3 kapitola

43 1 0
                                    


,,Slečno Evans? Hálo slečno jste v pořádku?" Mává mi rukou před obličejem pan ředitel Jones, když mu dlouho neodpovídám. Jen sedím nehybně na židli v jeho ředitelně a slzy mám na krajíčku kvůli zprávě, kterou mi před chvílí sdělil.

,,M-moje máma je v nemocnici? Proboha proč? Co se jí stalo? Je v pořádku? Víte o jejím stavu něco dalšího?" Pokládám řediteli otázku za otázkou, když se vzpamatuji.

,,To bohužel nevím, ale zajisté se tam budete chtít co nejrychleji dostat, takže jsem poprosil pana učitele Stylese, aby vás tam zavezl, jelikož má jako jediný teď volno a dokonce se i sám nabídl." Sdělí mi pro mě další špatnou zprávu ředitel a já se zakuckám, protože piju vodu, kterou mi dal pan ředitel na stůl.

,,C-cože pan Styles to není potřeba já to zvládnu sama." Pan ředitel nestihne už nic říct, jelikož po zaklepání ihned vejde Styles.

"Nezdvořilec."

"Pane řediteli jsem připraven. Můžeme jet slečno Evans?" Optá se mě překvapivě mile Styles a pan ředitel mi pokyne rukou, abych šla. Styles mi jako gentleman podrží dveře, ale je mi jasné, že tohle divadýlko hraje kvůli řediteli nebo protože mu je líto, že je má matka v nemocnici. Sázím spíš na tu první možnost.

,,Děkuji" Poděkuju mu, když okolo něj projdu.

Oba jdeme v tichosti chodbou. Já koukám na své boty, jelikož trapné ticho, které přetrvává mezi námi je nesnesitelné. On jde s hlavou vztyčenou a kouká před sebe, ale nevypadá, že by chtěl něco říct. Rozhodnu se být pro jednou zticha a jen ho následuji k mohutným dveřím naší školy.

Vyjdeme ze školy a míříme si to k černému Range Roveru, který stojí zaparkovaný spolu s dalšíma autama na parkovišti před školou.

"Jasně, že zrovna on bude mít moje vysněné auto"

Styles odemkne auto a oba do něj nasedneme. Ani se nepřipoutá a rovnou se rozjede pryč. Idiot vážně! Na rozdíl od něj nahmatám pás a připoutám se. Rozjedeme se pryč od školy směrem do nemocnice. Po několika minutách učitel přidá na rychlosti a mně začne být nepříjemné, že není připoutaný, jelikož jedem docela dost rychle.

,,Pane učiteli mohl by jste se prosím připoutat je to nebezpečné jet takto rychle bez pásu." Poprosím ho, ale on nijak nereaguje místo toho jen přidá na rychlosti.

,,Pane učiteli můžete si dá- ,,drž hubu kurva!" Zařve na mě a já leknutím poskočím.

"Co si to dovoluje.  Tohle si nenechám líbit. Tentokrát ne."

,,Prosím? To snad nemyslíte vážně. Co si o sobě vůbec myslíte nejdřív jste na mě hnusný a pak se nabídnete, že mě odvezete za mou matkou do nemocnice a teď na mě zase řvete! Jste vůbec normální?" Vybalím na něj všechno, co mám na jazyku už pěkně dlouho. On mě, ale jen ignoruje.

Chci aby něco řekl, ale jsme v autě, které jede velkou rychlostí, takže ho po zbytek cesty nechám soustředit se na řízení. Jen pro bezpečnost a pro tentokrát.

Za asi deset minut zastaví před nemocnicí. Chci otevřít dveře a rychle běžet za svou milovanou maminkou a konečně zjistit, jak je na tom, ale když tahám za kliku dveře se nechtějí otevřít.

Otočím se na Stylese a chci na něj začít řvát, aby mi otevřel, protože schválně zamkl auto, ale on si mě za zátylek přitáhne blíž a přilepí své rty na ty mé.

Vtáhne můj spodní ret mezi své zuby a jemně za něj zatahá. Vydechnu mu do úst a položím si svoje ruce na jeho hruď po které mu začnu jemně přejíždět. Ucítím jeho jazyk na svém spodním rtu, jelikož se snaží se mi dostat do pusy. Já mu to, ale nedovolím. Zkušeně mě líbá a já mu své polibky náruživě oplácím. Druhou ruku dá na můj zadek a jemně ho zmáčkne. Je to úžasný pocit cítit i jeho jazyk a ruce jak si se mnou pohrávají. Harry mě kousne do rtu a zvětší tak narůstající tlak v podbřišku. Jeho jemné rty s těmi mými. Nejskvělejší pocit na světě. Ještě jsem se takhle nikdy necítila. Sice jsem si na základce dala pusu s jedním nebo dvěma kluky, ale nepamatuju si, že by to bylo takhle úžasné.

Dangerous love H.S FFKde žijí příběhy. Začni objevovat