Slyšela jsem dětský smích přicházející ze dvorku, všichni se bavili, zrovna hráli na slepou bábu.Někteří se houpali na houpačkách, jiní lezly po stromech,vozili se na kolotoči.Pak jsem uviděla malou holčičku krčící se na dřevěné posteli.Neplakala,nevěděla kde je,nevěděla nic.Do místnosti za ni stále někdo chodil.Neposlouchala je.Byla jako prázdná skořápka..
Najednou jsem sebou trhla,rychle jsem se posadila na posteli.Sykla jsem bolesti a opatrně si opět lehla.Byla jsem ''doma'''S hrůzou jsem si uvědomila, že to já jsem ta holčička.Vzpoměla jsem si na své dětství,to byl ten den kdy jsem přišla o matku...
Začala jsem brečet. Do pokoje přiběhla Alice,v ruce talíř s polévkou a čaj.,,Jak ti je?''zeptala se když mi otírala slzy....koukla jsem se na ni probodavým pohledem..,naštesti pochopila,nechala talíř na vyřezavanem nočním stolku a pomalu zabouchla dveře...
Po třech dnech...
Konečně jsem se zase postavila na vlastní nohy.Ale netančím.Nejde to.Na zkoušky nemůžu jít.Nezvládnu to.Nedokážu to.Se vším je konec.
''ťuk ťuk" někdo otevřel dveře.Chtěla jsem říct, zakřičet, zařvat ať odejde,ale překapením jsem oněměla. Nemohla jsem se ani nadechnout. Bez kožených polobotek a černého, depresivnýho saka jsem ho málem nepoznala.Ted měl na sobě obyčejné džíny a teplakovou mikinu. ,,ahoj Amy"pozdravil mě.,,Mohu?" Ukázal na postel.Přikývla jsem.Sednul si vedle mě.Nevěděla jsem co udělá.,, Pane Newmene..''začala jsem... ,,když mi bylo 16let''přerušil mě,mým jediným snem byl tanec''..pokračoval,,tančil jsem všude, rano před zrcadlem,na ulici,ve sprše, dokonce i ve škole.Miloval jsem to. Bohužel moje okolí a rodina to vnímali jako urážku moji cti.Zakázali mi to.Nesnášel jsem je za to co mi provedli. Chtěl jsem se zabit.Ale nebojoval jsem.Nikdy jsem nebojoval.Ty máš tu možnost.Hned jak jsem tě uviděl, věděl jsem,ze ty máš v sobě něco,co většina těch, co se hlásí na taneční školy postrádá.Tu jiskru.Tohle jsem nikdy nikomu neřekl,ale vim ,ze ty na to máš, nesmíš to vzdát,tak jako já před léty. Do smrti si to budu vyčitat''...s těmi slovy odešel...
Zhluboka jsem se nadechla.Vím to.Pojedu do Paříže
Moc děkuji všem co čtou :) moc to pro mě znamená :)
Snad se líbí čumáci :*
ČTEŠ
Baletka
Romanceneobyčejný příběh jedné (ne)obyčejné holky Amy bydlela skoro celý život v dětském domově nebo u pěstounských rodin.Celý život sní o tom,že se stane slavnou baletkou a na její vystoupeni se bude těšit celý svět. Ale na cestě ke slávě je spoustu překá...
