Summer Love

Vtipálek

Páni to už je ráno?

Rozhlídla jsem se po sluncem nasvíceném pokoji. Jen jsem ležela a přemýšlela, co budu celou tu dobu dělat. „Ale nic už musím vylézt."
Převlíkla jsem se z mého pyžama do džínových kalhot a černého tílka. Potom jsem se šla nasnídat. Jen co jsem sešla dolů u kuchyňské linky seděla Mia a ... páni jak se ten kluk jmenuje? Jamie? asi jo.„Ahoj" „Ahoj co tady děláš takhle brzo?" řekla Mia

„Brzo?" udiveně jsem se zeptala a takovým klasickým tázavým obličejem se podívala na Miu. „No jasně vždyť je šest ráno." řekla Mia a ukázala na hodiny. „Asi to bude změnou času." odvětila jsem a šla se podívat do lednice co je tam dobrého.
Byla plná jídla a já nevěděla co jsi mám dát.

„ Hm Hm Hm..." zamumlala jsem si a Jamie se začal usmívat až se mu začali na tvářích dělat ďolíčky. „ Tu koblihu mi neber ta je moje!" ozval se ze schodiště hlas George. Řekl to hlasem, ne naštvaným, ale rozesmátým. „Neboj, na to bych ani nepomyslela.. koblihu z lednice? Vezmu si rajče." „Brrr... zeleninu k snídani?" Udiveně se na mě podíval. „No jasně je to fresh" usmála jsem se Nechtěla jsem tam sedět, se ségrou můžeme být furt spolu, ale raději ne teď. Ještě by mě znemožnila, nebo řekla nějakou historku z našeho dětství. Šla jsem si raději sednou na kožený gauč, který byl v propojeném obýváku s kuchyní. Jamie jen dodal: „ To víš no, přece nechce být tlustá jako ty." George jen pokrčil nos a vzal si koblihu z lednice.

Jamie navrhl Mie, že jí provede městem. Mia přikývla a šla se obléknout. Rychle jsem jí doběhla, když cupitala po schodech. „Hale Mio nic proti, ale on tě balí." „Mlč a běž se radši učit Annie." Vyplázla na mě jazyk a šla si pro bundu. Když odešli já si udělala pohodlí a koukala na televizi. George přišel do kuchyně, všiml si, že tam ještě sedím. Přišel ke gauči a řekl: „tak co, nasnídáno?" „A co ty, už jsi dojedl svojí koblihu? Jo a pozor, abys neztloustl."Usmála jsem se a dívala se dál na televizi. On si stoupl před televizi a tím mi zabránil ve výhledu. „To myslíš vážně? No víš mě by to neuškodilo."

Dořekl a vyhrnul si triko já koukala na ty krásné bochánky na jeho břiše. Snažila jsem se  aby si nemyslel že se mi líbí, nebo že ho snad balím. „Hmmm zajímaví." „Zajímaví? tsss šáhni si." „Ne díky koukání mi stačí!" řekla jsem, ale chtěla jsem se ho alespoň dotknout. Tak jsem do něj strčila, abych zase viděla a předstírala nezájem. „Jak myslíš." Řekl a šel kolem gauče a potom mi rychle dal pusu na tvář. Já jen vyjekla a řekla: „Hale !!!!!"

Jen co mi dal pusu tak vyběhl po schodech do druhého patra. Než tam doběhl ještě se zastavil a řekl: „ Víš, líbíš se mi, když se budeš snažit příště to bude na pusu." Rychle jsem čapla polštář a hodila ho po něm, ale netrefil ho. „ Hm škoda"

V Mysli se mi proháněli myšlenky neuvěřitelnou rychlostí.(Co si to vůbec dovoluje. Co kdyby zrovna přišel táta nebo máma. No vůbec co kdyby někdo přišel. Co si o sobě myslí. Ale vždyť není špatnej. Břicho má nádherný. Ach bože nad čím to zas přemýšlím. Annie nebuď blbá krása není všechno ) Myšlenky mi přerušil tátův hlas

„Annie myslíš že dnes už se k nám zapojíš, nebo zase budeš tady tvrdnout s Georgem." „No tati! Já tady nebyla kvůli němu, ale abych si stihla vybalit." Táta se na mě usmál a ještě dodal: „No jak myslíš. Takže dnes s námi jdeš na takovou VIP sešlost." „!Cože!" Vykřikla jsem a podívala se na taťku. On přikývl a šel si do lednice pro něco dobrého.

„Takže to znamená, že tam budou nějaké slavné osobnosti?" „No podle toho jak to myslíš? Přece jenom máš už teď kolem sebe známé osobnosti." „No jo já myslela jako nějaké opravdu ZNÁMÉ." „No pár jich tam možná bude!!" Tak to je super to musím zavolat všem kamarádkám: Jessie, Lottie, Kesie atd. Ach bože mám pocit, že se ze mě stává pořádně rozmazlená holka. Klid pochlubím se jim až potom. A co si vlastně vezmu na sebe?
Co třeba ty šaty co jsem si kupovala na jaře? Jo ty! Tak to by, jsme měli.

Páni uběhli teprve 2 dny a naše rodina je asi po třetí pryč!. Pořád máme něco. Doufám, že budu mít čas chvíli lenošit. Jak tak jsem seděla na tom gauči a potom i ležela, až jsem z toho usnula. Spala jsem asi do jedné hodiny. Dole zase nikdo nebyl, tak jsem se šla podívat nahoru a tam taky nikdo. „To si děláte srandu, že odjeli beze mě, vždyť jsme měli jet až večer." Zvedla jsem telefon a zavolala mamce:

M:„Halo Annie?"

A: „Ahoj mami kde jste všichni?"

M: „No mi jsme jeli do jedné restaurace na oběd."

A: „Aha, já už jsem se bála, že jste odjeli na ten večírek beze mě."

M: „Ne neboj, ale přijedeme tak za dvě hodiny."

A: „A to jste mě nemohli vzbudit?"

M: „Na to bych neměla srdce."

A: „Tak mě mohla vzbudit Mia, ta by na to srdce měla."

M: „Ta ještě nepřišla z venku"

A: „Aha tak to jo:"

(Zasmála jsem se a udělala takový ten zvláštní zvuk ehmmmmmmmm.)

M: „Broučku já musím jít pa. "

Řekla a položila telefon, aniž by, jsem se s ní rozloučila. Položila jsem telefon a šla jsem se nahoru podívat, protože jsem chtěla mít klid. Pokřikla jsem přes chodbu „Je tu někdo?" Tentokrát tady opravdu nikdo nebyl. Konečně mám klid sama pro sebe. Dnes mě neotravuje nikdo. Šla jsem si sednout do svého pokoje na postel.

Dala jsem si sluchátka do uší a konečně chvilku relaxovala. Asi tak po hodině konečně přišla Mia a Jamie. „Kde jste byli tak dlouho?" zeptala jsem se a čekala na odpověď. Mia se na mě podívala a řekla: „No my jsme se byli jen tak projít." „Byli jste pryč bez mála čtyři hodiny." „Jeli jsme až do Londýna na nějakou psí přehlídku, nebo co."

Řekla Mia a Jamie jen dodal: „Když má někdo příležitost jít za něčím překrásným, tak proč by ne?" Věděla jsem, že mluví o té procházce, ale měla jsem pocit, že naráží i na něco jiného. No já myslím, že to mezi nimi jiskří. 

Další kapitola je venku a já doufám že se vám líbí. Vím že jsem sem dlouho nic nepřidávala, ale píšu pro vás novou knížku. A navíc však víte jak ten čas letíí :3 :)))