Date

2.2K 130 12
                                    

Dívala jsem se na sebe do zrcadla. Dívala jsem se na své oblečení a přemýšlela, jestli v tomto můžu jít. Outfit se skládal z trika a červené sukně, na které byla v pase mašle. Triko jsem měla zastrčené v sukni a na nohou boty na klínku (komentáře).

Koukla jsem se na Beth, která na zemi žužlala hračku. "Co myslíš, může jít maminka v tomto?" Beth roztáhla rty do úsměvu.

"Budu to brát jako ano." usmála jsem se na ní. Vzala jsem si kabelu a dala si do ní peněženku a mobil. Adam mi neřekl, kam půjdeme, takže jsem ani nevěděla co si oblíknout.

Ozvalo se zaťukání na dveře. Naposledy jsem se na sebe koukla a šla otevřít.

"Ahoj." usmála jsem se na Adama. "Vážně nevím, kam jdeme, tak jestli se mám převlíknout..." Adam si mě prohlídl od hlavy k patě.

"Ne to je dokonalý." usmál se.

"Dobře." zašeptala jsem. Došla jsem k Beth a vzala jí do náruče. Adam mezitím rozložil kočárek. Posadila jsem do něho Beth a připoutala jí. Zamkla jsem pokoj a klíče schovala do kabelky. "Tak jdeme?" koukla jsem se na Adama.

"Jdeme." usmál se.


"Vážně? Zoo?" koukla jsem se pobaveně Adama.

"A proč ne?" usmál se. Adam koupil vstupenky a vydali jsme se po cestě. Tlačila jsem kočárek a Adam šel vedle mě.

"Nikdy jsme takhle venku nebyli." promluvil po chvilce. "Jako pravá rodina."

"Každý měl někoho jiného. Tedy já ani ne." pousmála jsem se.

"Máma nás všechny pozvala na chatu. Příští víkend."

"To zní fajn." usmála jsem se na něho. "Počítej se mnou. Tedy jestli to nevadí."

"Ne." zakroutil hlavou. "Jsem rád, že tam budeš." Zastavili jsme se. Dívala jsem se na Adama. A on na mě.

"Tori..." zašeptal a natáhl ruku. Skoro se dotkl mé tváře, ale Beth začala plakat. Adam rychle ruku odtáhl a klekl si před kočárek. "Co se děje princezno?" usmál se na ní. "Chvilku jí ponesu, jestli to nevadí?" koukl se na mě. Zakroutila jsem hlavou. Adam rozepl pásek a vzal si Beth do náruče. Pokračovali jsme dála a já věděla, že dnešek bude něčím jiný.


V zoo jsme byli čtyři hodiny, takže jsem byla ráda, když jsme došli ke mě na kolej. Odemkla jsem pokoj a složila kočárek. Beth usnula tak jsem jí přesunula do postýlky. Koukla jsem se na Adama, který stál ve dveřích.

"Jdeš dovnitř?" zeptala jsem se.

"Nevadí?" zeptal se a prohrábl si vlasy.

"Jasně, že ne." usmála jsem se. Adam vešel do pokoje a zavřel dveře. "Sedni si. Dáš si něco na pití?"

"Máš ten dobrý domácí džus?" koukl se na mě a posadil se na gauč.

"Jo." zasmála jsem se. Vytáhla jsem dvě sklenice a do obou jsem nalila mrkvový džus. Podala jsem sklenici Adamovi a sedla si vedle něho.

"Ani jsem se nezeptala jak ti jde semestr." řekla jsem a napila se. Položila jsem sklenici na stůl. Adam se napil a stejně jako já, položil sklenici na stůl.

"Docela dobře." pousmál se. "Tobě?"

"Čekala jsem, že mi to s malou půjde špatně. Ale nejhorší známka je dvojka." pochlubila jsem se.

"Páni jsi úžasná." vydechl Adam. Otočila jsem hlavou a zjistila, že je až nebezpečně blízko. Cítila jsem jeho dech. "Možná jsem měl poslechnout mámu." zašeptal.

"S čím?" zeptala jsem se nechápavě.

"S tím, že jsem s tebou měl být. Rychle bych si zvykl." Adam znovu zvedl ruku a dotkl se mé tváře. "Jsi tak nádherná." zašeptal.

"Adame-" chtěla jsem namítnout, že bychom neměli. Že kdyby se mezi námi něco pokazilo, mohlo by to ublížit Beth. Ale on mě nenechal mluvit. Přiblížil se ke mě a spojil naše rty. Podruhé v mém životě. Poprvé to dopadlo tak, že se narodila Beth. Tentokrát jsem to nemohla dopustit. Opatrně jsem přesunula ruce na jeho hruď a odtáhla ho od sebe. "Musíme trochu pomaleji." zašeptala jsem. "Už kvůli ní." koukla jsem se na Beth.

"Máš pravdu." souhlasil a usmál se. "Půjdeme na to pomalu. Tedy jestli chceš."

"Bojím se, že tím ublížíme Beth." špitla jsem.

"Neublížíme." znovu mě pohladil po tváři. "Co kdybychom šli na opravdové rande? Zítra?"

"Dobře." usmála jsem se. "Zavolám Claire, jestli mi jí pohlídá."

"To by byla hodná." usmál se. "Myslím, že máma s tátou budou rádi." ušklíbl se.

"Neděláš to jen kvůli nim, že ne?" zeptala jsem se.

"Ne." zakroutil hlavou. "Dělám to, protože jsem před sebou měl tu nejlepší holku, ale nevšímal jsem si jí. Měl bych jít." Přikývla jsem. Oba jsme se zvedli. Vyprovodila jsem Davida ke dveřím.

"Ahoj." řekla jsem.

"Ahoj." David mě políbil do vlasů a odešel. Hned jsem se vrhla k mobilu.

Claire mám novinku

vyťukala jsem SMS. Nemusela jsem čekat a přišla mi odpověď.

Jakou? :O

Adam mě pozval na rande. Že mi zítra pohlídáš Beth?

Jasně že jo ;) Konečně si uvědomil, že si nejlepší holka? :D

Asi jo :) Ale mám strach, že když se to pokazí, ublížím nejen době, ale i Beth

Neboj se, vy to zvládnete ;) Musím jít, přijeli rodiče :)

Dobře :) pozdravuj je :)

Odložila jsem mobil na stůl a lehla si do postele a začala přemýšlet, jestli dělám dobře. Co když ne?







Little hopeKde žijí příběhy. Začni objevovat