Maybe I Just Love You (Niall Horan CZ)

Šestá kapitola

,,Proč jsi mi neřekl, kdo vlastně jsi?" ptám se, když sedíme naproti sobě, já se svým latté a on se svým čajem.

,,Promiň, nechápu o čem teď mluvíš.."

,,One direction ti asi nic neříká, co?"

,,Aha.. Tohle," říká potichu. Vypadá pěkně zklamaně.

,,Joshi? Co je?"

,,Víš, kvůli nim jsem nikdy neměl pořádně holku, vždycky, když jsem se s nějakou seznámil, chtěla poznat Harryho nebo Liama, prostě kluky.. Já jim to neberu za zlé, mám ty kluky rád, jsme jako bráchové, ale co se týče holek, oni mají přednost.."

,,Aha, no.. Mně se líbíš ty, ne kluci," při téhle poznámce se na mě usmívá. Bavíme se o všem možném, pak za nás oba platí a doprovází mě domů, zase.

,,Nechtěla bys někdy se mnou do studia? Abys věděla, jaký to tam je a tak."

,,Moc ráda, jde o to, kdy?"

,,Co třeba zítra? Po škole? V kolik končíš?"

,,Mám pocit, že v půl 3."

,,Skvělý! Vyzvednu tě a vezmu tě s sebou."

,,Tak jo, bude to paráda," otočila jsem se, abych odemkla a když jsem se otočila zpátky čelem k Joshovi, stál hodně blízko u mě, naklonil ke mně hlavu a-

,,Ehm ehm," přišel táta.

,,Tati! Seš doma! Nejsi doma nějak brzy?"

,,Já jsem doma přesně na čas, to ty jsi přišla pozdě," říká, aniž by spustil oči z Joshe.

,,Zdravím, pane Stonere, jsem Josh Devine."

,,Úžasné, Ario, pojď domů, hned."

,,Už jdu, tak.. Se měj, pa Joshi."

,,Pa Ario." a odešel.

—

,,Otče, co to jako bylo?!"

,,Jenom chci chránit svou malou holčičku."

,,Steve, tvoje malá holčička už není zas tak malá.." podotýká máma. Aspoň jednou je na mé straně! Šla jsem k sobě do pokoje, napsala pár úkolů. Poprvé za tu dobu, co jsme přijeli do Anglie, se vracím ke svým písničkám. Textů mám spoustu, ale hudba je nějak pozadu.

,,You and I.. We don't wanna be like-... we don't wanna be like them.." přestávám zpívat a zapisuju si akorady do sešitu. Něco mám, pár akordů pro kytaru, ale pro piáno to bude trochu těžší. Když už nemám vážně vůbec žádné nápady, kulhám dolů s kytarou za sourozenci.

,,Chcete něco slyšet?" ptám se bráchy a ségry. Oni nadšeně souhlasí. Začínám hrát na kytaru a pak i zpívám: ,,Hey girl I'm waiting..." Vím, že mě slyší i rodiče, protože mamka dělá večeři a táta jí určitě pomáhá. Dělají spolu úplně všechno, v tomhle jim fandím. A pak končím s písničkou: ,,..And Live While We're Young.." Bráška, ségra i rodiče mi tleskají.

,,Děkuj, děkuji! Autogramy až na letišti!"

,,Vážená slavná hvězda tu má večeři!" volá máma.

,,Pojďte, moji bodyguardi!" Nastavuji sourozencům rámě a společně jdeme do jídelny na večeři. Máme kuře, mňam!

,,Požehnaná buď skvělá pečínka, kterou připravila naše maminka," Říká táta a my se zase smějeme.

Když se domeju, konečně si po tomhle nepovedeném/povedeném dni lehám do postele. Na mobilu mám 2 nové smsky, neznámé číslo, to bude zase kravina.

,,Neřeš, kde jsem vzal tvoje číslo, dnešní kafe bylo fajn, zopákneme? Josh."

a druhá: ,,Btw, těším se na zítra!" Tak to mě trochu děsí. Jestli si našel moje číslo, může si najít i cokoliv jiného. Radši nad tím moc nepřemýšlím, na to budu mít dost času zítra. Tak dobře.. Aaaaa! Tak strašně se tam těším! Josh mě vezme do OPRAVDOVÉHO NAHRÁVACÍHO STUDIA!! Josh.. Josh.. Tak krásné jméno se hodí ke krásnému klukovi.