Impossible love CZ

Část třetí

Odmítáme ty co nás milují, a milujeme ty co nás odmítají.

-Seneca

Malcolm se k ní naklonil a políbil ji. Ona mu zajela prsty do jeho prošedivělých vlasů a...

Pronikavé pípání budíku ji donutilo otevřít oči a nadobro procitnout.

"Vždycky začneš pípat, když se mi to začíná líbit."

V tu chvíli vytřeštila oči a posadila se.

"Panebože, Michelle, co to provádíš? Vzpamatuj se."

Jednu si vrazila a sundala nohy z postele.

"Už nad tím ani nepřemýšlej."

________________

"Nevíš kde je Tucker?"

Zeptala se Michelle svojí nové kamarádky, Lucy. Ta zvedla hlavu od počítače.

"Nevím, ale jsem ráda, že tu není. Jsi tu už dva týdny a on ti ještě nevynadal. Holka, ty to táhneš na rekord."

Michelle se usmála.

"Vážně? A jaký je ten rekord?"

Lucy vytáhla notýsek a zalistovala v něm.

"Nejdéle tu byla jistá Jane Flinová. Vydržela tu šedesát osm dní."

Michelle se k ní naklonila.

"Ty si to zapisuješ?"

Lucy kývla.

"Je to docela zábava. Myslím, že ho slyším dole, měla bys jít."

Michelle se rychle rozloučila a odběhla do jeho kanceláře. Tam rychle uvařila kávu a položila ji na stůl právě ve chvíli, kdy Malcolm vešel do místnosti. U ucha měl telefon a doslova křičel.

"Ne, určitě ne! Jsi naprostý idiot! Většího jsem ještě nepotkal. Přísahám, že jestli to uděláš, osobně tam dojdu a nakopu ti ten tvůj tučný zadek!"

Pak ukončil hovor a třískl s telefonem o stůl.

"My nemáme vládu, my máme bordel! Totální bordel."

Michelle se usmála.

"Tak s tím i souhlasím. Kávu?"

Tucker si sedl do křesla a přikývl. Vzal do ruky hrneček a poslal dívce vražedný pohled.

"Ovoce. Hned."

Ona kývla a odešla. Mezitím si pro sebe mumlala.

"Prosím by ho nezabilo."

Došla do kuchyňky a tam narazila na Lucy, která si vařila čaj. Michelle začalala pokládat na mísu jablka a poznamenala.

"Ten je nesnesitelný. Divím se, že s ním nějaká vydrží."

Lucy se zasmála.

"Žádná s ním nevydržela déle jak dva týdny."

To beru jako hozenou rukavici, pomyslela si Michelle a začala se věnovat pomerančům. Sama si nebyla jistá, co to vlastně dělá a jestli se jí líbí. Tedy on se jí líbil, ale taky nelíbil. Nikdy ji nepřitahovali arogantní muži. To, co k němu cítila se jakkoli příčilo všem jejím zásadám. Už ve škole se vysmívala všem svým kamarádkám, které se zamilovávaly do rváčů. Na svou obranu se však držela názoru, že Malcolm není násilník. Spíš jenom občas křičící chlapík.

Za těchto úvah došla až zpět do pracovny a svého šéfa tu našla přesně tak jak ho tam nechala. V ruce svíral kafe, kterého už znatelně ubylo. Položila mísu na stůl a on se naklonil.

"A co pomeranče?"

Michelle pokrčila rameny.

"Donesla jsem co bylo. Zázraky neumím."

Tucker se pousmál.

"To ani já. Zavolejte Lucase z personálního. Omlátím mu to o hlavu."

Dívka se zasmála.

"Co? Ty pomeranče co tu nejsou?"

Malcolm kývl.

"Budu mít odpoledne proslov k svému týmu. Chci abyste tam byla a řekla mi, kdybych byl příliš ostrý."

Michelle přikývla a odešla do svojí kanceláře. Sedla si a začala vytáčet číslo personálního. Mezitím si pobrukovala a přemýšlela, jak přesně má Tuckera klidnit. A tomu nešťastníkovi kterému právě volala to taky nepřála. Za ty dva týdny se naučila, že když si Malcolm někoho zavolá, končí to spoustou nadávek. A co se týče toho proslovu, tak už teď tušila, že pochvala to asi nebude.

Michelle nám hezky taje :-)