Impossible love CZ

Epilog

"Právě mi volal premiér. Říkal, že sem poslal někoho z čísla deset. Prý už jsou na cestě."

Promluvil vysoce postavený vládní úředník ke svému týmu. Všichni přítomní buď začali nadávat nebo se jen sesunuli do svého křesla.

"Koho?"

Zeptala se potichu jakási žena a tvářila se při tom jako při božím umučení.

"To neřekl. Prý své nejlepší lidi."

"A do háje."

Ozvalo se sborově místností. Všichni věděli, že když vláda posílá své nejlepší lidi znamená to jen jedno.

"Už jsou tady!"

Oznámil kdosi a všichni se nahrnuli k oknu. Dole zastavilo auto, stříbrný mercedes a z něho vystoupil muž. Když ho uviděli, všem došlo, že mají opravdový problém. Muž, asi kolem čtyřiceti pěti, v šedém obleku a s červenou kravatou zatím pomáhal vystoupit z auta jakési ženě. Ta na sobě měla volné béžové šaty a stejně barevné lodičky.

"Proslýchá se, že je těhotná."

"A proč by nemohla být?"

"Myslíte si, že s ním?"

"S kým jiným?"

Drby zastavil až ředitel oddělení.

"Nechte toho! Jsme v takovém průšvihu a vy tu řešíte, jestli je nebo není těhotná. Všichni ke stolům!"

Tak se i stalo. Všichni se opět posadili na svoje místa a začali mermomocí něco dělat. Muž a žena k nim pomalu kráčeli a přes skleněné dveře bylo vidět, že se čemusi smějí. Žena, nebo chcete li dívka byla zavěšená do ramene svého společníka a gestikulovala. Před vstoupením do místnosti se na chvíli zastavili a něco si tiše řekli. Otevřel on. Úředník, který to tu měl na starost ihned vstal a začal mluvit.

"Pan a paní Tuckerovi, nemýlím li se?"

"Nemýlíte."

"Smím se vás zeptat proč jste nás poctili svou návštěvou?"

"Smíte."

Odpověděla žena a položila si ruku na břicho. Doopravdy byla těhotná, možná tak v pátém měsíci. Její pověst ji předčila. Bylo všeobecně známo, že je to ona, která se je milá, narozdíl od svého manžela.

"Slyšeli jsme, že máte problém s únikem informací."

Pravil Malcolm Tucker, premiérův zlý muž, ředitel vnitřní komunikace. Kolovaly zvěsti, že jediným člověkem kterému se kdy nějak podařilo ho trochu usměrnit, byla jeho žena, Michelle.

"Pan premiér byl tak milý, že nás poslal vám pomoct."

Poznamenala a podívala se na Malcolma.

"Tak pojď. Uděláme svoji práci."

"Jak si přejete, paní Tuckerová."

A to je konec. Všechno má jednou konec a nic nejde táhnout do nekonečna a to platí i o tomto příběhu. Jenomže, když něco končí, taky něco začíná. Další Lovestory je už na mém profilu, jmenuje se Last lovers a je to, hmm, řekněme historické :D Tak snad se vám bude líbit. :D