𝗔𝗚𝗘𝗡𝗧 𝟬𝟬𝟵 ᵀᵒᵐ ᴴⁱᵈᵈˡᵉˢᵗᵒⁿ

13.

V minulé kapitole ;

,,Každý občas potřebujeme útěchu.", vysvětlil, ruce složil na hrudi a opřel se celým tělem o kuchyňskou linku. Necítil pocit hanby za to, že jí viděl plakat v mokrých šatech a s rozmazaným make-upem. Znal ten pocit bezmoci.

,,Tak proč to neuděláte někdy i Vy ?", položila náhle otázku a odešla zpět do obýváku.

Tom, jako právě opařený čajem, zůstal stát a zírat na místo, kde ještě před chvílí Juliet stála. Co mám udělat ? Někomu se svěřit ?, položil si sám sobě otázku, na kterou ale už dávno znal odpověď. Já to nepotřebuji.

=

04.6.2013
Česko

11:10

,,Lidi? Potřebuji zajet nakoupit ještě věci na oběd. Něco jsem zapomněl. Zvládnete to tady sami?", prolomil Šimon ticho, které chatkou panovalo.

,,Ano.", odpověděla Juliet, věnující se půjčené knize.

,,Ne.", řekl ve stejnou chvíli Tom, který dojídal u stolu svou poslední koblihu. Dívka jej propálila pohledem.
I Šimon se dost zmateně podíval na mladého agenta.
,,Teda asi ano.", opravil svou předešlou větu a sklopil pohled.

,,Dobře. Za hoďku budu zpátky.", pokusil se Šimon dál nezabývat se trapnou situací, která nastala mezi jeho známými. Tajně doufal, že se ti dva mezi sebou mezitím nepovraždí.

Bouchnutí vchodových dveří a následné nastartování motoru bylo znamení, že je opravdu pryč.
Vysvětlení proč Tom nechtěl zůstat s Juliet sám bylo prosté. Cítil od včerejška podivné napětí mezi nimi. Nebýt Šimona, nejspíše by ještě teď spolu nemluvili a z Juliet by nedostal ani slovo. Vzhledem k podivnému chování mladé dívky, které se měnilo rychle jako počasí, nevěděl co si o něm vlastně doopravdy myslí. Byla pro něj jako nepřečtená kniha.

,,Takže narovinu. Máte se mnou nějaký problém?", řekla Juliet, možná až příliš ostrým tónem a zavřela knihu.

,,To zajisté ne.", řekl klidně.

,,Lžete.", obvinila jej, vstala z pohovky a přišla až ke stolu, kde se posadila naproti Toma.

,,Proč myslíte?", naklonil hlavu lehce na stranu a zvedl pravý koutek nahoru.

,,Tak proč jste odpověděl, že to spolu tady nezvládneme?", zeptala se rozhořčeně a u toho pravou rukou naznačovala do vzduchu nesmyslná gesta.

,,Mám být upřímný?", narovnal se na dřevěné židličce a z rukou si oklepal cukr. Věděl, že jestli odpoví tak jak očekává, nejspíše se nevyhne další hádce, které na gala večeřu předešli. Jestli ale vyžadovala upřímnost, jeho povinností bylo jí Juliet dát.

,,Samozřejmě. To po Vás celou dobu vyžaduji Hiddlestone.", zavrčela a Tom měl na chvilku pocit, že mu po pravdivé informaci, kterou se hodlal jí říct, dostane pěstí do nosu. Dívka, ve které to očividně po smrti Evana jen výřilo emocemi, byla právě poměrně rozzuřená na celý svět. A jako jasný terč byla nyní jeho hlava. A jak sám Tom měl možnost poznat, Juliet se nakonec až tak nebála zabití někoho jiného, jak prvně očekával.

,,Fajn.", vydechl a prohrábl si vlasy. ,,Ano, mám s Vámi slečno Pine problém. A to proto, jelikož se mnou nespolupracujete. Děláte si co chcete a proto to tak dopadlo. Kvůli Vaší hlouposti se podělala večer celá akce. Kvůli tomu, že Vy jste mi neřekla o co jde!", bouchl naštvaně pěstí do stolu, až Juliet s leknutím nadskočila. Podal to mnohem horším způsobem než měl původně v plánu. I přesto ho to ale nemrzelo. Věděl, že má pravdu a že i Juliet to moc dobře ví.

,,Chápu. Chcete říct, že Evan zemřel kvůli mně.", u jeho jména se jí zlomil hlas.

,,Tak nějak.", potvrdil.

,,No tak to je výborné. Hlavně že pan Hiddleston je bez chyby.", plácnula hlasitě dlaněmi o dřevěný stůl a poté se zvedla od stolu. ,,Víte co mi můžete agente 009? Políbit pozadí.", dostala ze sebe. ,,Bože, to Vaše zasrané ego!", zaklela a vyšla přímo ven z chaty.

Dveře prásknuly tak hlasitě, že to slyšel nejspíše i ten Šimon v obchodě.
Tom věděl, jaké budou pro něj následky po jejím střetnutí s realitou. Proto si z toho hlavu nedělal. Za chvíli se vrátí a určitě se mu omluví.

Proto pomalu vyšel po schodech nahoru, aby se mohl převléknout. Přeci jen řvát na někoho v trenýrkách není úplně důstojné.

=

11:32

,,Tak co? Jak jste na tom?", zeptal se Tom do mobilního telefonu a upravil si své černé tričko s rolákem u krku. Na začátek léta bylo v Česku, obzvláště poblíž lesů, poměrně chladno.

,,Božínku, Vy nemáte nic jiného na práci 009 ?", rýpnul si brunet na druhé straně hovoru.

,,To víte, že ne."

,,Na to tam máte Juliet.", poznamenal Eddie, kterému zřejmě neunikla informace, že Tom zůstal v její blízkosti. Už ho znal natolik, že očekával Toma s potřebnou úspěšností při jeho akcích.

,,Eddie, konec vtipů.", utnul to dřív než by mohlo být pozdě. Nerad se o té nevyzpytatelné holce bavil. Byla ještě moc mladá na to, aby byla rozumná a dokázala žít v tomhle agentském světě.

,,Dobře. Omlouvám se."

,,Tak co teda máte ?"

,,Projížděl jsem nejrůznější weby, sledoval jeho proslovy...prostě nic. Svatý chlap. Dával peníze na charitu, zbraně skupoval legálně.", odvětil.

,,To není možné.", zavrtěl Tom hlavou. ,,Zkusím něco dostat z Juliet."

,,Jak spolu vlastně vycházíte ?"

,,Špatně. Musím končit.", řekl a položil hovor. Jestli chtěl Tom získat nějaké informace, právě dostal nápad, kterého musí využít.

=