Platonická nenávist

11.

"Nezouvej se" v našem domě se nezouváme. Máme životní styl jako v amerických filmech. Doslova. A jsem za to ráda.

"Něco k pití?" došla jsem do kuchyně s Justinem za zády.
"Ne, díky," usmál se. "Takže tady jsi vyrůstala. Máte to hezky moderní a zároveň útulný"

"nojo, v tomhle baráku je celé moje dětství" zasmála jsem se nad vzpomínkama s mojí zlomenou rukou, když jsem spadla ze schodů, nebo moji první návštěvu kluka a tátův vražedný výraz nebo mojí tajnou párty, kterou jsem pořádala, když rodiče se ségrou byli u babičky, přijeli dřív a já jsem nestihla uklidit.

"Tak pojď nahoru" ukázala jsem na schody a nechala jsem ho jít první už jenom z důvodu, že mám kraťasy.

"a tohle je moje ložnice" otevřela jsem dveře. Mám takové štěstí, že jsem včera uklízela a trochu obnovila nábytek.

"pěkný" vešel Justin do pokoje.

"vážně?" ukázal na přeškrtnutý plakát s jeho obličejem. Úplně jsem ho zapomněla sundat. Totiž, mám jeho plakát vystaveny v pokoji a na něm jsou červenou lihovkou napsaná nadávky a křížky.

"tyvole, to jsem ještě neviděl" četl si to. Rychle jsem k tomu přiběhla a plakát strhla. Podívala jsem se mu do očí. Trochu se mu leskly. Doprdele. Rychle se na mě usmál a otočil se ke mně zády.

Sakra...

"no to je jedno, už asi půjdu" otočil se zpět. V tu chvíli byl u mě hrozně blízko.

Takhle jsme stáli skoro minutu. Měla jsem hroznou chuť se k němu ještě přiblížit. Ale nemohla jsem to udělat.

"chceš vyprovodit?" zašeptala jsem, nepřestajíc na něj zírat.

"to zvládnu" odrazil se mi jeho horký dech o tvář.

"mm.." najednou se ke mně přibližil a jemně se otřel o moje rty. Teď už jsem to nevydržela a políbila jsem ho.

Udělala jsem první pohyb, který on zopakoval. Vzbudil se ve mě hrozný chtíč a potřebovala jsem jeho rty. Byly jako droga, ta nejlepší co může být. Justin začal couvat a sedl si na postel. Já jsem si sedla na něj.
Položil mi ruce na moje boky a stiskl je. Já si ho rukama přitáhla za zátylek blíž. Líbání už nebylo tak jemné, ale spíš dravé a plné chtíče.

"ahh.." omylem jsem se otřela o Justinův rozkrok. No nedělejte, semnou to taky dost zamávalo.

Ve chvíli, kdy jsem počitila Justinovu erekci, jakobych se probudila z tranzu.

Odtáhla jsem se a podívala se na Justinův zmatený výraz.

"vypadni" zesedla jsem z Justina.

"to nemyslíš vážně!" rozčíleně si stoupl. Jasně, přišel si jen zapíchat.

"řekla jsem vypadni sakra!," v hlavě se mi toho tolik promítalo. "bože já jsem úplně pitomá" řekla jsem si pro sebe ve chvílí, kdy zamnou třískly dveře.

"na koho jsi řvala?" ozvalo se zamnou a já sebou škubla. Úplně jsem zapomněla na Harper paneboze.

"nic to neřeš!" sedla jsem si na postel. Slyšela jsem podruhé třísknutí dveří. Super, teď je zas nasrána Harper, že jsem na ní vyjela. Ja se můžu fakt posrat.

Lehla jsem si na postel a nad celou věcí s Justinem jsem přemýšlela.
Nevím co to mělo být, ale vím jistě, že tohle se už nesmí nikdy opakovat.