Zlatá krev

9) Příjezd

Stála jsem v hlavní síni vedle trůnů, na kterých seděla má matka a můj otec. Dnes ráno měl přijet ten šlechtic, kterého si mám vzít. Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Danniel. Docela hezké jméno. V síni byla i Beca. Znuděně jsem se na ni podívala, protože jsme tam už nějakou chvíli čekali. Otevřeli se dveře a dovnitř vešel sluha.
,,Vaše Veličenstva, přichází rytíř Danniel." zvolal a jeho hlas se rozléhal po celé siní. Ustoupil ke straně a ve dveřích se objevil dva hezcí muži. No, muži, spíš kluci, bylo jim okolo sedmnásti. Ale vypadali vznešeně. Ten co šel vepředu, měl černé vlasy jako já a byl oblečený do slušivé vesty hnědé barvy a stejně barevných vysokých bot. Kalhoty a košili měl černou. Usoudila jsem, že to musí být Danniel. Ten druhý, který šel za ním, měl bloňdaté vlasy a byl oblečen méně vznešeně. Řekla bych, že je to jeho ochránce, protože vypadal že je hodně silný. Pomalým krokem došli před trůny a uklonili se. Přitom si celou moji rodinu prohlíželi.
,,Vítejte na našem zámku." uvítal je můj otec.
,,Je mi potěšením králi." odpověděl černovlasý.
,,Ráda bych vám, Dannieli, představila naši dceru, princeznu Phrue." řekla královna a ukázala na mě. Já jsem se lehce uklonila a lehce usmála.
,,Doufám, že nejste po cestě moc unaveni. Prinzezna by Vás totiž ráda provedla po zámku. Můžete se při tom více zblížit." řekla ještě se zářivým úsměvem. Vykulila jsem na ni oči. O tomhle plánu mi neřekla. Povzbudivě se na mě koukla a kývla hlavou ať jdu. Když jsem šla okolo Danniela, podívala jsem se do jeho ledově modrých očí, po kterých mi přejelmráz po zádech. Došla jsem ke dveřím a ohlédla se jestli jdou za mnou. Nešli.
,,Tak jdete?" zeptala jsem se jich. Matka se na mě přísně podívala. Věděla jsem co tím pohledem myslela.
,,Danniely..." dořekla jsem a ihned se za mnou vydali.
,,Prosím, říkejte mi Danny." řekl mi, když jsme odešli ze síně.
,,Jak si přejete." odpověděla jsem zdvořile.
,,A kdo je váš společník?" zeptala jsem se a zvědavě se na něj koukla.
,,Oh, promintě princezno. Jsem Teo. Dannyho ochránce." řekl a přitom se lehce uklonil.
,,Líbí se vám náhrdelník?" zeptal se Teo.
,,Ano, je nádherný. Velmi vám za něj děkuji, Danny." odpověděla jsem nadšeně.
,,Jaká byla cesta?" zeptala jsem se.
,,Příjemná." odpověděl chladně. Taky asi nebyl nadšený z našeho setkání. Zato Teo ano, aspoň tak vypadal.

Po obědě se šel Danny a Teem zabydlet a já s Becou sme se šli projít do zahrady.
,,Ten Danny je hezkej, že jo." dorážela na mě pořád.
,,Co s ním pořád máš? Nemam o něj zájem." odpověděla jsem jí.
,,A kdo je ten druhý?"
,,Nějakej Leo, nebo Teo. Nevím. Je to jeho ochránce."
,,Myslíš, že s Dannym budeš vycházet?"
,,Ani ne, je nějakej divnej. Chladnej."
,,To ty taky, tak se mu nediv. Já bych si ale dala říct. Je vážne hezkej..." básnila o něm pořád Beca.
,,Ty si aspoň můžeš vybrat, já ne." řekla jsem smutně. Ráda bych si vybrala svého budoucího manžela sama. Ale kdo ne.