"And what your family?"

1.7K 126 6
                                    

S Adamem jsme se rozloučili s holkama a domluvili jsme se na zítřek. Potom jsme si šli sednout dozadu na verandu. Byla tam houpačka, na kterou jsme si sedli. Adam mě objal okolo ramen a já si opřela hlavu a jeho rameno.

"Jak dlouho jste chodili s Daviou?" zeptala jsem se.

"Holky ti to řekli?" ozval se po chvíli.

"Zeptala jsem se." vysvětlila jsem.

"Hodně krát jsme se rozešli." pokrčil rameny. "Takže to nemůžu spočítat. Ale všechny znám od dětství včetně ní."

"Aha." 'vydechla jsem. "Adame můžu se tě na něco zeptat?" koukla jsem se na něho.

"Ty můžeš cokoliv." pousmál se.

"Holky se zmínili, že se mezi tebou a ní něco stalo. Mě jen zajímá co." Adam se nadechl a koukl se před sebe.

"Když jsme se my dva potkali." začal. "Tak jsem se zrovna s Daviou rozešel. Po pár týdnech jsme se dali, ale znovu dohromady. Pozval jsem jí na kolej.... Pomatuješ si Matta?" koukl se na mě.

"Takový ten blonďák?" Adam přikývl. "Tak toho si pamatuju." přikývla jsem.

"Vyspala se s ním. Viděl jsem je jak spolu odchází do jeho pokoje. Viděl jsem je líbat se, a jí to nevadilo."

"Panebože Adame to je hrozný." zašeptala jsem.

"Už je to pryč." pokrčil rameny a políbil mě do vlasů. "Teď už jsme jen já, ty a Beth." pousmála jsem se. "Víš Tori přemýšlel jsem..."

"Nad čím?" zavřela jsem oči a užívala si ten okamžik.

"Že bychom mohli začít bydlet spolu. Pronajali by jsme si nějaký malý byt, u školy, kde by měla Beth svůj pokoj." otevřela jsem oči a koukla se na Adama, jestli to myslí vážně.

"Ale to by znamenalo..."

"Konec zábavy." přikývl. "Ale řekl jsem si, že když to zvládáš ty, tak to dokážu taky." usmál se a pohladil mě po tváři.

"Adame nevím co na to říct." řekla jsem.

"Řekni jen, že souhlasíš." uchechtl se. "Že začneme žít spolu."

"Dobře." přikývla jsem. "Hned jak přijedeme domů, se začneme rozhlížet po bytu." usmála jsem se.

"Miluju tě." usmál se a natáhl se pro polibek.

"Já tebe víc." ušklíbla jsem a políbila ho.


Další ráno, jsem se probudila, protože, jsem uslyšela pláč. Chtěla jsem si stoupnout, ale Adam mě zadržel.

"Já se o ní postarám." zašeptal.

"Děkuju." pousmála jsem a znovu zavřela oči. Pořád jsem ale vnímala hlas Adama, který šišla na Beth. Můj úsměv se ještě víc rozšířil.

"Copak by si chtěla princezno? Máš hlad?" řekl Adam. "Vezmu jí do kuchyně, abych jí dal mlíko." ozvalo se těsně u mého ucha. Cítila jsem Adamův dech. Pootevřela jsem jedno oko, a spatřila Adama s Beth v náruči.

"Dobře." přikývla jsem. "Vážně nevadí, že spím?"

"Ne." zakroutil hlavou. "Musím si přece zvyknout." usmál se a políbil mě do vlasů. Potom odešel z pokoje. Otočila jsem se na druhý bok.

Po chvíli jsem znovu tvrdě spala.


"Kdy se staví ostatní?" zakřičela jsem na Adama z koupelny.

"Nevím. Říkali dopoledne." došla jsem do pokoje, a jen ve spodním prádle se opřela o futra dveří.

"Co si mám oblíknout?"

"Mohla by si jít takhle." usmál se. Adam ležel na posteli. Kelly s Byronem šli s Beth ven.

"Jo to víš, že jo." ušklíbla jsem se. "A kluci mě budou očumovat."

"No to mě nenapadlo. Radši se obleč, protože na očumováni jsem tu já." zasmála jsem se a došla ke své tašce, kde jsem měla oblečení. Vytáhla jsem si třičtvrťáky, bílou halenku. Stoupla jsem si a převlíkla se. Obula jsem si páskové boty. (komentáře)

"Co myslíš?" zeptala jsem se a zatočila se.

"Myslím, že vypadáš nádherně." Adam si stoupl z postele a došel ke mě. Omotal ruce okolo mých boků a zadíval se mi do očí.

"Děkuju." usmála jsem se na něho a natáhla se pro polibek. Někdo zaťukal na hlavní dveře.

"Jdu otevřít." řekl Adam a odešel- Udělala jsem si culík a vydala se za Adamem.

"Ahoj." usmála jsem se na. "Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se, když jsem si všimla, že je tam jen Mike a Sally.

"Čekají na pláži." vysvětlila Sally.

"Aha." řekla jsem. "Mám napsat vzkaz tvé mámě, že Beth má jídlo v ledničce?" otočila jsem se na Adama.

"Už jsem to napsal." usmál se.

"Jsi nejlepší." políbila jsem ho na špičku nosu. Otočila jsem se na ostatní. "Můžeme jít?" zeptala jsem se.

"Jasně." usmál se Mike. "Pojďte vy dvě hrdličky."


Došli jsme na pláž, kde bylo základní seskupení. Včetně Davii. Adama ani mě nepozdravila. S nikým se nebavila, jen se na mě pořád koukala.

Sedli jsme si na pláž a já se opřela o Adamovu hruď. Objal mě a John mi podal pivo.

"Díky." usmála jsem se na něho. Napila jsem se a potom pivo položila do písku.

"Jak dlouho tu vlastně budete?" zeptala se nás Mia.

"Zítra odjíždíme." řekli jsme s Adamem zároveň.

"To je škoda." řekla Sally. "Ale můžeme si vlastně vyměnit číslo a potom se někde sejít." napadlo.

"Moje číslo máš." zasmál se Adam.

"O tobě nemluvím, zlatko." vyplázla na něho jazyk. "Diktuj." koukla se na mě. Nadiktovala jsem jí moje číslo a ona udělala to stejné mě.

"Victorie." ozvala se Davia. Překvapeně jsem se na ní koukla. "A co tvoje rodina?" ušklíbla se.

Little hopeKde žijí příběhy. Začni objevovat