Kouzelná kráska a Černé zvíře

4.

Chodbami tohoto paláce, poletovalo jakési oranžové stvoření.

,, kamarádi, to mi nebudete věřit ale v zámku je člověk!" Řeklo to oranžové stvoření jiným podobně vypadajícím stvořením.

,, Barkki, my víme." Odpovědělo zelené stvoření připomínající želvu. Na to promluvilo růžové stvoření připomínající prasátko:,, To je ten člověk který utrhl růži?"

Barkk:,, Ne, to není on. Je to mladá dívka a je taak pěkná." Na to k nim přiletělo červené stvoření:,, Barkki, řekl jsi dívku?" Ano, Tikky.

Tikky vylatěla do výšky a tam se zatočila.,, Konečně, dívka! Těším se až ji obleču do krásních šatů a až ji bude česat vlasy nebo až ji budu.." ,, Počkej Tikky! Ani nevíš co s ní má náš pán v plánu." Řekl Wayzz.

,, No joo, co když ji chce chudince ublížit" Řekla tragicky Daizzi.

Barkk:,, To by snad neudělal, vždiť je tak vesmírně krásná"

,, Vážně?" Zeptali se všichni naráz. Barkk přikývl.,, Tak co kdyby jsme se šli na tu krásku podívat?" Zeptala se, vlastně spíš oznámila Daizzy.

,, Tak honem za mnou." Barkk mávl tlapičknou a vydal se za Marinette. Všichni ho následovali.

Prolétali spousta chodeb než. Dorazili k hlavním schodišti.

Barkk zprudka zastavil. Gestem naznačil že mají být jeho přátelé potichu.
Přikívli a následovali Barkk letící těsně nad zábradlím dolů.

Barkk zastavil, opřel se o zábradlí loktama a dlaňe si dal na tváře. Při tom vrtěl ocáskem a díval se dolů.

Ostatí se také zastavili a podívali se dolů.
,, Nevím jestli ze mě nemluví absence lidské existence, ale ta dívka je vážně krásná."
,, Ne ne, ta dívka je opravdu překrásná, Daizzi,, Pravil Wayzz.

,, Nemůžu si odepřít šanci šatit takovou krásku,,
Hned jak to Tikky dořekla, tak se rozletěla k Marinette.

Zastavila se před Marinettím obličejem.

,, Ahoj, jmenuji se Tikky a jsem kwami. V tomto paláci mám za práci Oblíkat a strojit-"

Marinette zakřičela a začal klást otázky:,, co to je!? Neubližuj mi!"

,,-Ale když tu nikdo krom kwami a nešeho pána není, tak nemám moc možností ukázat můj potenciál."

,, Počkat! Cože? Kwami oblíkání?"

,, Ano! Konečně ses uklidnila."

,, A kde je váš pán?"

,, Nejspíš ve svých komnatách." Řekla nezaujatě Tikky.

,, A mohla bych za ním jít?"

,, Nemá rád když je rušen."

,, Ale já potřebuji s ním mluvit," Řekla Marinette ,,musím mu říct že tu jsem abych mu tu sloužila." Tikky si ji zkoumavě prohlížela: ,,Náš pán tu je už mnoho let a nikdy nepotřeboval lidskou služebnou." Marinette jen pokrčila rameny. Tikky pokračovala: ,,Zato ty se potřebuješ najíst a vyspat." Marinette se na Tikky vděčně usmála.

,,No tak pojď. Následuj nás." Pobídla Marinette Tikky a už letěla směrem do kuchyně. ,,Nás?" Otázala se Marinette překvapeně.

Tikky se zastavila a otočila se k Marinette. Chvíli se na ni dívala zkoumavým pohledem. Však poté si uvědomila že Marinette neměla tu čest se seznámit s jejími přáteli. Tikky s úsměvem přiletěla před Marinettin obličej.