neštastná náhoda

253 17 2
                                    

Tančila jsem..tančila,skákala a točila se po ulicích jako ten největší blázen. Celým tělem jsem vnímala déšť.Vnímala jsem ten rytmus. Padající kapky co se mi odráží od tváře jako perlicky.Bum-plesk, bum-plesk.Přeskakovala jsem louže.Nevšímala jsem si mokreho oblečeni,ani zvlhlých vlasů.Byla jsem šťastná. Chybělo jen tak málo.Mohla jsem začít úplně od znova...Jinde.. Jinak....
Přemýšlela jsem nad tím,jak budu žít v Paříži,jak budu slavná,jak se všichni budou těšit na moje baletni představení.Konečně odejdu...daleko od všech vzpomínek z dětství.Alespoň od těch, kdy jsem bydlela v útulku pro děti.Úplně sama... Naštvala jsem se, nechtěla jsem na to vzpomínat,slíbila jsem si to.Zničeho nic jsem se rozběhla. Šlapala jsem do louží,nevěděla kam bežim,ale běžela.. Oči mi začaly slzet.Neviděla jsem na cestu,jen jsem se nechala unášet svými city.
Najednou jsem ucítila strašnou bolest na pravé části těla.Pak už si jen pamatuji hlasitý,zoufalý výkřik.
Pomalu jsem otevřela oči.Pootočila jsem hlavu a rozpoznala jsem obrysy tváře mé pěstounské matky Alice sedící na nepohodlnem křesle vedle postele. Brečela. Ještě nikdy jsem ji takhle neviděla.Jak mě uviděla,přihrnula se ke mě a pevně mi stiskla ruku.Polka jsem.Měla jsem sucho v ústech a bála jsem se ji zeptat co se stalo. Uhodla o čem přemýšlím a aniž bych se musela na cokoli zeptat odpověděla ,,Amy,srazilo tě auto, máš 5stehů na pravém boku a silně naraženou nohu.Museli ti ji dat do sádry jinak by se mohlo něco stát..Je mi to tak líto''.....mluvila dál,ale už jsem ji nevnímala,ty slova mi stačily. Doufala jsem,že je tom jen sen.Zlý sen,a že se každou chvíli musím probudit..Místo toho jsem usla...

Dobře takže tady je další část :) doufám že se líbila..budu ráda za každý komentář,vote atd ♣

BaletkaKde žijí příběhy. Začni objevovat