se odtáhl a dal mu svoje tři prsty k jeho puse, nečekal a začal mě všelijak cumlat, zatím co já se věnoval jeho krku a později i bradavkám, které už byli dost tvrdé. Vytáhl jsem mu prsty z pusy přemístil je k jeho otvoru. Pomalu jsem tam zasunul jeden prst, lehce zasténal, chvíli jsem jen tak jezdil. Po chvíli jsem přidal druhý prst, to už malinko zakňučel, ale i lehce zasténal. Čekal jsem, než si trochu zvykne. Po chvíli jsem začal roztahoval a pak přidal i třetí prst. Opět zakňučel, ale tentokrát bolestí. Musel jsem tedy počkat, než si zvykne, kouknul na mě a mírně kývnul. Prsty pomalu vytáhl, podíval se na mě docela ublíženě, já se nad tím musel pousmát. Začervenal se a já ho znovu začal líbat. Svou chloubu jsem nasměroval k jeho vstupu a lehce přitlačil. Byl tam jenom žalud, ale už mu tekli slzy. „Skutečně to chceš?" zakýval hlavou a já opět lehce přitlačil. Zvládal to dobře, ale já se přestal ovládat a pořádně jsem přirazil. Max se prohnul v zádech víc než samotný luk. Bolestní i slastí zároveň zavzdychal a já mu setřel slzy. Čekal jsem, než mi dá znamení. Prohnul se proti mně a já okamžitě začal přirážet a nemohl přestat. Hekání nás obou se rozléhalo místností, což působilo ještě víc sexy. Líbí se mi, když Max vzdychá. Viděl jsem, jak mu v něm začal cukat a zastavil jsem. Ublíženě se na mě podíval, jako kdybych mu vzal hračku. Zpomalil jsem na minimální rychlost a když jsem začal cítit, že budu i já, začal jsem přirážet ještě víc než před tím a společně s Maxem jsme se udělali. Celý zpocený a udýchaný jsem lehl vedle Maxe, který se to snažil rozdýchat. Přitulil jsem se k němu, stejně tak on ke mně a do chvíle jsme oba usnuli.

Ráno jsem se probudil dříve než Seb, proto jsem si jako první skočil do sprchy. Bylo mi krásně pod tekoucí teplou vodou. Celý jsem se umyl, stejně tak křídla. Nyní koukám do zrcadla a divím se, jak moje křídla vyrostla. Zkusil jsem je rozpažit co nejvíce. Před tím jsem měl křídla o rozměru cca 4 metry. Místnost, ve které se nyní nacházím je velká asi 7.5 metru. A přesto má křídla nemají dostatek prostoru. Lehce mě zabolela hlava, mírně se i zatočila a já se musel chytit za umyvadlo. Dveře se začali otevírat a v nich se objevil Seb. Ihned přiběhl, když mě viděl, jak se opírám. „Maxi, je ti dobře? Nemám tě vzít do nemocnice? Nebo zavolat otci?" vyhrkl na mě hodně otázek, nevěděl jsem, jestli se ptá, nebo to plánuje udělat. „Vždyť tvůj otec to vlastně neví" co? Co neví? „Co neví?" „že žiješ" tak tímhle mě zaskočil. „Vždyť jsem naživu celou dobu" snažil jsem se obhájit, ale na jeho pohledu mi něco nesedí. „Povím ti to později" pověděl, políbil mě a šel se osprchovat.

Vydali jsme se Liamem a Jonathanem.

Došli jsme na určené místo setkání. Neřekl jsem nic o tom, že je Max naživu, a proto jsem ho ukryl. Max byl schovaný, nevěděl proč, ale udělal to. Pověděl jsem mu, aby sledoval a poslouchal naši konverzaci. „Sebastiene... jak je ti..." začal Jonathan. „Nemůžu pořád uvěřit, že tu už Max není..." „Ani my ne Sebastiene. Moc nás mrzí, že už tu není a ještě víc, že jsme mu nepomohli." Pověděl Liam, „ale co kdyby byla možnost, že se Max může vrátit zpět k životu?" začal jsem a sledoval jejich obličeje. „Co máš na mysli?" říká Liam a Jonathan nevěřícně kouká. „Myslím tím, že by znovu žil." „Víš dobře, že je to vyloučené. Leda že by se vrátil jako zombie, nebo sám ďábel." Mírně se na sebe usmáli. „já nežertuji..." odmlčel jsem se a nechal je napjaté. „Max žije" hrdě jsem se postavil. „Sebastiene, my víme, že toho máš teď hodně a asi to nezvládáš, ale nemůžeš si představovat mrtvou osobu, akorát si ublížíš." Tak tohle zabolelo. Otočil jsem se, kde byl schovaný Max a mírně kývnul. Vyšel a Liam s Jonathanem otevřeli pusu do kořán. „M...M...M...Ma-" „Maxi?!" jeden koktal, druhý křičel, jaká to perfektní shoda. „Vidíte?"