"Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru."
-André Maurois
Trvalo asi hodinu, než Malcolmovi ošetřili nohu. Nebyla doopravdy zlomená, byla jen vykloubená, a tak měl jenom ortézu. Došel, nebo spíš se dobelhal zpět na místo, kde původně seděl, překvapilo ho, že na jeho lavičce už kdosi sedí. Muž a žena, kteří tam seděli, vypadali stejně zdrchaně, jako on. A tak se posadil vedle a po očku je pozoroval. Ten muž si ho po chvíli všiml a otočil se na něj. Nic neříkal jen se na koukal, dlouho a pozorně. Náhle přišel jeden lékař a otočil se na Malcolma.
"Pane, Tuckere, vy už jste tady?"
Usmál se a pak se otočil se na ty dva na lavičce.
"Pane Abotte, paní Abottová, tohle je Malcolm Tucker. Přivezli ho s vaší dcerou. Byl u toho, když ji postřelili."
Malcolm vytřeštil oči. Žena, Michellina matka k němu přistoupila a podala mu ruku.
"Jsem Charlotte a toto je Kane."
"Těší mě."
Stiskl její ruku, ale myšlenkami byl trochu jinde.
"Můžete mi vysvětlit, jak to tedy bylo? Nikdo nám nic nechce říct."
A do háje, pomyslel si on. Malcolm byl skálopevně přesvědčen, že se těmto dvěma naprosto normálním lidem nebude líbit, že jejich dcera chodí s o tolik starším mužem. Onen rozdíl dvanácti let mohl jemu přijít naprosto normální, ale co oni? Jak budou reagovat?
"Samozřejmě, že vám to povím."
Co to sakra melu? Napadlo ho, ale nedal na sobě nic znát.
"Tak to vám budu vděčný."
Pravil Kane a taky se pousmál.
"To nic není. Jenom je to trochu složitější."
Spíš super složité, poznamenal v duchu a znovu se posadil.
"No, víte, jde o to, že Michelle chodila s jedním gaunerem."
"To víme. Ona má celkem špatný vkus na muže."
A jéje. To není dobré, proběhlo mu hlavou.
"Ona totiž je, nebo spíš není..."
Charlotte zvedla obočí.
"Cože?"
"Nic, nic, já jenom.."
Do rozhovoru však vtrhl Kane.
"Co jste tam vůbec dělal? Co jste dělal na místě, kde ji postřelili?"
"Prostě jsem tam byl."
Charlotte přilévala olej do ohně.
"Co jste k naší dceři? Odkud ji znáte?"
"Z práce, šéfuji jí."
"A já se znovu ptám, co jste tam dělal?"
Nenechal se Kane odbýt a jeho žena začala útočit.
"Nakonec jste to byl vy, kdo jí ublížil!"
"To asi sotva! Proč bych to dělal?"
"Vím já? Do psychopatů nevidím."
"Tím chcete říct, že jsem psychopat?!"
"Ano."
Prohlásila Charlotte a složila si ruce na prsou. Nebylo pochyby, že je to Michellina matka, protože byla stejně tvrdohlavá a sarkastická.
"Tak abyste věděla, já psychopat nejsem."
Oznámil a zatvářil se neutrálně. Charlotte však znovu vyjela.
"Proč jste tam tedy byl?"
"Protože mě ten megaloman alias expřítel vaší dcery unesl."
"A proč to jako dělal?"
Malcolmovi došly nervy.
"Protože jsem její přítel, k čertu!"
Vykřikl snad až moc nahlas, poněvadž se na něj otočili všichni přítomní.
"Vy?"
Zeptala se žena teď už opatrněji. Tucker přikývl.
"Já."
"Ale ne."
"Ale ano."
"Nejste na ni trochu starý?"
Hned ale své otázky litovala. Muž naproti ní se zamračil a chtěl něco poznanenat, ale řekl jen:
"Nemyslím si."
Následovalo trapné ticho ve kterém se manželé Abottovi snažili přijít na to, co říct, aby odčinili své předchozí slova.
"Promiňte za toho psychopata."
Ozval se po chvíli Kane a Malcolm se trochu usmál.
"To nevadí."
Zase ticho, které přerušila Charlotte.
"Vy jste skot?"
"To jsem."
"A máte kilt?"
Tucker vytřeštil oči.
"Proč se proboha ptáte?"
"Jen tak."
"Aha."
"Tak máte?"
"Mám."
Do hovoru se zapojil i Kane.
"A jaké barvy?"
"Modrý. A kdyby vás to zajímalo, taky umím hrát na dudy."
Charlotte si skousla ret a bylo vidět, že má co dělat, aby se nesmála. Představa tohoto dospělého muže v kiltu se skotským národním hudebním nástrojem by rozesmály snad každého. Charlotte se po chvíli uklidnila a usmála se.
"Takže vy a Michelle..."
"Ano jsme."
"Jak jste věděl, na co se chci zeptat?"
Teď to byl Malcolm, kdo se usmál.
"Je to moje práce."
ČTEŠ
Impossible love CZ
RomanceOn je workoholik s naprostým nepochopením k jakýmkoli vztahům. Ona je romanticky založená dívka, kterou mu přidělili jako sekretářku. Ani jednomu z nich se to nelíbí, jsou rozdílní jako den a noc. Jenomže protiklady se přitahují a jakkoli se tomu br...