Created just for you.

14.

Druhý den, mě vzbudila zdravotní sestra "Slečno Luno. Omlouvám se že vás ruším ale musím vám píchnout jehlu proti sraženinám krve a dát vám léky na bolest hlavy." Řekla mi sestřička a já kývla hlavou.
Po jehle co mi pichla do břicha a lécích, jsem dostala snídani ale vůbec jsem neměla chuť jíst. Po chvíli se tu objevila mamka s taťkou a Maxem. "Zlato! Ty jsi vzhůru!" Zakřičel na mě táta a běžel mě obejmout. "Ahoj, tati." Řekla jsem a tvářila jsem se provinile protože jsem věděla že mě budou vyslýchat. "Teď mi pěkně vysvětlíš proč jsi vjela do protisměru" zeptal se mě táta a já jim to všechno řekla "rozešla jsem se s klukem. A když jsem brečela nestihla jsem zaostřit a pak jsem se objevila tady. Takže je to jen moje vina" řekla jsem a mamka se na mě podívala "hlavní je že žiješ" řekla mamka klidným hlasem ale v očích jsem ji viděla zlost. "to je naposledy co ses viděla s tím klukem. Je ti to jasné?!" Zdůraznil táta a já kývla hlavou pro souhlas. A podívala se na Maxe protože on jediný věděl s kým jsem se rozešla. "Můžu být s Maxem o samotě prosím?" Zeptala jsem se rodičům a oni kývli hlavou a odešli "Já ho zabiju." Řekl Max když rodiče odešli. "Maxi prosím ne. Mohl bys mít problémy. Neudělej žádnou hloupost prosím." Řekla jsem Maxovi a on se na mě podíval "uvědomuješ si že jsi tady kuli němu?! On je děvkař, bere drogy a pije alkohol. To sis vybrala fakt úžasného kluka. Vždyť jsi málem..." Řekl Max a zarazil se jako by přemýšlel jestli je to dobrý nápad říct nahlas. Mě v tu chvíli strašně rozbolela hlava a chytla jsem se za ní. Bylo to jako by byla plná střepů které mě řezaly." Maxi prosím zavolej mi někoho" řekla jsem Maxovi. Svírala jsem se bolesti. On vyběhl z místnosti a běžel pro doktora. Po chvíli vešel do místnosti Victor se sestřičkou " Luno, zvládneš dát ruce pryč z hlavy a podívat se na mě?" Zeptal se mě Victor a já sundala ruce z hlavy ale pořád to neskutečně bolelo. Victor mi sundal obvaz z hlavy a uviděl tam krev která mi tekla z hlavy. Vzal injekci a Pich mi ji do místa kde jsem měla kapačku a ta bolest najednou přestávala a mě začalo být zase dobře. "Vezte ji IHNED na sál" řekl tlumeny hlas a já už pak upadla do spánku.

Pak jsem se znovu probudila ale už mě naštěstí nebolela hlava. Mamka s taťkou a Maxem byli asi už pryč. Zvedla jsem se do sedu a rozhlédla jsem se po místnosti. A po chvíli jsem uviděla stát Victora u dveří. Přišel k mojí posteli "jak ti je?" Zeptal se mě klidným hlasem "lip než ráno"řekla jsem "musel jsem tě uspat a zavést znovu na sál protože nějaký debil ti nevyčistil ránu co máš na hlavě pořádně" řekl Victor a šlo vidět na jeho obličeji že měl starost "děkuji. Musím ti to někdy oplatit " řekla jsem a zasmála jsem se a podívala jsem se mu do očí. On se taky po chvíli usmál "oplatiš mi to tím že až odejdeš z nemocnice půjdeš semnou na večeři. Co říkáš na to?" Zeptal se mě Victor a já se začala červenat a smála se na něj "to má být jako rande jo?" Zeptala jsem se a usmívala se. "Možná" řekl usmál se podívala se do podlahy a zpátky na mě. "Klidně půjdu s tebou na večeři pane doktore" řekla jsem sebejistě a pak se začala smát. On po chvíli taky.
"Jak se ti povedlo nabourat auto? To by mě hodně zajímalo. " Zeptal se mě Victor "no řeknu ti není dobré kombinovat pláč a řízení. Pak jen nestihneš strhnout volant a je to. " Řekla jsem a on se pousmál "kdo by takové krásce jako ty. Způsobil slzy na tváři ?" Zeptal se mě Victor s úsměvem na tváři "a je to důležité? " Zeptala jsem se protože jsem o tom už moc nechtěla mluvit "není." Podíval se na mě s úšklebkem a já se na něj usmála ale nebyla jsem si jista co to dělám... "Až tady skončím praxi tak jedu do L.A. tam bydlím. Tak musíme to tam stihnout" mrkl na mě a já nechápala jak to že ví že bydlím v L.A. zřejmě si všiml mého nechápajícího obličeje "četl jsem tvojí kartu a tam je napsána adresa domů " řekl mi Victor "aha" řekla jsem a začala jsem se smát. "Tak pokud sis neopsal moje telefonní číslo. Z karty tak ti ho ráda dám osobně" řekla jsem a usmál jsem se na něj a podívala se do jeho zářivé modrých očí.  "telefonní číslo jsem doufal že mi ho dáš osobně" řekl mi to, mrkl na mě a já se zčervenala. On se usmál a podal mi jeho telefon kde jsem mu naťukala  moje telefonní číslo. "Už budu muset jít." řekl při odchodu. "Čau" řekla jsem mu s úsměvem. Dívala jsem se jak odchází a ve dveřích jsem viděla Sarah s Kie. "Luno. Jsem tak ráda že žiješ" řekla Sarah a běžela k mojí posteli. "Jak se ti to stalo?" Zeptala se mě Kie a taky běžela k mojí posteli. "Holky je mi fajn neboj te. Jen jsem měla auto nehodu. Nic víc" řekla jsem a začala se smát. "Co se stalo mezi tebou a JJem?" Zeptala se mě Sarah a mě zmizel úsměv z tváře "rozešli jsme se a ne zrovna v dobrém" řekla jsem a podívala se ven z okna. "To je mi líto. Máme tě pozdravit od kluků" Řekla Kie a obě mě objali. Pak vešel do místnosti Victor a holky se na něj podívali "omlouvám se že ruším ale mám výsledky z EEG. Ale tímže jsi musela na sál tak je pro nas neplatný... takže za 1h tě tam odvezou znovu" Řekl Victor a díval se jen na mě. "Tak vás tady už nechám " řekl Victor a odešel s úsměvem. "Kdo to byl?" Zeptala se Sarah "doktor. jmenuje se Victor" řekla jsem a holky se na mě podívali. "Toho jsem tady ještě neviděla." Řekla Kie " není nějaký mladý na doktora?" Zeptal se mě Sarah"je tady na praxi co mu zařídil táta a je mu 18." řekla jsem a pak vešla do místnosti sestřička a musela vyvést holky protože už návštěvní hodiny skončili. "Luno zítra tady přijdeme a všechno nám řekneš. Dobře?" Řekla mi Sarah a já kývla hlavou. "Dobře. Pozdravte kluky" řekla jsem a ony už pak zmizely z dohledu. Najednou se ve dveřích objevil Rafe. "Lú" Rychle Přiběhl k mé posteli "přijel jsem hned jak mi to řekli" řekl a díval se jak by bych měla každou chvíli zemřít. "Jsem v pohodě" řekla jsem a usmála se na něj. " To vidím" řekl a já mu viděla v očích strach. "Opravdu už mi je líp... a jak vůbec ses sem dostal teď sestřička vyhodila Sarah a Kie" zeptala jsem se ho a čekala na odpověď. "Řekněme že ji stačilo dát mé telefonní číslo" řekl jako by to byla běžná věc. Pak do pokoje vešel Victor a sjel Rafa pohledem. "Dobrý den. Omluvte mě ale budu muset tady Lunu převést na vyšetření" řekl Victor a do pokoje vešly dvě sestřičky které mi odjišťovaly lůžko. "Dobře tak já už půjdu. Ale zítra zase přijdu." Řekl Rafe a já mu zamávala.