Můj skvělí učitel.

Nejkrásnější ráno

Probudila jsem se v noci a venku byla bouřka který se tak trochu bojím. Koukla jsem na gauč a tam byl úplně spocený, bledý a vystrašený Adam.
S: jste v pořádku? Stalo se něco?
A: n-ne v pohodě
S: vždyť vás vidím. Můžu vám nějak pomoci?
A: ne to je fakt dobrý. Klidně spi dál.
A začal omdlívat
S: Ježíši zvedla jsem se a šla k němu.
Sáhla mu na čelo. Celý hořel.
S: vždyť hoříte volám sanitku.
A: ne sanitku ne! To je jen malárie.
S: jen malárie?! Jste se zbláznil!
A: vezmi tu lahvičku na poličce, a dej mi jednu lžičku. Prosím to stačí. Samozřejmě jsem vše udělala. A po hodině vypadal líp. Pak usnul já ho tak nemohla nechat a stejně bych neusnula. Tak jsem seděla na kraji gauče. A asi jsem omylem usnula.
Probudilo mě pohlazení po tváři. Otevřela jsem oči a viděla Adama. Usmíval se nádherně zářivě a překrásně. A ještě na mě. Nejkrásnější ráno.
A: dobré ráno
S: dobré já se omlouvám já jsem tady asi usnula.
A: v pohodě. Ale musíme vstávat.
S: nee. Ale jo musíme.
A: tak pojď.
Udělali jsme si hygienu a převlékli se. A vyrazili do školy. Celou cestu jsme si povídali a smáli se. Ale rozdělili jsme se aby to nebylo divný.

Další část. Jak se vám to líbí? Baví vás povídky spíše v zoo (pokračování seriálu) nebo někde i jinde?