Část sedmnáctá

482 38 5
                                    

Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.

-Honoré De Balzac

Malcolm, Kane a Charlotte seděli na lavičce a snažili se zabít co nejvíce času vyprávěním příběhů. Ono jen tam sedět a čekat by člověka zničilo. Trvalo hodiny než se konečně ve dveřích oddělení objevila sestra a trochu se pousmála. To bylo bezpochyby dobrým znamením.

"Bude v pořádku."

Poznamenala jen a zase odešla. Všichni si sborově oddechli.

"Díky bohu."

Pravil Kane a položil ruku na rameno svojí ženy. Malcolm jen seděl a usmíval se. Tak tam seděli ještě notnou chvíli, než se ve dveřích znovu neobjevil kdosi jiný.

"Můžete ji vidět, ale spí, takže..."

V tu chvíli už ale všichni stáli a byli připraveni nově příchozího, pravděpodobně doktora následovat.

________________

"Michelle, holčičko moje!"

Vykřikla šeptem Charlotte a přeběhla k posteli své dcery. Ta spala, v ruce měla napíchnuté hadičky a monitor nad její hlavou zobrazoval tep jejího srdce. Tucker se pousmál, přistoupil taky blíž a zadíval se na spící obličej svojí přítelkyně.

"Je stejně krásná i když spí."

"Co jste to řekl?"

Vrátila mu žena okamžitě a trochu se zamračila. Pak se ale zase uvolnila, protože jí došlo, že je to vlastně naprosto v pořádku. Kane to celé trochu pobaveně pozoroval.

"Charlotte, drahá, budeš se takhle chovat ke všem nápadníkům naší dcery?"

"Když to bude třeba."

"Já jsem ale pořád tady."

Vstoupil do hovoru Malcolm a tím ho i ukončil. Kane se chystal něco říct, když tu ho přerušilo zrychlené pípání onoho přístroje. Otočili se k Michelle a postřehli, jak pohnula rukou.

"Mal... Mal... Malcolm."

"Jsem tady."

Odpověděl dívce oslovený a chytil ji za ruku.

"Malcolme."

Zopakovala a ztěžka otevřela oči.

"Ano?"

"Jsi v pořádku?"

Její slova ho dostala. Byla to ona, kdo tu skoro umřel a jediné co ji zajímalo, byl on. To byla chvíle kdy i někdo takový jako Malcolm Tucker, muž o kterém se říkalo, že nemá srdce začal plakat.

"Jsem v pořádku, neboj. A ty budeš taky."

"Prosím tě..."

"Ano?"

"Nesnaž se vařit."

Charlotte se zasmála a Kane si založil ruce v bok.

"Jsou tady. Jsou tady tvoji rodiče. Chceš s nimi mluvit?"

"Ty jsi s nimi mluvil?"

Kývl.

"Proboha."

Další smích. Dva rodiče se vyměnili s Malcolmem a matka se pousmála. Michelle se nadechla a promluvila.

"Prosím tě, nevyděs ho, ano?"

"To jsem nikdy nedělala."

"Ale dělala."

Malcolm se zasmál a dívka na posteli zavřela oči.

"Chce se mi spát."

"Tak spi holčičko, spi."

"Malcolme."

Řekla ještě a zvedla ruku. Oslovený přiskočil a chytil ji.

"Ano?"

"Miluji tě."

"Já tebe taky, Michelle. Já tebe taky."

Impossible love CZKde žijí příběhy. Začni objevovat