Je to láska?!

Epilog

  ,,Sid.." Uslyšela jsem najednou za svými zády. Nenápadně jsem se hluboce nadechla a otočila se. Věděla jsem, že tenhle moment jednou nastane, ale proč zrovna dneska. Jo, už vím proč dneska, protože Anežka si pustila pusu na špacír. Adam se zadíval na malou Sid a ona zase na něj. Viděla jsem na jeho tváři nepatrný úsměv.

  ,,Ahoj, já jsem Adam." Představil se jí a zamával, Sid mu zamávala nazpátek a její očička se rozzářily. Neví, že "strejda" Adam je její táta, ale ví kdo je. Dala jsem ji na zem a ona se pomalu rozešla k němu. Natáhla své malé ručičky do vzduchu a on z toho hned pochopil, že ji má vzít do náruče. Ona své malé ručičky omotala kolem jeho krku a přitulila se. Víte jak se povídá, že dětská duše je nejčistější a že poznají to co my dospělí ne? Tak já mám právě ten pocit, že ona poznala něco co jsem nechtěla. Adam se začal usmívat víc a víc. Jeho oči najednou byly skleněné. Přišel blíž ke mně a i s malou v náruči mi dal pusu. Moje břicho opět zažívalo to co na začátku, rozletělo se tam milion motýlků. 

  ,,Děkuji." Poděkoval mi, i když jsem tak úplně nevěděla proč. ,,Mohli by jsme se prosím projít?" Otázal se mě a já jemně přikývla. ,,Ovšem Sid se chce dívat na hady, tak by jsme se mohli projít tady. To víš, nějakou lásku k hadům po někom zdědila." Jemně jsem se zasmála a Adam taky. Položil Sid na zem a ta cupitala před námi, ale ne moc daleko, abych o ní měla přehled. 

  ,,Víš Sid, já vím, že to co se dělo se jen tak odpustit nedá. A už vůbec ne to, že jsem se k vám nehlásil. Ale myslel jsem na vás každý den. A teď když jsem slyšel Anežku co povídá, že máte dojít, že jste nádherný, ale že se pořád utápíš. Tak mě to mrzí ještě víc. Vím, nebude lehké aby vše bylo jako předtím. Ale mohli by jsme se prosím o to pokusit? Porodila jsi nám krásnou holčičku a já hlupák jsem vás nechal samotný. Víš, několikrát jsem se ti snažil napsat zprávu, ale vždy jsem si to rozmyslel. Ale moje láska k tobě pořád přetrvává. Přetrvávala i v tom nekrutějším období co jsme měli. Nechtěl jsem vám ublížit, proto jsem radši spával jinde. Ale i tak jsem vás miloval. A i kdyby jsi tady na to všechno řekla ne, tak vás pořád budu milovat. Tebe i naši dceru. Je nádherná po tobě." ,,A chytrá po tobě." Zastavila jsem Adama. Sakra, že já jsem lezla. Dokud jsem ho nepotkala, tak moje láska k němu byla zahrabaná někde hluboko ve mně. Otočila jsem se na něj a jenom ho políbila. Nic víc jsem mu neřekla, jenom políbila a myslím si, že z toho polibku pochopil dost. 

***

Tak, příběh je definitivně u konce. A já bych ráda napsala pár řádků za mě. Nevěřila jsem, že by tenhle příběh mohl mít nějaký úspěch, i teď se tomu nedá říkat úspěch nebo, že je to slunce mezi hvězdami, ale dokázal víc než jsem předpokládala. Díky tady tomu všemu jsem poznala, kolik je mezi námi lidí, kteří jsou do nich zbláznění stejně jako já. A věřím, že se s vámi potkám u dalších příběhů co vymyslím. Prvotní plány byly úplně jiný, ale jsem ráda za to, jak to nakonec dopadlo. Patří vám všem veliké díky. Za podporu ze like i komentáře a hlavně, že vás to bavilo. Ještě jednou veliký DÍKY. Tak snad příště u dalších dílů.