Summer Love

Super párty

„Mio dělej, čekáme jenom na tebe, už je tu limuzína." řekla mamka a snažila se tak celkově popohnat všechny.
„Jo já vím, už běžím." Mia pomalu sestupovala ze schodů, protože měla vysoké podpatky. „To si děláš srandu, to jsi si, nemohla vzít jiný boty. Takhle budeme vypadat jak dvojčata." řekla jsem když sešla dolu a já ji uviděla.
Tak to je bezva. Proč nám mamka kupovala stejný boty. Hlavně že šaty má jiný. Mia měla červený šaty a já černý takže, alespoň něco jiného.  „Můžeme jet" řekla Mia.
„Vy jste to mysleli vážně? My pojedeme limuzínou?" řekla jsem a George se zasmál „Ale copak ty jsi v ní ještě nejela?" „Ne" odvětila jsem „Ach ty nováčci" řekl a rychle nastoupil do limuzíny, protože asi tušil, že bych ho za ty jeho řeči nakopla. „A jedeme" řekla mamka a já se na ní podívala a chtěla jsem, aby ten můj výraz pochopila.(Myslela jsem tím, aby mě neztrapňovala.) V tu ránu mi zazvonil telefon. Na telefonu bylo napsáno (Jessie). Zvedla jsem to.

A: „Ahoj Jess"

J: „Ahoj, Jdeš na karneval?"

A: „No víš Jess já jsem v Anglii."

J: „V Anglii ?  Cože ? Co tam děláš?"

A: Ono to bylo všechno tak narychlo a já se nestihla rozloučit. Nezlobíš se na mě?

J: Já to chápu, ale alespoň si mi mohla zavolat.

A: Já vím, promiň. Už musím jít. Potom ti zavolám a budu ti všechno vyprávět.

J: Tak jo ahoj. Ale fakt zavolej.

A: Jojo neboj.

George otevřel pusu, jakoby chtěl něco říct. Snažila jsem se něco rychle vymyslet, aby zase nemlel blbosti. Ta cesta se zdála být věčná „Už tam budeme?"  „Jo už jsme tady!" Překřížil má slova táta . „Tak super." Řekla jsem, když limuzína zastavila před nasvícenou velkou budovou. Přišli jsme tam a tam byli všichni v kvádrech a lesklých šatech. „Nene" „Co?  Odvětil George čekala  jsi diskotéku?" „Nejsem žádnej buran, ale támhle je můj oblíbený herec." George se na mě nechápavě podíval a řekl jo jasně herec. Promiň, ale já jsem zpěvák ne herec." „Já taky nemyslela tebe" řekla jsem a šla si pro něco k pití, ale musím říct že mu to v tom obleku slušelo, ale to bych mu neřekla. Přece bych mu to tak neusnadnila.
Když jsem dorazila k pultu s pitím a občerstvením, přemýšlela jsem co si dám. V tom jsem za obrovitým stolem slyšela hlas.

„Co si dáte?" „No bezva mají tu i obsluhu." Řekla jsem, ale pořád jsem se nepodívala, jak vypadá držitel příjemného hlasu. „Aha tak takhle... můžu vás na něco pozvat?" řekl znovu a mně to došlo a sakra to je trapný. „Omlou..." nedořekla jsem protože jsem konečně přejela pohledem ze seznamu pití na toho mladíka. Zarazil mě pohled na něj. „To si děláte legraci" pověděla jsem a div jsem si nesedla na zadek. „Už vás můžu na něco pozvat?" řekl znova a já jen koukala „No jasně" Páni co vy tady děláte?" „Já no tohle VIP párty a na ní nesmím chybět . A nevykejte mi !" řekl a já prostě musela dodat „jen jestli nebudete vykat?" „Tak fajn já jsem Christian, ale můžeš mi říkat Chris." „Já jsem Annie a ty mi můžeš říkat... Annie." Oba dva jsme se začali smát a on řekl „Tak co si teda dáš Annie?" „Já nevím, asi tohle fialovo růžoví. Vypadá to zajímavě." „Tak jo „ řekl a usmál se.
Bála jsem se aby ten náš smích nepřivolal Miu. Ne, Miu nepřivolal, ale někoho jiného ano.  Na rameno mi někdo zaklepal. „Ahoj miláčku" řekl George chytl mě kolem pasu  a dal mi pusu já se jen podívala na Chrisův nechápavý výraz a odtrhly George. „Promiň, Chrisi můžeš mě omluvit? za chvíli přijdu" „Jak je libo"  řekl a mě už hned došlo že to nebylo fajn seznámení. Sundala jsem George ruku z mého pasu a šla před budovu.

Jak jsem George držela za tu ruku a my vyšli
venku stála kupa uječených holek. „Tak mluv" řekl George . „Ne tady ne" odvětila jsem a zatáhla ho zase dovnitř. Procházela jsem okolo lidí a narazila jsem na tátu ihned jsem pustila George ruku. „Annie pojedeme domů mamce je zle." řekl taťka „Aha tak to jedeme hned domů." řekl George  a já jen koukala s otevřenou pusou. Chtěla jsem jít ještě za Chrisem, ale už táta naléhal. Tak jsem na něj alespoň mávla.
On mi taky zamával když jsme procházeli davem lidí.

Když už jsme seděli v limuzíně musela jsem sedět vedle George. To nebyl moc dobrej zážitek . „To jsme si to tam užili co?" Ještě dodal George bylo fajn že už tam nebylo takové ticho, ale za tuhle větu bych ho zabila. „Jé už jsme tady konečně." Hned co dorazila limuzína před náš dům vylezla jsem a rychle utíkala naštvaná do pokoje. „Co když jsem ho dneska viděla naposledy? Vždyť přece nebudeme jezdit na VIP párty každý den. Sakra vždyť jsem si ani nevzala autogram." Mumlala jsem si když jsem si sundavala šaty. „Že já se na to nevykašlu" Vlezla jsem na notebook a šla napsat status.

Annie Johns: Všichni mi chybíte lidi, ať už jsem doma. Moc moc se mi stýská. ;)

Jen co jsem zmáčkla ENTER tak se tam začali objevovat komentáře .

Jess Norman: Ty mně taky Annie, doufám, že mi přivezeš nějaký suvenýr. :)

Charlotte Lottie Woodbery: To mi povídej, víš jak mi ty chybíš, musíš nám víc volat.:)

Jane Wainhous:Si myslím. Taky mi chybíš, ale rozloučit jste se mohli.;)

Viktoria Colins: Souhlasím... Ty jsi nedala vědět své milované sestřence ?:D

Napište  komentář........

Neměla jsem sílu když jsem si to četla a začala brečet. Přemýšlela jsem co odepsat, ale na to jsem taky neměla sílu. „Ach jo co když se s Georgem budu pořád hádat. To budu mít celé prázdniny zkažené?" Zeptala jsem se sama sebe a potom jsem si řekla že si s Georgem budu muset promluvit. Takhle to nepujde. Přece mi prázdniny nezkazí nějakej hezoun z vedlejšího pokoje.

Konec další kapitolky
Budu ráda když zanecháte komentář ❤️