Baletka

Zkoušky

Vlak prudce zastavil.
,,Slečno?" Ozval se nademnou nepříjemný hlas.Neochotně jsem otevřela oči a zahleděla se na starého,plešatého průvodčího.
,,dorazili jsme na konečnou zastávku,musíte vystoupit" dodal.Lekla jsem se,myslela jsem že jsem to přejela.Naštestí když jsem vystoupila z vlaku,hned jsem si všimla velké,kdysi asi bílé cedule,kde bylo černými písmeny napsáno ''Svatá Palivná''.Na srdci jsem ucítila velký pocit úlevy.Bylo poledne a zkoušky začínají v 14hodin.Měla jsem 2hodiny,abych našla uměleckou školu,kde se zkoušky konají.Chtěla jsem se zeptat průvodčiho na cestu,ale když jsem se otočila,po vlaku nebylo ani vidu,ani slechu.Pokrčila jsem rameny a začala hledat cestu ven z nádraží.Nebylo to tak těžke jak jsem myslela,prošla jsem pod grafity pomalovaným podchodem a rázem jsem se ocitla ve městě.Bylo větši než jsem čekala.Ulici z obou stran lemovaly vysoké obytné domy,pod domy se krčily malé obchůdky s potravinami.Hned jak jsem to uviděla,začala jsem mit hrozny hlad,zakázala jsem si jíst před tím,než najdu cestu.Se staženým žaludkem jsem prošla ulicí a uviděla malé,staré naměstí,uprostřed kterého stála krásná,kamennà kašna.Přišla jsem blíž a za zvuku tekoucí vody jsem obdivovala krásnou výzdobu-andělíčky držící džbány s vodou obletující kolem muže oblečeného do roucha a držiciho flétnu.U nohou mu seděl lev.,,Krásné že" ozvalo se za mnou.Otočila jsem se a spatřila vysokého,hubeného kluka s rozdrbanými světlými vlasy.Usmíval se.,,já jsem Šimon Urban"
Mimochodem tohle je pro tebe Šimí :* mrzí mě ten ret :/...

,,Amanda Riterová" odpověděla jsem a usmála se.,,hledám školu umění na téhle adrese" řekla jsem a podala mu listeček s adresou."páni" užasl.,,Máme společnou cestu"...,,pojď se mnou,já vim kde to je,jdu tam už podruhé" posmutněl.,,Minule jsem byl už takhle blízko" ukázal na prstech.,,Jenže při otočce se mi podlomily nohy a zkazil jsem celé finálne.Nevzali mě"....

Před zkušebnou baletu...
Šimon mě zavedl až k místnosti,kde mě budou zkoušet.,Je tady hodně lidi" povbudil mě ,,ale ty jsi určitě ta nejlepší"dodal.,,Uvidíme se potom sněženko" zašeptal,a s těmi slovy zmizelza rohem.Spěchal do místnosti,kde zkouší klasické tance.Byl moc milý,celou cestu mi o sobě povídal.Říkal že je z Turmbruku a má 4 sestry,tak je zvyklý vycházet spíš z holkama.Podle jeho slov je jako ,,zpovědnice,schránka na tajemství a že mu můžu věřit.Potěšilo mě to,ale teď se musim hlavně soustředit na zkoušky.Vešla jsem do šatny.Všude kolem ležely dresy,piškoty,baťohy,tašky,kabáty,stuhy a pentle.Mezi tím nepořádkem jsem si našla volné místo.Začala jsem se převlíkat když v tom do šatny vtrhl hlouček holek.
,,Koukněte na ní!ty boty!" Zasmála se jedna z nich.,,Holka ty vyletíš" dodala druhá.Ušklíbla jsem se na ně a všechny za hlasitého smíchu odešly.
    Je to tady.Už volají mé jméno.Byla jsem připravená,ale nervózní.Snaźila jsem se zhluboka dýchat."nádech a výdech" a "nádech a výdech" zaťukala jsem na tmavé dveře.Sami od sebe se otevřely. Krokem,o kterém jsem si myslela že je ladný,jsem vztoupila dovnitř velkého,dobře osvětleného sálu.Na jeho konci stála katedra a za ní seděli ,,učitelé,,.s napjatým pohledem jsem se na ně podívala.Všichni sborově kývli na souhlas tance.Paní pustila klasickou baletní hudbu a já se nechala unášet něžnými tóny.Začala jsem tančit...

Uhf..takže dalši kapitola^^ 540 slov :o wow, na mě rekord (y)
Pane už přes 100shlídnutí? :o
miluju vás :* ♡♥