Část pátá

570 44 11
                                    

Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto jací jsme, nebo spíše přes to jací jsme.

-Romain Rolland

Malcolm pozoroval Michelle, která zrovna cosi hledala v šuplíku.

"Vy, Michelle, kam chodíte na oběd?"

Zeptal se a ona se na něj otočila.

"No, tady za roh. Proč se ptáte?"

Tucker pokrčil rameny.

"Jenom mě napadlo, že bych mohl jít s vámi."

Dívka zvedla obočí.

"Tak jo. Mi to nevadí."

Malcolm se chystal něco říct, když tu uslyšel tlumenou střelbu. A nezdálo se mu to, protože Michelle se tvářila stejně zděšeně jako on. Vstal a přistoupil k ní.

"Zůstaň za mnou."

Ona zděšeně kývla a zpoza jeho ramene sledovala dveře. Ani jí nepřišlo divné, že jí tyká. Dveře se otevřely a dovnitř vešel muž se samopalem a maskou na obličeji. Michelle udělala přesně to, co jí její nadřízený řekl. Stála za ním a mlčky se snažila na sebe neupozorňovat.

"Ruce nahoru a oba do konferenční místnosti."

Jejich ruce vyletěly nahoru doslova ve stejnou chvíli a oba se vydali tam kam bylo poručeno. Michelle se naklonila k Malcolmovi.

"Co chtějí?"

Muž odpověděl, ale hlavu na ni nemohl otočit.

"Nevím co chtějí. Ale ten oběd už asi nestihneme."

Dívka se i v této situaci mírně usmála.

"Tak co večeře?"

Kdyby mohla vidět jeho tvář, asi by se neudržela a začala se nahlas smát. Tvářil se trochu překvapeně, mírně zděšeně a velmi potěšeně. Sedli si na zem vedle sebe a teroristi, nebo kdo vlastně tito lidé byli začali mluvit. Nebo spíš začal mluvit jen jeden z nich, pravděpodobně velitel celé této akce.

"Neublížíme vám, chceme jen informace. Proto jsme na vnitřních komunikacích. Chceme jen jeden spis."

Michelle se naklonila k Tuckerovi.

"Watergate*?"

On mírně kývl.

"Pravděpodobně."

Terorista pokračoval.

"Pane Tuckere, vy a vaše asistentka půjdete s námi."

Malcolm přikývl a vstal. Potom pomohl na nohy i Michelle.

"Co přesně potřebujete?"

Muž kývl hlavou ke dveřím.

"Dáte nám určité složky a my odejdeme."

Tucker se však ptal dál.

"A proč jde i ona?"

Rukou ukázal na Michelle. V jeho hlase ani postoji nebylo poznat, že by měl strach.

"Ona jde jako naše pojistka. V případě, že byste si chtěl vymýšlet, nebo nás podfouknout. V tom případě jí zastřelíme."

Michelle vykulila oči.

"Fajn, že to vím."

Otočila se a věnovala Lucy vyděšený pohled. V tu chvíli se jí do zad zabodla hlaveň jednoho ze samopalů.

"Jdeme."

Poručil chlap se zbraní a ona poslechla. Nehodlala se nechat zabít. Malcolm na tom byl stejně. Mířili ke skladu dat. Vešli dovnitř a jeden z mužů začal rozkazovat.

"Chci složky A14C B29A a D89P"

Tucker vytáhl příslušné složky a dal jim je. Moc dobře věděl, že jakýkoli odpor je zbytečný a skončil by střelbou. Potom přistoupil k Michelle a bezděky ji objal. Ona se k němu přitiskla trochu víc a oba dva koukali na muže u dveří, kteří si složky se zaujetím prohlíželi. Potom se otočili a nechali je tam stát. Teroristi, nebo spíš lupiči odešli a Michelle si nahlas vydechla. Malcolm se na ni podíval a potom ji políbil.

*Aféra Watergate - Aféra v padesátých letech minulého století, kdy si představitelé jedné politické strany objednali krádež informací o jiné politické straně.

Když je toho prvního máje tak jsem se rozhodla, že dám ten polibek už do téhle kapitoly. Ale nebojte, ono to nebude tak jednoduché. Každopádně to bude ještě zajímavé. :D

Impossible love CZKde žijí příběhy. Začni objevovat