You and Me l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔

86. house equipment ✔

a two month later (Louis - 5 month)

LOUIS

Víte jak se říká, že něco nové, je pro něco dobré. Je to pravda. Díky tomu, jak jsme se teď poslední měsíc stěhovali do nového a vybíraly nový nábytek a takhle tak jsme se a Harrym sblížili ještě víc a to jsme si mysleli, že víc to už nejde.

Děti si tady za ty dva měsíce našli kamarády, za co jsme s Harrym opravdu rádi, jelikož jsme se báli, že pro ně bude těžší se nějak začlenit do kolektivu, ale kupodivu, se začlenili hned.

Harrymu i mě se taky daří, jelikož dostáváme víc zakázek a tím pádem i víc peněz, které se teď popravdě hodí, jelikož nakupujeme ještě nábytek vlastně do celého domu.

Jediné, co máme jakš, takš dodělané je kuchyň a koupelna, jelikož to se používá nejvíc.

Zrovna s Harrym sedíme v obýváku na sedačce, kterou jsme už koupily, a vybíráme vybavení.

„A co říkáš na tuhle? Ta vypadá dobře ne?" zeptá se Harry a ukáže na černou, dvoulůžkovou postel.

„Jo, ta by se dětem mohla koupit, je dost velká a nespadnou z ní. " přikývnu a usměju se na Harryho, který mi úsměvem hned oplatí.

„Copak, Lou?" zeptá se se smíchem.

„Nic, jen tě miluju." zašeptám a dám mu pořádnou pusu.

„Já tebe taky, Lou," usměje se na mě a přitáhne si mě na klín a pořádně mě obejme. S úsměvem si opřu hlavu o jeho rameno a pořádně se uvolním v jeho objetí. „Bolí tě záda?" zašeptá mi do ucha a jeho ruce se hned objeví na mých bedrech, kde mě začne příjemně masírovat.

„J-jo, trochu." vydechnu s úsměvem a pohladím Harryho zezadu po krku. „Děkuju." vydechnu a polibím Harryho na krk.

„Harry, co kdyby si ozdoby pak vybrali děti?" zeptám se ho, když mě stále masíruje po zádech a klade mi lehké polibky na krk a záda.

„Jo, to je dobrý nápad, zatím můžeme vymyslet, do jakých barev pak budeme ladit kuchyň a koupelnu." vydechne a lehce se ode mne odtáhne, aby mohl položit ruce na moje bříško a dát mi pusu.

„Kuchyň by měla být do nějaké světlé, aby tam bylo světlo. A naši koupelnu bych dal do tmava." ušklíbnu se. Harry se jen uhechtne a políbí mě.

„Dobře, tak to do odpoledne dořešíme, teď si půjdeme na chvíli lehnout." usměje se na mě a se mnou v náručí se rozejde do ložnice, kde máme sice jen postel, ale to nám nevadí.

----

„Freddie, Mabel! Do večera si rozmyslete, jak chcete, aby vypadal vás pokoj a pak si vyberete na internetu věci, jo?" usměje se Harry na naše děti, když přijdou ze zahrady. Oba dva mají na tváři úsměv, což mě dělá šťastným.

Jsou už prázdniny a oba dva měli nádherné vysvědčení. Freddie měl dvě dvojky a Mabel dostala vysvědčení ze školky.

Za ty dva měsíce, jsme oslavovaly narozeniny Leily a Christiana a byli to úžasné oslavy.

Děti se zase po delší době viděli. Já jsem si užil čas s maminkou, které jsem se zeptal na věci ohledně těhotenství s dvojčaty, abych byl připravený. S tím jsem se i dozvěděl, že mamince zbývá poslední půlrok života, díky čemuž jsem probrečel dvě noci, kdy se se mnou Harry pořád jenom mazlil a uklidňoval mě.

„My už to máme rozmýšlený!" vyjekne Freddie přiběhne k nám společně s Mabel.

„Tak to je dobře. Běžte si umýt ruce a pak si půjdete vybrat věci, ano?" usměje se na ně Harry a pohladí je po vláscích.