Druhá kapitola

483 24 0
                                    

Těch několik málo dní, co jsme balili a připravovali se na cestu, jsem strávila sama. Chodila jsem k jezeru, fotila jsem si všechno, abych na to nezapomněla. A pak přišel pátek, den, kdy jsem opouštěla svůj domov.

,,Máte všechno?" ptala se máma.

,,Jo," odpověděli jsme všichni tři najednou. Sestra si vzala i toho kocoura, Charlie se jmenoval, ale nikdo mu neřekl jinak než ,,kocoure". Jeli jsme dlouho. Náklaďák s našimi věcmi a naše auto se naložilo na velkou loď, která plula až do Anglie. V úterý večer bychom tam mohli být, pokud pojedeme rychle. Měla jsem pokoj se sestrou a s mámou, ale nejvíc času jsem stejně trávila venku, fotila jsem moře a psala jsem sloky se svým písničkám. Trochu píšu, něco málo, ale je to osobní, jenom pro mě, zatím jsou to jen krátké písničky, tak na 2 minuty a jsou hlavně o tom, jak je život skvělej. Teď si to ale už nemyslím, pochopitelně. Často přemýšlím, co tam budu dělat. Jak si budu shánět nové přátelé, jestli budou stejně skvělí, jako ti doma. Měla jsem svou partu, bylo nás 6, co jsme se kamarádili. Na jakou budu chodit vůbec školu? Budu muset nosit uniformu, s kým budu sedávat na obědy? Těžko říct. Budou mě vůbec brát, když jsem ze států? Tolik otázek, na které neznám odpověď. Kde vlastně budeme bydlet? V Londýně, ale kde? Na okraji? V centru? Ve velkém baráku? V malém bytě? Budu mít výhled na moře? Na dětské hřiště? Co já o tomhle našem ,,lepším životě", jak říká táta, vůbec vím? Nevím nic. Absolutně nic. Rodičů se ptát nehodlám, ještě by si mysleli, že se tam snad těším, ani náhodou.

Když už zase konečně jedeme po pevnině, pouští táta rádio a ladí na anglické stanice.

,,Světově známá klučičí skupina One direction vyráží na evropské turné, zastávek bude celkem 12 a to v Německu, Francii, Švédsku, Itálii, Španělsku, Švýcarsku, Irsku, poprvé také v České republice, Bělorusku, Bulharsku, Holandsku a zakončí to v rodné Anglii. S novou písní Best song ever měli kluci úspěch a už si plánují další velké hity, které zazpívají na koncertech. Posloucháte Hot England a nyní už One direction a Best song ever."

,,Kdo jsou One direction?" ptá se Ema.

,,Vím já?" odpověděla jsem jí. Nezpívají špatně, vlastně jsou dost dobrý. Poslouchám rádio a při tom se dívám ven. Anglie. Evropa. Pořád doufám, že to je jenom zlý sen a já se probudím doma, vedle Bena.

Ze snění mě mámin radostný hlas: ,,Děti! Už jsme tady!" První, co vidím v Londýně, je červený, dvoupatrový autobus. Ach ne, už jsme vážně tady.

,,A my bydlíme támhle!" Máma ukázala na obrovský, moderní dům, s velkou zahradou a bazénem. Tak fajn, tak fajn, bydlení asi nebude zase tak špatný. Uvnitř to bylo stejně krásné a velké jako to vypadalo zvenka.

,,Běžte se porvat o pokoje a začněte vybalovat," řekl táta, objal mámu a něco jí pošeptal do ucha. Ona se culila. Jsem ráda, když je vidím šťastné, ale ne při téhle příležitosti. Můj pokoj v podkroví, docela útulný. Vyšla jsem na zahradu, je vážně velká. Bazén je zatím vypuštěný a myslím, že teď na podzim ho nemá cenu napouštět. Chtěla jsem jít dovnitř, když se mi pod nohy připletl kocour.

,,Jdi mi z cesty," řekla jsem a odstrčila ho nohou.

Maybe I Just Love You (Niall Horan CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat