Mým pokojíkem na koleji se rozlehl pláč. Vyhrabala jsem se z postele a došla k postýlce.
"Copak se děje broučku?" zeptala jsem se své roční dcerky Beth. Měla bych se vám představit. Jmenuji se Victorie Young, ale všichni mi říkají jen Tori. Je mi 19náct a jak už jste určitě pochopili mám dceru.
Hned jak jsem nastoupila na vysokou, jsem potkala Adama. Na jedné party jsme se oba opily a vyspali se spolu. A tím vznikla Beth. Nikdy jsem toho nelitovala, protože já i Adam, Beth milujeme.
Ale nechtěla jsem se vzdát vysoké tak jsem tu zůstala. Dostala jsem svůj vlastní pokoj, který byl větší. Měl kuchyňský kout a vlastní koupelnu. Adam chodil za Beth, každý den. Často jí bral ven.
Oba jsme se o ní starali tak jak to jen šlo. První měsíce byli těžké, ale lehce jsme si zvykli.
Vytáhla jsem Beth z postýlky a šla si sednou na malý, starý gauč. Bylo 5 hodin a já bych stejnak musela za chvilku vstávat, abych se připravila do školky. O Beth se vždycky starala bývalá učitelka, která odešla do důchodu.
"Máš hlad?" usmála jsem se na ní. Beth roztáhla její malou pusinku do úsměvu. Stoupla jsem si i sní a popošla k ledničce. Otevřela jsem jí a vytáhla mléko. Ohřála jsem ho a potom jsem si sedla zpět na gauč. Posadila jsem si Beth pohodlně na klín a začala jí krmit.
Když to všechno dopila, uložila jsem jí zpět do postýlky. Umyla jsem láhev a došla ke skříni. Beth mě pozorovala svýma velkýma očima. Na stole mi pípl mobil. Natáhla jsem se pro něho.
Caleb: Můžu Beth vzít dneska ven?
Já: Jo. Dojdi si pro ní ve 4.
Položila jsem mobil zpět na stůl a začala si vybírat oblečení. Vytáhla jsem si černý džíny a bílí svetr. Vlasy jsem si sčesala do drdolu. Potom jsem si sedla k počítači a začala psát konec seminárky, kterou jsem dneska měla odevzdat.
"Nechápu jak to zvládáš." řekl moje nejlepší kamarádka Claire, když jsme šli po chodbě na oběd. Odevzdala jsem všechny úkoly a ze všech jsem dostala jedničky. "Staráš se o Beth, ale stejnak máš samý jedničky."
"To víš, jsem super máma." řekla jsem a s Claire jsme se zasmáli. Uviděla jsem Adama s jeho přítomnou přítelkyní.
"Nevadí ti to?" ozvalo se najednou vedle mě.
"Co?" zeptala jsem se Claire.
"Že má tolik holek okolo sebe." vysvětlila. Zakroutila jsem hlavou a zvedla ruku, protože si mě Adam všiml. Vydal se i s tou holkou k nám.
"Ahoj." usmál se na mě. "Toto jsem Carrie. Carrie toto je Tori." představil nás.
"Těší mě." řekla jsem mile.
"Mě taky." usmála se. "Už se těším až potkám vaši dcerku." řekla. "Adam mi o ní hodně povídal."
"Jo je dokonalá." koukla jsem se na Adama." Setkala jsem se s jeho pohledem. "povedla se nám." doplnila jsem ještě.
"Jo, povedla." přikývl Adam a usmál se na mě. Koukla jsem se na hodiny.
"Už musím jít. Paní Croffová, musí jít dneska brzo. Tak ve čtyři?"
"Budu tam přesně." mrkl na mě.
"Tak já běžím." rychle jsem objala Claire a vydala se ke kolejím.
Když jsem došla na kolej, paní Croffová seděla na gauči a dívala se na Beth, která si hrála na zemi.
"Už jsem tu." řekla jsem a hodila klíčky na stolek. Došla jsem k Beth a políbila jí na hlavičku. Paní Croffová se postavila.
"Tak to už můžu jít." usmála se. "Zítra?" zeptala se.
"Zítra mám volno." řekla jsem. "Takže se o Beth postarám."
"Dobře." paní Croffová pohladila Beth po hlavičce a odešla. Sedla jsem si na gauč a Beth si dala na klín.
"Nachystáme naší princeznu, jo? Táta s tebou půjde ven." usmála jsem se. Položila jsem Beth na chvilku do postýlky a potom jsem jí začala hledat oblečení. Venku bylo docela teplo tak jsem jí vytáhla punčocháče a růžové šatičky.
Oblíkla jsem jí a hned potom někdo zaťukal na dveře. Otevřela jsem dveře a tam už stál Adam s Carrie. Podala jsem mu Beth.
"Ahoj princezno." špitl a dal jí pusu do vlasů. Vytáhla jsem kočárek a rozložila ho. Adam Beth vložil do kočárku. Carrie si klekla k Beth a začala na ní něco šišlat. Mezitím se na mě Adam otočil.
"Zítra přijede máma a táta." oznámil mi. "Ale nemám zítra čas. Nevadí ti, když se zítra staví, kouknout se na Beth?" zeptal se.
"Jasně, že ne." usmála jsme. "Víš, že tví rodiče mám ráda."
"Jo to vím." usmál se. "Tak mi jdeme. Dojdeme brzo."
"Dobře, tak zatím." zamávala jsem Beth a zavřela jsem dveře pokojíčku. Konečně jsem měla chvilku pro sebe. Uklidila jsem hračky do krabice a převlíkla se do tepláků a obyčejného trika. Vzala jsem si sešit s propiskou a sedla si ke stolu. Měla jsem napsat úkol do dějin o světové válce.
A tím, že jsem neměla Beth doma, jsem to měla za hodinu. Udělala jsem si jídlo a když jsem dojedla už bylo skoro 6. Vzala jsem si ručník a vešla do koupelny. Vysvlíkla jsem se a vlezla si do sprchy a umyla si hlavu. Zrovna, když jsem vypínala vodu a chtěla vylézt, někdo zaťukal na dveře.
"Sakra." zašeptala jsem. Omotala jsem kolem sebe ručník. Neměla jsem čas se obléknout a proto jsem dveře otevřela jenom v ručníku.
"Ahoj." řekla jsem a nechala Adama vjet s kočárkem do pokoje. "Omlouvám se. Zrovna jsem si dávala sprchu."
"To nic." řekl rozpačitě a koukl se na malou. "Mohl bych jí uspat?"
"Jasně." přikývla jsem. "Tak jí převleč. Pyžamo má v postýlce. Já se půjdu taky oblíknout." vzala jsem si oblečení na spaní a odešla do koupelny. Zavřela jsem dveře a oblíkla jsem se. Usušila jsem si vlasy a když jsem se vrátila do pokoje Adam seděl na gauči a díval se na postýlky. Když jsem kolem ní procházela nakoukla jsem do ní. Beth spokojeně spala.
"To se ti povedlo rychle." usmála jsem se.
"Jo." přikývl Adam a zvedl se. "Měl bych jít. David poslední dobou chodí brzo spát." potichu se zasmál. Vyprovodila jsem ho ke dveřím.
"Dobrou Adame." řekla jsme. Koukl se na mě a pousmál se.
"Dobrou Tori." dívala jsem se jak odchází a potom jsem si šla lehnout.
