𝗔𝗚𝗘𝗡𝗧 𝟬𝟬𝟵 ᵀᵒᵐ ᴴⁱᵈᵈˡᵉˢᵗᵒⁿ

o9.

V minulé kapitole ;

,,On se o vás postará...", řekl a zavřel oči.

,,Kdo?"

,,On.", hlavu naklonil k Tomovi, jehož to zaskočilo víc než Juliet samotnou.

,,Evane...", zacloumala slabě s ním. S jejím bratrem to však už ani nehnulo.
Tom se naklonil k jeho hrudi a ucho mu položil na srdce. Pak se narovnal a spojil pohled s Juliet, která se zadrženým dechem čekala na útěchu. Hiddleston jí ale nemohl dát víc, než jasné gesto hlavou, ve znaku "ne".

=

04.6.2013
Praha

00:21

Bylo něco po půlnoci. Juliet seděla v rudých šatech nad svým nyní již mrtvým bratrem a oplakávala jej. Vlasy, které si zapletla do drdolu, se jí nyní plazily po zádech a překrývaly holá ramena. Srdce se jí svíralo žalem. Chvilkami měla pocit, že nemůže popadnout dech, jak moc jí ztráta mladšího brášky bolela.

,,Juliet, měli bychom jít.", zvednul se Tom od bezvládného těla Evana a narovnal se. Nevěděl, kam uhnout pohledem či co správného dívce říct. Nikdy nebyl s někým u smrti blízkého toho druhého. Vždy si touto bolestí procházel sám. On se ale naučil to přejít. Žít dál. Už ani nevzpomínal. Nebyl důvod, když ty časy byly pryč. Jen jeho máma jej často trápila ve snech.

Brunetka na agenta 009 pohlédla. Oči měla opuchlé od pláče a naprosto zarudlé tváře. Zhluboka se nadechla a pak se postavila. Na chvíli na menších podpatcích ztratila rovnováhu, ale když k ní Tom přispěchal, odmítla jeho pomoc.

,,To ho tady jen tak necháme?", prolomila hrobové ticho. Z tónu, kterým to dívka řekla, Toma až zamrazilo. Byla naprosto zničená, že už ani nedokázala brečet.

,,Za chvíli dorazí policie a postarají se o něj.", vysvětlil a rozhlédl se kolem sebe. Z honosného sálu plného lidí se stalo pusté a rozstřílené pohřebiště. ,,Není Vám zima?", zeptal se Tom, když pohlédl na slečnu Pine, držící si paže. Nečekal ale na její odpověď. Sundal si černé sako a přehodil ho dívce přes křehké a drobné tělo. ,,Máte možnost kam jít? Tady v hotelu bych nezůstával.", pohlédl očkem znovu na mrtvého chlapce, ležícího za nimi.

,,Můžeme jít k Šimonovi.", odpověděla chraplavým hlasem a přitáhla si agentův kabát více k tělu. Vůně sálající z kusu látky jí uklidňovala. Byly to citróny a vanilka.

,,Dobře. Zavolejte mu. Já zatím informuji MI6.", řekl a odešel o pár kroků dál, aby se hovory nekřížily.

,,Agente 009, jak to tam vypadá ?", zeptal se pan B, když zvedl Tomovi hovor.

,,Evan je mrtvý.", prohlásil ledovým hlasem bez jakýchkoliv emocí. Jak by také mohl něco cítit ? Znal toho kluka sotva pár vteřin.

Na druhé straně hovoru bylo chvíli ticho. ,,A Munson?"

,,Mrtvý.", odpověděl.

,,Sakra Hiddlestone, měl jste zjistit jména, ne všechny povraždit!", zavrčel Tomův nadřízený.

,,Nešlo tomu nijak zabránit. A na pár dnů se zdržím v Česku.", doplnil.

,,Ano. Jen tam hezky zůstaňte. Raději mi nelezte na oči.", to byla poslední slova než to típl.

Tom jen protočil modravé panenky a mobil složil do kapes. Věděl, že toho jeho šéfa brzy přejde a zase se ozve, když bude něco potřebovat. Teď chtěl chvíli zůstat v Česku a být s Juliet. Potřeboval zjistit co nejpodrobnější informace o tom, co se vlastně dnes stalo. K tomu nevěděl proč, ale Evanova slova se mu vryla do kůže. Proč by se měl o ni přece starat? Nebyli ani přátelé. I přesto se ale rozhodl, že pár dní s ní stráví.

,,Šimon pro nás přijede.", objevila se Juliet za Tomovými zády. ,,Hodláte se tu zdržet?", otázala se. Zřejmě poslouchala rozhovor mezi Tomem a panem B.

,,Ano. Na pár dnů tu zůstanu. Když už jsem tady.", vysvětlil a ruce založil do kapes.

=

00:40

Stáli za hotelem, s taškami v rukou, a očekávali příjezd hnědovlasého kamaráda. Před hotelem být nemohli. Sjížděla se tam policie, záchranáři a k tomu novináři ze všech koutů republiky. Juliet s pohledem upřeným na hvězdy nad nimi celou dobu zarytě mlčela. Naposledy promluvila, když se ptala Toma, zda se zdrží v Česku. Ne, že by si Hiddleston na to ticho stěžoval, ale měl pocit, že Juliet není rozhodně v pořádku. Na to, jak se neustále měla potřebu hádat či něco vyprávět, teď byla úplně jiný člověk.

Do očí jim zazářila bílá, ostrá světla stříbrné Škody Octavia. Auto zastavilo pár metrů od nich a oba bez váhání rychle nastoupili. Šimon za volantem na nic nečekal a dupl na plyn.

,,Pěkně jste se zřídili.", řekl Šimon po pár minutách tiché jízdy a prohrábl si kratší vlasy. ,,Co jste tam vyváděli? Celou cestu jsem musel uhýbat sanitkám a poldům.", otázal se, což Toma lehce namíchlo. Moc dobře věděl, že on tam byl taky. Že i on mluvil o Evanovi těsně před tím, než se to celé podělalo.

,,Hele, Šimone...", začal mu Tom rázem tykat. ,,Nechceš místo mletí nesmyslů raději vyklopit, co to kurva mělo znamenat?", zavrčel a s pevně sevřenou čelistí očekával odpověď. ,,Vy oba by jste mi měli říct, co to bylo.", dodal, aby rozmluvil i Juliet, hledící z okna do tmy.

,,Nemáme co říct.", odsekla Jul.

,,Hele, kámo -"

,,Takhle se mnou nemluv.", upozornil Tom, když se to Šimon pokoušel zakecat.

,,Fajn, sorry.", zvedl omluvně jednu ruku z volantu nad hlavu. ,,Chtěl jsem jen říct, že ti to vysvětlíme. Jen to teď nech plavat. Věřím, že toho oba máte plné brejle.", navrhl rozumně.

Hiddleston nic neodpověděl. Prohlížel si místo toho poškrábané ruce, ještě špinavé od Evanovi krve. Šimon vzhledem k jeho chování si zřejmě myslel, že ten kluk ještě žije. Až se dozví pravdu, v dobré náladě zaručeně nebude.

=