Platonická nenávist

19.

Mně přijde úplně vtipné, jak ty kapitoly rok staré jsou úplně jiné a ty dvě poslední mi připadají mnohem lepší😩 časem to asi opravím

Uběhl týden od toho, co tu Justin byl. Skoro každý den jsme se viděli. Odpoledne prošel dveřmi do baráku, a večer mi stejně vlezl oknem do pokoje.
Dnes mě má vzít do studia. Je čtvrtek, školu už jsem skončila a už je 14:10. Justin pro mě má přijít ve tři.
Zalezu si do sprchy a důkladně se umyju a oholím se. Venku je je příjemné počasí, takže si vezmu mikinu s kraťasy. Vše na sebe obléknu a dojdu si vyfoukat hlavu. Přejdu k zrcadlu a udělám si skincare a rozhodnu se nemalovat. Udělám si vysoký culík a když zkontroluji čas, je 14:53. Vezmu si mobil a klíče a dojdu dolů.
V tu chvíli mi přijde SMS od Justina, že je venku v autě.
Zamknu barák a běžím k jeho autu, tentokrát černý Rang Rover.

„Ahoj" pozdraví hned, co nasednu do auta. „Ahoj" dám mu pusu na tvář a připoutám se.
Justin vyjede. Cesta trvala okolo 20 minut. Celou cestu jsme projeli mlčky.
Abyste byli v obraze, jak to mezi námi zhruba je, tak sama nevím. Nechodíme spolu, bereme se celkem jako nejlepší kamarádi, až na to, že občas si dáme jen tak pusu. Nebo večer zamnou přijde a usínáme spolu v posteli. Nechápu to.
Justin vjede do podzemních garáží a my vystoupíme. Vede mě i s jedním bodyguardem k výtahu, kterým vyjedeme do 2. patra. Dlouhá chodba s desítkami dveří. Justin jedny odemkne a mně se naskytne pohled na dvě obrovské místnosti. Jedna s mixážním pultem, a ta druhá je prosklená. Je tam mikrofon, různé nástroje, dráty a sluchadla. Nikdy jsem v něčem takovém nebyla.
„Zahraj mi něco" vypadne ze mě.
Justin se na ně překvapeně podívá. „Chtěla bys?" Na to jen přikývnu.
Justin vezme kytaru a začne ji ladit. Trvá to jen chvilku, než začne hrát tóny mně neznámé písně. „Jsi první, která ji uslyší. Dopsal jsem ji před pár dny" Opakuje stejné tóny a pak začne zpívat.

My life is a movie
And everyone's watchin'
So let's get to the good part
And past all the nonsense
Sometimes it's hard to do the right thing
When the pressure's coming down like lightning
It's like they want me to be perfect
When they don't even know that I'm hurtin'
'Cause life's not easy, I'm not made out of steel
Don't forget that I'm human, don't forget that I'm real
Act like you know me, but you never will
But there's one thing that I know for sure
I'll show you
I'll show you
I'll show you
I'll show you
I gotta learn things
Learn them the hard way
Gotta see what it feels like
No matter what they say
Sometimes it's hard to do the right thing
When the pressure's coming down like lightning
It's like they want me to be perfect
When they don't even know that I'm hurtin'
'Cause life's not easy, I'm not made out of steel
Don't forget that I'm human, don't forget that I'm real
You act like you know me, but you never will
But there's one thing that I know for sure
I'll show you
I'll show you
I'll show you
I'll show you
'Cause life's not easy, I'm not made out of steel
Don't forget that I'm human, don't forget that I'm real
You act like you know me, but you never will
But there's one thing that I know for sure
I'll show you
I'll show you

Pozorně doposlouchávám poslední slova. Má to krásný text, ale jaký má význam?

„Wow, je to krásné" vydechla jsem. „Myslíš?" Odloží kytaru a ruce dá na kolena. Přikývnu. „Tak díky," pobídne mě a já si sednu do jeho klína. Obmotám ruce kolem jeho krku a hraju si s konečky vlasů na krku.
„Za dva dny letím na Island natočit videoklip. Budu tam na týden, takže se neuvidíme" ve mně hrkne. „Cože? Až na Island? Um páni. To je skvělé" hraně se usměju. Už teď vím, že mi bude chybět.
„Nojo, docela se těšim, je teplo, takže zelená příroda a vodopády" přikývnu.
Justinův pohled sklouzne na mé rty. „Jsi nádherná" a políbí mě. Vydechnu, tudíž mi jazykem sklouzne do úst a tím začne naše válka.

Najednou uslyším otevírání dveří. Rychle se odtáhnu a vyskočím celá rudá na nohy. Ve dveřích spatřím chlápka s hnědými vlasy a taktéž oči. Nekdě jsem ho už viděla.

„Justine, nečekal jsem tě tu" zavře za sebou dveře a pozdraví se s Justinem.
„Vzal jsem sem Elizabeth. Beth, tohle je Scooter Braun. Můj manažer. Scootere, tohle je Elizabeth Jesper, moje-," odmlčí se. „kamarádka"
„Těší mě pane" podám si s nim ruku. „Tak ty teď ovládáš titulní stránky bulváru, viď" zasměje se. Nervózně se usměju. Scooter se otočí zpět na Justina. „Potřebuju s tebou mluvit ohledně toho Islandu." Justin přikývne a společně se vydají do nahrávací místnosti. Pouze vidím jejich osoby, ale neslyším ani slovo. Sednu si na Justinovu židli a otevřu mobil. Už je skoro půl páté. Asi brzo půjdu.
Oba dva vejdou zpět. Scooter se trochu mračí a Justin vlastní rozhozený výraz.
„Rád jsem tě poznal Elizabeth, už musím jít" Usměju se na Scootera a ten náhle opustí svou přítomnost zde.