boj za poslední nádech |×TW FF×| kniha třetí

8. kapitola: činy si žádají následky

Podívala jsem se Scottovi do očí. Nevěděl co říct – poznala jsem to. Ve tváři měl úplně prázdný výraz.

Sklopila jsem svůj pohled k zemi. Dlaně jsem měla potřísněné krví.

„Předpokládám," prolomil ticho Peter, „že je čas spálit tělo," mrkl na mě.

Pokrčila jsem rameny a ohlédla se. „Stiles je pod kopcem," zamumlala jsem.

Liam se na mě podíval. „Probral se. Běžela pro něj Malia a-"

„Tak fajn," odvětila jsem bez zaváhání. Nechtěla jsem se s nikým o ničem bavit.

„Říkala jsi, že se nic nepokazí, Sarah," začal tiše Scott. „Říkala jsi, že všechno půjde podle plánu, tak co se stalo?" nakrčil obočí. „On to zkazil, že jo Sarah?" poukázal na Petera.

Pokrčila jsem rameny.

„Co se stalo?" zopakoval svůj dotaz rázněji.

Neodpověděla jsem.

„Sakra věřil jsem ti! Mohl tě zabít! Tebe i Stilese!" vykřikl. V očích se mu leskl strach i vztek.

Polkla jsem. Podívala jsem se do očí Peterovi a vzpomněla si na jeho lekce. Otočila jsme se zpátky ke Scottovi a uvolnila se. „No a co?" pozvedla jsem obočí a pokrčila rameny.

Bylo vidět, že můj nezájem Scotta zarazil. Trhavě se nadechl. „No a co?" zeptal se nechápavě a zamračil se. „Vždyť jste mohli být oba mrtví!"

„Ne, Scotte, my měli být mrtví!" vykřikla jsem na oplátku já a zaťala zuby. „To je jedno," odmlčela jsem se.

Na rtech Petera Halea se však objevil široký úsměv. Vlkodlak ke mně udělal pár dalších kroků.

Scott netrpělivě vyčkával na mé vysvětlení situace. „Jak to bylo v tom autě? Kdo za to může, Sarah?" ptal se dál.

Mlčela jsem a hleděla na Petera, který natáhl dlaň k mé tváři a setřel z ní kapku krve. Pak však svou dlaní zamířil k mému krku. „Jak lehké by bylo přijít k moci," pousmál se a naklonil hlavu na stranu.

„Sakra Sarah!" vyhrkl vyčítavě Scott.

Odstrčila jsem od sebe Peterovu ruku. Pohlédla jsem mu do očí. „Nebylo by to poprvé, kdy zabiješ někoho, komu bys měl pomáhat, že?" pozvedla jsem obočí.

Ušklíbl se. „S tebou je to jiný," zavrtěl hlavou.

Už jsem mu neodpověděla a pohlédla na Scotta. „Můžu za to já. Nechala jsem ho utéct a shodila Stilese ze srázu. Je to moje vina," pokrčila jsem rameny a podívala se mu do očí.

Přikývl. „Proč, Sarah?" zamračil se.

„Možná jsem prostě jenom nesmírně zlá," usmála jsem se a s tím se rozešla pryč.

„A co s tím tělem?" vydechl nechápavě Liam a podíval se na Scotta.

Už jsem neslyšela jeho odpověď. Potřebovala jsem najít Harryho – to byl můj nynější cíl.

Nemusela jsem hledat dlouho. Byl totiž na klinice, kde jsem se zastavila umýt si obličej a ruce. Od krve jsem pak měla jen mikinu, a tak jsem ji hodila ledabyle do koše a podívala se na Harryho, který mě nechápavě sledoval. „Zabila jsem alfu."

Zalapal po dechu, stejně jako Mason stojící vedle něho. „Sarah," podíval se mi do očí, „ty, že jsi... Ale proč?"

„Byla to má povinnost," odvětila jsem. „Jedu domů, chceš svést?" pozvedla jsem obočí. Víc jsem k tomu neřekla.