Sladká duše

Kapitola 6.

Fred usnul a já též. Když jsem se ráno probudila tak jsem šla udělat něco k jídlu aby neměli Jessie s Fredem hlad. Mezitím co jsem dělala jídlo se Fred vzbudil ,,Dobré ráno co to tam děláš?" Rychle jsem se otočila protože mě vylekal ,,Ty si mě vyděsil Frede, jo Dobré ráno" Fred se zasmál a odešel do koupelny. Když byla snídaně už hotová tak jsem na Freda zavolala aby šel už na snídani ale on nic. Šla jsem tedy ke dveřím koupelny a zaklepala jsem ,,Frede všechno v pořádku?" ,,Ano Charllote jsem v pohodě, neboj se už jdu". Odešla jsem zpátky do kuchyně a Jessie se zatím probrala ,,Ahoj Jess tak co jak si se vyspala, je ti už lépe?" Jessie se na mě podívala a nic neříkala ,,Tady máš snídani snad se ti udělá líp". Mezitím co jsem se starala o Jess tak přišel Fred ,,Ahoj Jess tak si se už probudila" Usmál se na ni a šel ke stolu ,,Konečně si vylezl, já už myslela že si se opařil a něco se ti stalo" ,,Charllote toho se vůbec neboj měl jsem studenou vodu teplou bych nesměl". Odešla jsem do vedlejšího pokoje že se obléknu. Přímo Když jsem si sundala tričko tak přišel Fred a já jsem prostě začala křičet ,,EM FREDE, TO EM NO PROČ SI SEM CHODIL" ,,Charllote v klidu nevadíš mi bez trička". Podívala jsem se na něj jako jestli si dělá ze mě srandu, ale nic jsem mu neřekla. Fred odešel a já přemýšlela jestli je dobře že se to stalo nebo jestli to je špatně. Když jsem byla už oblečená tak sem šla do Kuchyně že si udělám pití a pak půjdu do obýváku ale když jsem tam přišla tak tam byl Fred a dělal pití, pak se otočil a dal mi ho ,,Tady máš a buď v klidu" usmál se a šel si sednout na gauč. Jess ještě pořád jedla tak jsem si šla sednout k ní ,,Jess všechno v pohodě, vůbec nejíš" ,,J-jo jsem v poho" ,, Nepřijdeš mi moc v pohodě, ale tak až to budeš mít snědené  tak přijď zamnou budu asi na půdě číst nějaké knížky tak můžeš jít pak zamnou. Fred se na mě podíval a usmál se. Odešla jsem na půdu a začala sem si číst nějakou knihu o upírech. Po chvíli jsem slyšela nějakou ránu tak jsem se šla dolů podívat ,,Charllote pojď dolů rychle!!" Byla jsem vyděšená a když jsem tam přišla  tak Fred držel Jessie za ruce protože ona chtěla zase krev a cítila že v domě je člověk což jsem byla já ,,Jess klid!!" Zařvala jsem na ni a ona omdlela a zase spala. Fred ji položil zase na gauč, nechal ji tam a vzal mě na půdu že si semnou musí promluvit. Když jsme tam přišli tak Fred se na mě podívala jako kdybych za to mohla já ale pak mi řekl ,,Charllote Jessie teď bude dva měsíce taková pořád a každý den, takže musíme nějak zařídit aby tu zůstala dva měsíce a budu tady i já a tvého tátu musíme také zdržet jinak nás Jessie může zabít a ohrozit tím i sebe". Byla jsem vyděšená ještě víc a utekla jsem dolů do ložnice a začala jsem brečet. Přišel tam Fred a asi mu to bylo líto ,,Charllote to nic, bude vše dobré to ti slibuju". Zůstali jsme tam spolu a usnuli jsme.