Nerovná hra ✔️

|21|

|Aurora Giulia Bruce|

„Dámy, vstáváme!" ozval se hlas kousek od mého ucha a já sebou překvapeně trhla. Otevřela jsem pomalu oči, ale oslepilo mě ostré světlo. Zasténala jsem a raději jsem je hned zase zavřela. Hlava mě třeštila jako střep a cítila jsem se pod psa. Opatrněji jsem znovu otevřela oči a rozhlédla se okolo, jakmile se mé vidění zaostřilo.

Byla jsem v obýváku u Witney a ležela na gauči. Před sebou jsem měla stolek, na kterém byly prázdné skleničky a lahve. Vybavila jsem si okamžitě celý večer a zaskučela. Pamatovala jsem si smích, alkohol, drbání kluků, drbání herců, drbání lidí ze školy a další alkohol.

„Koukám, že jste to včera pořádně rozjely," uchechtl se jiný hlas.

Otočila jsem se a zděšeně pootevřela ústa. V obýváku totiž nestál jen Graham, jak jsem předpokládala. Byl tu i Eric, Liam a samozřejmě Craig. Všichni čtyři stáli vedle sebe se zkříženýma rukama na hrudi a na tvářích jim hrály škodolibé úšklebky.

Ry se vedle mě chytla za hlavu a něco nesrozumitelně zamumlala, zatímco se Witney pomalu zvedala z křesla, ve kterém odpadla ona. „Co tady děláte?" zeptala se rozespale.

„Pozval jsem kluky na snídani," vysvětlil Graham klidně, ale nedokázal skrýt pobavený úsměv stejně jako ostatní kluci.

„Měl jsi zavolat," vyčinila mu.

Posadila jsem se a chytla se za hlavu. Tak to byla solidní kocovina. Graham mě se smíchem pozoroval. „A přijít o tohle? Ne to ne," uchechtl se.

Zívla jsem a protáhla se. Byly jsme sakra dospělý. Měly jsme vědět, kdy máme dost, a ne se takhle zřídit. Byla jsem sama na sebe naštvaná.

„Ari, rád tě po měsíci zase vidím," rýpnul si Liam.

„Já tebe ne," štěkla jsem. Na jeho vtipy jsem teď náladu vážně neměla.

Rylee si vedle mě začala prsty pročesávat vlasy, na což samozřejmě zareagoval Eric. „Ry, po ránu vypadáš kouzelně, chtěl bych tě takhle vidět častěji."

Rylee vedle mě trochu nadskočila a sklopila pohled. Kdybych byla v lepší kondici, nejspíš bych Ericovi pěkně od plic řekla, co si o něm myslím, ale měla jsem žaludek tak na vodě, že jsem měla na mysli jiné věci.

Třeba jak dlouho mi bude trvat, než doběhnu do koupelny.

„Jdu udělat jídlo, dejte se trochu do pořádku," navrhl Graham a s kluky zamířil do kuchyně.

„Tohle jsme přehnaly," konstatovala Witney.

„Už nikdy nebudu pít," zamumlal Ry a masírovala si u toho spánek.

„Asi budu zvracet," dostala jsem ze sebe.

„Já taky," souhlasila Witney. „Nevíte, co všechno jsme vypily?"

Rozhlédla jsem se po obýváku. „Radši to nechci vědět, ale podle těch lahví si tipnu, že toho bylo asi hodně," odpověděla jsem jí.

Ry zasténala a pomal se zvedla z gauče. Okamžitě se chytila za břicho, dala si ruku před pusu a odběhla do koupelny. Neuniklo mi, že Eric vyrazil hned za ní.

Chtěla jsem tam zamířit taky, ale neměla jsem na to dostatek síly. Navíc Ry byla dospělá, musela jsem se o ní přestat pořád starat.

S Witney jsme se dopravily do kuchyně a sedly si ke stolu. Graham připravoval jídlo, Liam vařil kafe a Craig se opíral o linku, zatímco zíral do mobilu. Na jeho osobě spočinuly mé oči déle než na ostatních. Zastavila jsem se u jeho rtů, které jsem před třemi týdny líbala. Malá moje část toužila po tom, aby se to zopakovalo.