Sladká duše

Kapitola 3.

Další den ráno jsem přemýšlela o všem co se večer stalo. Měla jsem divné sny a dost mě to děsilo ,,Charllote jsi v pořádku?" Koukla jsem se na Jessie a úplně v klidu jsem jí odpověděla ,,No jasně jsem úplně v pohodě, proč?" Jessie se nachvíli zamyslela a pak mi řekla ,,Nic já jen že si koukala jak kdyby ti právě někdo umřel před očima". Neřešila jsem ty její žvásty protože ona vždy říká úplné blbosti tak jsem jí už neodpověděla. Když bylo už 10 hodin dopoledne, tak jsme šli s Jessie ven hledat Freda, nevěděli jsme kde bydlí a on stál přímo na naší střeše a zařval. Já a Jessie jsme se tak vyděsili že jsme spadli na zem a začali jsme se tomu smát. No bylo to prostě šílený. Když Fred slezl dolů tak jsme se k nám šli najíst a pak jsme šli koukat na filmy. Venku začala bouřka takže jsme nemohli ani ven. Koukali jsme se na "Twilight Sága" a najednou naše okno v obýváku prasklo a začalo k nám pršet. Byla taková bouřka že během pár minut jsme měli doma málem povodeň, nevěděli jsme co dělat. Jessie a Fred vzali skříň a já jsem šla rychle pro kýbl a hadr. Skříň se dala k oknu ale moc to nepomohlo. Běželi jsme nahoru do mého pokoje a zavřeli jsme se tam. Měla jsem v pokoji kladivo a stolek že dřeva a tak Fred začal ten stolek rozebírat a přibouchal kusy dřeva na okno aby se nerozbilo i to v mém pokoji. Venku začali znít sirény a my nevěděli co se děje, všichni křičeli a volali o pomoc. Najednou jsme zaslechli jak vyhlašují obrovskou povodeň a taky to aby jsme si všechny okna a dveře pořádně zadělali, protože se zvedlo moře tak moc že vodní upíři se dostali do ulic a snažili se proniknout do domů a sklepů. Naše ulice byla zatopené po půlku našeho domu, takže upíři se k nám mohli dostat. Vodu jsme v domě zatím neměli takže Fred šel dolů, vzal železné dveře které jsme měli na půdě a připevnil je k našim dveřím všemi možnými zámky a šrouby. Bylo to tak hrozné že začali hlásit počty úmrtí protože vše sledovali ze stanice. Já a Jessie jsme běželi dolů vzali jsme jídlo, pití, Freda a běželi jsme nahoru aby jsme to přežili. Zachvíli dveřmi začala potýkat voda takže se náš dům postupně plnil. Museli jsme se zavřít na půdě a zamknout se tam. Čekali jsme na půdě několik hodin a já přemýšlela jak to všechno skončí ,,Jessie co když tady umřeme" Jessie se na mě podívala jako kdybych byla blázen ,,Ale prosím tě proč bychom umírali jsme tady v bezpečí a máme Freda" podívala jsem se na Freda a pak zase na Jessie a pořád sem přemýšlela nad tím jestli to přežijeme a nebo ne. Venku byl pořád křik a já už byla dost unavená tak jsem usla, nevím co se dělo potom protože jsem spala. Když jsem se vzbudila tak jsem si všimla že Fred krvácí a Jessie má poraněnou nohu, na sklápěcích dveřích byl mrtví upír. Šla jsem rychle k Fredovi a pokusila jsem se zastavit nějak to krvácení, čirou náhodou se mi to podařilo a Jessie jsem jen obvázala nohu protože nekrvácela ale měla jen trochu roseklé lýtko a několik modřin. Zase jsem usla a doufala jsem že bude vše dobré.