Plamen temnoty

1

Dnes se koná letní slavnost, takže jsou všichni od rána na nohou. Jen já se na ni netěším, protože mají přijet dračí jezdci, kteří budou vybírat nové jezdce do svých řad a já se bojím, že by mě mohly vybrat, to samo o sobě by nebyl tak velký problém, kdyby tu pak nemusela matka zůstat sama.

Ráno jsem se probudila celkem brzy, vstala jsem, oblékla si lehké letní šaty v bílé barvě, které jsem měla přichystané na slavnost. Vlasy jsem nechala volně rozpuštěné, přičemž mi sahali až do půli zad. Vešla jsem do kuchyně, kde už čekala mamka se snídaní. ,,Dobré ráno mami, co je k snídani?" ,,Dobré ráno zlatíčko, k snídani máme chleba s marmeládou, tak se posaď a najez se." Já se tedy pustila do snídaně. Mamka je mi dosti podobná, jen má tmavší odstín pleti a pár vrásek.

Po snídani mě mamka vystrčila z domu a táhla mě na slavnost, ta se konala ve středu vesnice, na menším náměstí, na kterém byly různé stánky a postavená menší vyvýšenina jako podium. Celé náměstí a domy okolo byly ozdobeny barevnými fáborky a jinými ozdobami. Vypadalo to krásně.

Hned, jak jsme tam přišly, tak ke mně přiběhla Kate, moje nejlepší kamarádka. Je jí 17 let a kamarádíme se spolu už od mala. Má černé vlasy, modré oči a štíhlou postavu. ,,Ahoj El, jsem ráda, že jsi přišla, jsem zvědavá, jestli někoho z nás jezdci vyberou, já bych nejspíš skákala radostí," vykřikla Kate.

Mamka už byla dávno pryč a já zůstala s Kate sama. Abyste věděli, Kate je fanynka jezdců, už od dětství snila, že se stane jedním z nich. ,,Ahoj Kate, taky tě ráda vidím." Jezdci nejsou ve světě zrovna oblíbení, ale v některých místech světa je lidi obdivují a naše vesnice k nim patří.

V tu chvíli se náměstím rozezněl hlas starosty,, Jsem rád, že je tady většina lidí z naší vesnice, tato letní slavnost bude výjimečná, tento rok k nám přiletěli dračí jezdci, kteří si z vás mohou vybrat kandidáty. Ti se mohou stát novými jezdci, teď už ale předám slovo."

Jezdec měl na sobě černý kožený bojový oblek a plášť s kápí přes hlavu, takže mu nebylo vidět do tváře. Zadržela jsem dech, měla jsem strach, ale přinutila jsem se stát a čekat, i když jsem měla chuť vzít nohy na ramena a zmizet. ,,Zdravím vás a jsem rád, že se tu dnes sešlo tolik lidí. Teď pokračujte dál ve slavnosti a já se mezi vámi budu pohybovat a na konci slavnosti oznámím, kdo odejde se mnou, ale doufám, že si užijete slavnost."

Když jezdec domluvil, šli jsme s Kate ke stánkům, a přitom jsem se modlila, aby mě nevybral, kolem doby oběda jsem měla zvláštní pocit, že mě někdo sleduje, jenže když jsem se rozhlédla, nikoho jsem neviděla. Ten pocit se se mnou táhl až do večera, celý den byl krásný, jedli jsme, pili, tancovali a radovali se, ale bála jsem se doby, kdy vyberou nové jezdce, byla jsem nervózní.

Přišel čas. Jezdec se postavil na vyvýšeninu a spustil. ,,Zdravím, doufám, že jste si slavnost užily, myslím, že jste již zvědaví na to, jestli jsme někoho vybrali." Na chvíli se odmlčel a pak pokračoval. ,,Nakonec jsme vybraly pouze jednoho z vás, který by připadal v úvahu, je to dívka a jmenuje se Elisabeth Thomson.

Další kapitola je tu, tak snad se alespoň trochu líbila, budu ráda pokud mi dáte vědět svůj názor do komentářů.  S prvními kapitolami nejsem moc spokojená ale postupně se budu snad zlepšovat. 

558 slov