Sladká duše

Kapitola 2.

Když jsme šli s Fredem jednou ven, tak se před námi objevil nějaký kluk, vypadal podobně jako Fred ale oči měl červené. Fred na něj zařval ať okamžitě zmizí, jinak uvidí silnou moc vlka ,,Ty mě nikdy nepřemůžeš Frede protože já vlky k obědu miluji takže jestli mi okamžitě nedovolíš tyhle dvě mladé bytůstky zabít tak zabiju já tebe". Fred se ho nebál a okamžitě se k němu rozběhl, s Jessie jsme se schovali a sledovali jsem jak bojují o život ,,Ricku okamžitě zmiz nebo tě fakt zabiju!" ,,Ha ha ty určitě, slabochu" Ta věta Freda tak naštvala že se mu zakousl do krku dostal se mu na záda a Rick utekl pryč. Když se k nám Fred vrátil tak už jsme věděli že nám opravdu nic nehrozí ,,Frede není ti nic?" ,,Ne Charlotte jsem v pohodě, takže teď jste vlastně viděli Ricka". Ten Rick vypadal tak zvláštně až mi z něco běhal mráz po zádech. Byli jsme venku do osmi večer a celý ten den jsme s ním řešili jen upíry a vlkodlaky. Hned jak jsem přišla domů udělala jsem si rychlou večeři a šla sem nahoru do pokoje. Už když jsem přišla všimla jsem si že táta není doma a v pokoji na posteli byla obálka a tam byl důvod proč táta doma není, bylo zde napsáno:

Moje Milá Charlotte,

budu teď do konce srpna pryč, takže tu budeš muset být sama, ale neboj bude sem chodit jedna teta a ta ti bude nosit jídlo a občas tě přijde zkontrolovat. Nedělej hlouposti.

tvůj táta Jack

Dost mě to vyděsilo, ale jelikož táta si hodně vydělá tak je to dobrá zpráva. Zavolala jsem Jessie že budu teď skoro měsíc sama doma a ona byla moc ráda, ale bála se o mě a tak se zeptala rodičů, jestli by mohla u mě ještě přespat akorát že týden. Jejím rodičům se to ze začátku nelíbilo, ale pak svolili a řekli že když jsem tu sama tak aby tu tedy spala. Jessie přivezl její táta protože už byla venku tma a on o upírech a vlkodlacích věděl už předtím. Když zazvonil zvonek, běžela jsem rychle dolů otevřít ,,Ahoj Charlotte!" ,,Ahoj Jessie, pojď dál". Večer jsme si dali zmrzlinu, koukli se na film a šli jsme spát. Ráno nás vzbudil zvuk který se ozýval z okna, někdo nám do okna házel kamínky, volal a trochu se u toho smál ,,Hej holky vstávat je ráno lenošky" podívala jsem se a viděla jsem tam Freda ,,Frede my nejsme jak ty že budeme vstávat takhle brzo" a taky jsem se začala smát ,,Bože kdo tu háže ty šutry do okna!" ,,Jessie Fred si z nás jen udělal srandu" a obě jsme se tomu zasmáli. Pustila sem Freda dovnitř, aby si dal s námi snídani, on tedy moc na to zvyklí nebyl, ale když to ochutnal tak si to ohromně zamiloval. Venku bylo moc krásné počasí a tak jsem navrhla že by jsme se mohli jít koupat do moře ,,Charlotte do moře ne, je to moc nebezpečné" řekl mi Fred a já sem se začala divit a zeptala jsem se ho proč, jenomže on mi to nechtěl říct ,,Frede proč ne k moři však je dneska tak krásně" ,,Charlotte to moře je nebezpečné a myslím že Jessie by se to taky asi úplně nelíbilo, že jo Jessie?" ,,No jasně, to moře je fakt nebezpečný Charlotte" ,,A co je s tím mořem, proč si tam nemůžeme jít zaplavat?" ,,V tom moři žijou.." ,,Co, kdo tam žije?" ,,No vodní upíři tam žijou" ,,Vodní upíři? O tom jsem ještě neslyšela" No a tak jsme jedli a už jsme neřešili vodní upíry, ale pořád mě zajímalo co a kdo to vlastně je zač ty vodní upíři.