Created just for you.

13.

Uběhl týden a JJ se mnou ani nepromluvil. Rafe nekde odjel a nikdo nevi kdy se vrati. Takže s nim se rozloučit nestihnu... a mě je pořád jak bych dostala nožem do srdce. Fakt jsem doufala že nám to vyjde. Asi jsem byla naivní. Ale co už, dostala jsem se z toho nejhoršího více méně. Pořád k němu něco cítím a myslím že to jen tak nevyprší. Chce to myslet na něco jiného a navíc stejně dneska odjíždím do L.A. domů a vůbec se mi nechce ani moc nemám zabaleno. Zkrátka doufám že to je jen hodně blbý vtip. "Luno, naposledy ti říkám ať si zabalíš." Řekla mamka ze dveří. "Odlétáme večer tak ať máš zabalené věci v kufrech!" Ještě jednou zdůraznila mamka a odešla.
Asi po dvou hodinách mám zabaleno KONEČNĚ! No nic já už musím k Jonymu B se rozločit. Ale moc se mi tam nechce protože tam bude JJ a moc to nemáme ještě mezi sebou vyřešené. A kdo ví jestli si to vůbec někdy vyříkáme.
Sešla jsem se schody dolů a šla do ložnice od rodičů kde byli oba. "Jedu pryč. Vrátím se asi za dvě hodiny. Budu mít telefon u sebe kdyby se let odložil nebo kdyby jsme letěli dřív."řekla jsem to rodičům a šla k autu. Nastartovala jsem ale než jsem jela k Jonymu B. Tak jsem se rozhodla projít se po pláži. Vystoupila jsem z auta a procházela se po pláži. V rukou jsem měla tenisky a nohy mi občas pocákala voda. Tady mi JJ řekl že to spolu zvládneme. řekla jsem si a dívala jsem se na písek co tam byl. Nevím jestli jsem připravená tam jít. Nastoupila jsem tedy do auta a vyrazila k Jonymu B.
Když jsem dorazila Jonymu vypla jsem motor od auta a šla do domu. Vešla jsem dovnitř, šla jsem chodbou a uviděla JJe. Byl nad nějakou holkou a ta holka si to náramně užívala že má jeho pozornost. Tak mu líbala krk. A on ji všude osahaval. Zmrazilo mě nemohla jsem dýchat. Bylo jako kdyby mě někdo vzal a roztrhl mi moje srdce před očima. Žaludek se mi stahl jako by ho někdo zmačkl jak prázdnou plechovku od piva. Ještě nikdy mě to tak nebolelo jak teď. Po chvíli jsi mě všiml JJ a slezl z té holky a šel za mnou. Já jsem hned běžela k autu aby jsem už tady nemusela být. Když už jsem byla u auta a chtěla ho otevřít, tak mě chytl za zápěstí a já se na něj s slzami v očích otočila. "Co tady děláš?" Zeptal se mě JJ a v očích měl strach. Jako by se bál že o něco může přijít. "Nech mě! Chtěla jsem se rozloučit protože odjíždím dneska. Aspoň vím že člověk na kterém mi nejvíc záleželo.... Na mě už Zapoměl... a to jsem ještě ani neodjela" řekla jsem a v JJovych očích se něco zlomilo co ho donutilo mě pustit. Já toho využila a nastoupila do auta.

Po cestě se mi pořád slzy hrnuly do očí až jsem jednou nestihla zaostřit a pak už mám tmu. "Slečno? Slyší te mě?" Někdo na mě volá a svíti mi do očí. Pak zase upadnu do tmy. Vzbudil jsem se až na nemocničním lůžku. "Luno!" Zakřičel někdo vedle mě a já se na něj otočila a byla to máma. Ta mě hned objala. Ale mě strašně bolela hlava. Po chvíli se mamka odtáhla "Jamesi zajdi pro doktora." Řekla mama a táta hned šel pro něj. Vedle mě se objevil Max který mě objal. To bylo poprvé co mě objal. " už nam to nikdy nedělej" řekl max v objetí. Pak do místnosti vešel doktor a max se odtáhl aby mě mohl zkontrolovat lékař. "Dobrý den slečno Luno, já jsem doktor Carl William Helewhite. Ale stačí mi říkat doktore" zavtipkoval doktor. "No dost žertu teď vážně... Utrpěla jste vážný otřes mozku, Stratila jste hodně krve a máte teď už úplně zlomenou levou ruku." Řekl mi doktor "Co se stalo?" Zeptala jsem se a máma se na mě otočila "Zlatíčko... Vjela jsi do protisměru a srazila ses s protijedoucím autem... Řidič toho auta už je doma s pár odřeninami. Ale ty jsi to štěstí neměla..." Řekla mi mamka a já si vzpomněla proč jsem vlastně vjela do protisměru. " No nic spala jste dva týdny. z toho vás záchranáři museli oživovat na místě nehody... Takže pokud vám to nebude vadit budem chtit udělat nějaké testy. " Dořekl mi doktor a moje mamka mě znovu objala a už mě vezli na EEG. Na vyšetření hlavy. A pak na vyšetření krve.
Po všech vyšetření mě zavezli zpátky na pokoj. Kde byla pořád moje mamka. Ta rychle vystála a běžela k doktorovi "Tak co je mimo ohrožení života???" Zeptala se hned mamka doktora " to ukážou výseky za pár hodin. Vám zbývá jen čekat." Řekl doktor a odešel. Mamka se na mě o točila a šla k mojí posteli. "Kde je táta ? A co let? Co vaše práce? Vyhodí vás!"řekla jsem vystresovaně mamce. "Táta musel jet dneska do L.A. Zítra se zase vrací tady. Let je zatím odložený dokud ti nebude lip. A o naší práci se neboj" řekla s úsměvem mamka. Když v tom se objevil ve dveřích Max. "Příště se nauč řídit sestřičko" Řekl mi Max a já nad tím protočila oči. "Konečně jsem se vyspala" řekla jsem a usmála se. Max s mamkou se začali smát. "Takhle rozbit auto, se mi ještě nepovedlo." řekl Max a začal se znovu smát a já už taky. Po chvíli přišla do pokoje sestřička "je mi to líto ale návštěvní hodiny už skončili. Musím vás požádat aby jste odešli." Oznámila to sestřička mojí mamce a Maxovi. " Tak se tady měj dobře zlatíčko zítra tady přijdu zase." Řekla máma při odchodu "zkus tady něco nerozbit. Po dobu co budeme pryč" řek s úšklebkem na tváři Max a já se na něj zamračila a pak zavřel Max dveře. A já byla sama. Aspoň jsem mohla přemýšlet nad tím že mě JJ podvedl. A není to vlastně dobře? stejně by nám to neklapalo na dálku. Řekla jsem si. Ale moje slzy se zase začaly kutálet po tváři a já jim nechala volný průběh. Dokud někdo neotevřel dveře.
Vešel dovnitř velmi pohledný mladík s hnědými, lehce kudrnatými vlasy a modrými oči. "Dobrý den. Jmenuji se Victor. A vy budete slečna Luna." Řekl mi Victor a já jsem na něj dívala s nechápajícím výrazem. Usmál se "tvůj doktor tady není. Tak ho zaskakuji místo něj. Máme výsledky krevního rozboru ale EEG budeme muset ještě počkat. Zatím to vypadá že příští týden vás pustíme ale uvidíme podle EEG." Řekl mi Victor a já se na něj usmála "dobře, děkuji že jste mi to řekl. A můžu se vás na něco zeptat??" Zeptala jsem se Victora. "Klidně, o co jde?" Řekl klidně a podíval se mi do očí. "Nejste nějaký mladý na doktora?" Zeptala jsem se a usmála jsem se a on se usmál a podíval se do podlahy. Pak zase na mě "No to když máš doktora tátu a pošle tě v 18 na první praxi v nemocnici" Victor řekl a začal se smát a já taky. "Klidně mi můžeš tykat." Řekl mi Victor a podal mi ruku "Dobře, tak já jsem Luna" a padala jsem mu ruku taky a podíval jsem se do těch jeho nádherných oči. Ale něco mi v nich chybělo. "Victor" řekl a navázali jsme oční kontakt. Pak už ho volali na urgentní příjem.